brusel expo '58

Světla velkoměsta

2012-01-28T09:12:00.001+01:00

Köln am Rhein - Hohenstrasse, 1973

Rotterdam, Lijnbaan, 1971

Toronto, Yonge Street, 1967

Stockholm, Kungsgatan

Amsterdam, Leidseplein

Kopenhagen, Nyhavn

Budapest, Kossuth L., 1979

Paris, le Moulin Rouge, 1973

Stockholm, Kungsgatan

Stockholm, Kungsgatan, 1974

Amsterdam, Reguliersbreestraat, 1966

Ulice světových velkoměst na dobových pohlednicích, 60.- 70. léta.

Trojbarevný zázrak

2012-01-25T22:13:00.000+01:00

Moka servis Tria navrhl Jaroslav Ježek v roce 1959 po úspěchu jeho porcelánu na Expu 58 v Bruselu.

Spolu se servisy Elka, Manon a Ex tvoří revoluční kolekci servisů organických tvarů, jež nemají v československém designu obdoby. Vzácná Tria byla vyráběna v závodě Loučky jen krátkou dobu.

Moka servis Tria, návrh Jaroslav Ježek, 1959, vyrobila porcelánka Bohemia n. p., závod Loučky.

Betonový smrž

2012-01-16T20:52:00.000+01:00

Vodojem v Brně-Kohoutovicích z let 1969-1973 patří k mála realizovaným projektům olomouckého architekta Tomáše Černouška (1927-2001).

Brzy po své dostavbě se stal ikonou této městské části a natrvalo zkrášlil západní panorama města Brna.

Vzpomínková výstava na legendárního architekta byla minulý týden zahájena v kavárně olomouckého Muzea umění.

V roce 1973 se v časopise Architektura ČSSR o vodojemu psalo následující: "V rámci výstavby nových brněnských sídlišť v Kohoutovicích, Novém Lískovci a Bohunicích se v předstihu budují inženýrské sítě a objekty, které s těmito sítěmi bezprostředně souvisí.

Jedním z těchto objektů je věžový vodojem v Kohoutovicích, který je v oblasti inženýrských staveb po dlouhé době zdařilou výjimkou v kvalitě architektonického ztvárnění.

Obsah vodojemu je 700 metrů krychlových, výška stavby 30 m a výška vody 9 m. Konstrukci vodojemu vytváří železobetonový dřík (provedený posuvným bedněním) a prefabrikovaný kalich. Kalich je složen ze žeber a každé výplňové pole mezi žebry ze tří prefabrikovaných desek.

Spárování výplní mezi žebry opticky vyrovnává nepříznivé působení dvou konstrukčních spar mezi prefabrikovanými deskami. Architektonicky ztvárněná figura otevřeného kalichu vytváří výrazný prvek v zalesněné krajině, který se příznivě uplatňuje jako nová dominanta v brněnském panoramatu."

Architektonické řešení: Tomáš Černoušek, 1969
Vodohospodářská část: J. Opletal, A. Smětal
Konstrukce: J. Hejzlar, B. Mencl
Generální projektant a dodavatel: Sigma Engineering Olomouc
Výroba a montáž betonové konstrukce: Průmstav Pardubice
Více informací ZDE.

Havířov volá o pomoc!

2012-01-10T21:35:00.000+01:00

Podpořte prosím petici proti plánovanému zbourání nádraží v Havířově!
Jedinečné dílo architekta Josefa Hrejsemnou má být brzy srovnáno se zemí.
Trojúhelník unikátních šedesátkových nádraží v bruselském stylu měl být už léta památkově chráněný, místo toho je vynikající architektura
degradována (Ostrava hl. n. - arch. Lubor Lacina, 1966-1974, při přestavbě odstraněna m.j. vitrážová výzdoba)
ignorována (Ostrava-Vítkovice - arch. Josef Danda, 1963-1967, stavba chátrá a České dráhy se jí snaží zbavit),
a likvidována (Havířov - arch. Josef Hrejsemnou, 1964-1969, plánované zbourání).
Necháme si to líbit?

TEXT PETICE NAJDETE ZDE.

Lada, ročník 1972

2012-01-06T16:04:00.002+01:00

Zlomek ze své ježkovské sbírky pro nás tentokrát vytofografovala paní Rücklová. Děkujeme!

Kávový soubor Lada navrhl Jaroslav Ježek v roce 1972 ve vývojovém závodě v Lesově.

Po dvě následující dekády jej vyráběla porcelánka Pirkenhammer v Březové.

Postupem času byly na chudinku Ladu aplikovány stále divočejší dekory. Bylo to v době, kdy Hanka Zagorová v rádiu zpívávala "toužím být krásná jako duha" a Edita Štaubertová k tomu dodávala "ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to" ...

Vzpomínka na Škvoreckého

2012-01-03T18:44:00.001+01:00

Pan Škvorecký se včera odebral ze života do lepší společnosti. Jeho předemigrační tvorba patří k tomu nejlepšímu, co tu po "zlatých šedesátých" zůstalo. Experimenty, hříčky, provokace a neodolatelný humor jeho próz byly vždy doprovázeny experimenty vizuálními.

