Dům byl u nás v šedesátých letech dobře známý, články o něm vyšly např. v časopise Výstavba a architektura v letech 1959 a 1960. Není tedy divu, že inspiroval československé architekty, když navrhovali hmotové a provozní řešení socialistických obchodních domů. Dům opravdu uvnitř i venku nápadně připomíná některé stavby např. Jana Melichara, Zbyňka Tichého, Jana Doležala a dalších, ovšem jejich realizace předběhl o deset let.
Obchodní dům je typický kvádr s fasádou téměř bez oken (okna se nacházejí pouze v restaurační a administrativní části), fasáda je obložena travertinovými deskami, přízemí je prosklené a mírně převislé, dva pohodlné široké vchody na úrovni parteru umožňují bezproblémový volný průchod budovou.
Také interiéry nám připomenou leckterý PRIOR: prodejní patro je bez jakýchkoli dělicích příček a stěn, mezi odděleními lze volně přecházet. V suterénu se nachází prodejna potravin, v přízemí mimo jiné drogerie a parfumerie, první patro oděvy, druhé patro nábytek, elektronika a potřeby pro domácnost. Uprostřed prodejní plochy spojují patra pojízdné schody, na boku se nachází únikové schodiště.Při stavbě bylo pamatováno i na výtvarné prvky doplňující architekturu. Na nároží obchodního domu byla v roce 1957 nainstalována konstruktivistická plastika ruského sochaře Nauma Gaba (1890-1977).
Až budete zase jednou procházet kolem Donu v Hradci Králové, Prioru v Plzni, Prostějově, Olomouci či Karviné, Uranu v České Lípě, vzpomeňte si, kde to všechno začalo: ve válkou zničeném největším přístavu Evropy.
V případě olomouckého Prioru už to není tak docela pravda. Momentálně prochází celkovou rekonstrukcí, která jej změní v novodobé obchodní centrum. Z původní budovy zůstal pouze skelet.
OdpovědětVymazat