Rád bych Josefu Škvoreckému věnoval vzpomínku alespoň připomenutím jeho svěžích text-appealových próz pro divadlo Ve Smečkách.

Krátké stylizované "domácí práce z jazyka českého" byly publikovány s ilustracemi pozapomenutého výtvarníka Lubomíra Štěpána v roce 1965.

A tím se s Tebou, ó velký náčelníku, loučím.

Josef Škvorecký: Ze života lepší společnosti, Mladá Fronta, Praha 1965, náklad 20.000 výtisků. Ilustroval, přebal a vazbu navrhl a graficky upravil Lubomír Štěpán. Výtvarný redaktor Václav Sivko. 1. vydání, 96 stran.

PF 2012

2011-12-27T12:17:00.001+01:00

Keramika Miloše Balgavého

2011-12-21T00:12:00.001+01:00

Autorská keramická tvorba Miloše Balgavého (1925-1999) patří k tomu nejlepšímu ze slovenského poválečného designu. Od 60. let patřil k evropské keramické špičce, jeho dílo reprezentovalo Československo na prestižních výstavách, včetně Mezinárodní výstavy keramiky v Praze (1962), Mezinárodních výstav keramiky ve Faenze (1965, 1975, 1977), Mezinárodní výstavy keramiky v Calgary (1973) a Mezinárodní výstavy Expo 67 v Montrealu.

V rodném Československu však jeho tvorba nikdy nebyla dostatečně zhodnocena, do roku 1989 se dočkal pouhých dvou samostatných výstav (Trnava 1977, 1985) a rozsáhlejší posmrtná výstava jeho díla byla uspořádána až v tomto roce, opět v Trnavě, kde prožil většinu svého života.

V 70. a 80. letech byl často nucen se živit komerční a často anonymní tvorbou, přesto se i v ní projevoval jeho nebývalý talent a nezaměnitelný rukopis. Odmítal se přizpůsobovat požadavkům kádrovacích komisí, což pro něj znamenalo existenční problémy. Snad proto však úroveň jeho tvorby nikdy nezakolísala.

Dialog váz-hlav.

Balgavý svou tvorbu signoval typickými iniciálami MB, drobnější sériovou tvorbu občas distribuovaly prodejny Díla nebo výtvarných družstev pod vlastními značkami.

Dnes představuji tři drobnější vázy z 60. let, další, často monumentální keramické tvorbě pro interiér i exteriér bych se rád věnoval pravidelně. Zcela unikátní je například jeho zahradní keramika, stejně jako dekorativní závěsné reliéfy sdružující to nejlepší z československého informelu s poctivým bruselským tvaroslovím.

Další informace o dočasně pozapomenutém Miloši Balgavém najdete ZDE.

Kino Metro 70

2011-12-06T20:30:00.001+01:00

Kino Metro 70 v Prostějově bylo postaveno v letech 1965 - 1969 podle projektu brněnského architekta Zdeňka Michala (nar. 1931). Architekt zcela unikátním způsobem vyřešil nelehký úkol - jak skloubit funkci podzemního civilního krytu s každodenním provozem kina.

Po úspěšném uvedení do provozu Kina Hvězda v Uherském Hradišti v roce 1967 byl o dva roky později otevřen i jeho prostějovský klon. Obě kina s "bruselskými" interiéry a corbusierovským členěním fasády jako by si z oka vypadla.

Některé principy víceúčelového kruhového sálu zapuštěného pod úroveň terénu byly převzaty bez vědomí autora i pro kina v Přerově, Košicích, Zlíně-Malenovicích i jinde, prý dokonce v tehdejším Sovětském svazu.

Na obou kinech se do dnešních dnů obdivuhodně zachovaly původní neony, oba prošly v nedávné době citlivou rekonstrukcí a jsou vzorně udržovány. Více světla (neonů)!

Modrásci

2011-11-26T18:05:00.001+01:00

Popelníky, bílý porcelán, modré fondy, obtisky, vyrobila porcelánka Royal Dux v Duchcově, Československo, 60. - 70. léta.

Hořčičáky 1965

2011-10-27T20:14:00.001+02:00

Nádoby na hořčici 0,2 l, lisované sklo, plastové víčko, datum 5. 4. 1965, Československo, vyrobeno pro závod Fruta n. p., Modřice u Brna.

Myzofobie

2011-10-20T21:45:00.000+02:00

Zápalkové etikety, Solo Lipník, Československo, 1965.

Brum brum

2011-10-06T15:51:00.001+02:00

Pískací plastové hračky se od 60. let vyráběly ve výrobním družstvu Směr Praha.

Každá z hraček měla několik barevných variant, bílé detaily byly na barevný korpus hračky vsazeny, stejně jako pohyblivé černé čočky očí. Bohužel tyto drobné části obvykle na hračce příliš dlouho nevydržely.

Tito dva medvědi byli vyrobeni v Sovětském svazu, červený stával 90 kopějek. Sovětská produkce se vyznačuje méně kvalitním zpracováním, většinou není ani značena.

Medvěd Labužník z výrobního družstva Směr.

Většina hraček Směru je značena přímo v lité hmotě. Nejstarší hračky mají ještě ostré rysy s dobře patrnými detaily, u mladší produkce již byla odlévací forma opotřebovaná, takže značka bývá nečitelná.

Kočička z výrobního družstva Směr.

Zvířátka - hračky, barevné plasty, výrobní družstvo Směr Praha, 60. - 80. léta.

Další dva kousky

2011-09-26T20:14:00.002+02:00

Rád bych se s vámi podělil o další dva skvosty mezi brněnskými starými neony.

První z nich se nachází na památkově chráněné budově Městských lázní z roku 1930 v Brně-Zábrdovicích, kterou projektoval sám Bohuslav Fuchs. Neon z šedesátých let má délku téměř pět metrů a je kupodivu poměrně dobře zachovalý, ačkoli už léta nesvítí. Snad se dočká potřebné opravy, stejně jako celá skvostná funkcionalistická budova.

O Městských lázních se můžete dovědět více třeba na Archiwebu.

Druhý neon se nachází na Přízové ulici v areálu bývalé textilní továrny Vlněna v centru Brna. Značka vlněné příze známá ze špulek je zde mnohonásobně zvětšena do podoby barevného (a pravděpodobně i blikajícího) neonu.

Areál bývalé textilky je dnes značně zdevastován, developerský projekt, v němž se počítalo s demolicí značné části budov, je zatím uložen k ledu. O areálu textilky se můžete dočíst v Databázi průmyslového dědictví Moravy.

Neon, symbolizující závěrečnou fázi rozvoje textilního průmyslu v "moravském Manchesteru", bychom měli bedlivě střežit a pokud možno uchránit před zničením. Vlněna je jenom jedna.

Gott mit uns

2011-09-23T15:22:00.001+02:00

Design pětačtyřicítek s písněmi Karla Gotta osciluje mezi pozoruhodností a příšerností, ale rozhodně by neměl být zapomenut. Máte doma Goťáka? Pouštíte si na gramu Lady Carneval?

1969, návrh obálky Ladislav Rada, foto Luboš Svátek

1983, návrh obálky Ondřej Tůma, foto Polydor

1971, návrh obálky Milan Krupička, foto Otto Dlabola

1973, návrh obálky Pavel Brom, Dagmar Bromová, Karel Divina, foto Otto Dlabola

1976, návrh obálky Petr Foltera, foto Antonín Krčmář

1978, návrh obálky a foto Pavel Jasanský

1974, návrh obálky E. Vašátková, foto M. Mirvald

1971

1980, návrh obálky Petr Foltera, foto Alan Pajer

1971, návrh obálky Milan Krupička, foto Otto Dlabola

1976, návrh obálky a foto Pavel Jasanský

1969, návrh obálky Jiří Pavlín, foto Otto Dlabola

1969, návrh obálky Ladislav Rada, foto Luboš Svátek

1976, návrh obálky a foto Pavel Jasanský

1967, návrh obálky Ladislav Rada, foto V. Rosegnal

1978, návrh obálky DMitrij Gaydečka, foto Otto Dlabola.
Gramofonové desky "45" pro krátký záznam, Supraphon, 60. - 80. léta.

Laskominy

2011-08-21T10:41:00.000+02:00

Papírové obaly čokoládových tyčinek, Československo, 60. - 80. léta.

Kožlanská keramika

2011-08-08T19:55:00.000+02:00

Výrobní družstvo Keramo vzniklo ve středočeských Kožlanech v roce 1951 sloučením několika místních hrnčířských dílen. V 60. letech s ním spolupracovali významní designéři jako Pravoslav a Jindřiška Radovi či Jitka Forejtová, pravděpodobně také Děvana Mírová a mnozí další.

Jejich návrhy družstvo s úspěchem vyrábělo několik desetiletí.

Vždy šlo o manufakturní nebo ruční výrobu, proto se jejich výrobky vyznačují mnoha nedokonalostmi, které jim však dodávají rustikální ráz. Družstvo kromě známých čajových a kávových servisů vyrábělo také dekorativní a figurální keramiku.

Jedním z nejhezčích kožlanských výrobků z 60. let je žluto-bílá čajová souprava s proutěnými uchy.

I černo-bílá kávová souprava zaujme bruselským tvaroslovím. Navrhla ji Jindřiška Radová.

Autoři ostatních prezentovaných servisů zatím zůstávají neznámí.

Výrobky z Kožlan jsou značeny mnoha způsoby, nejčastěji zeleným razítkem "KK", které se však často při vypalování rozpilo do nečitelného zeleného fleku. Časté je i podglazurní ryté značení "Kk", případně plné znění "KERAMO KOŽLANY", výjimečně najdeme i plné znění na modrozeleném razítku.

Neonová výzva Brňanům!

2011-07-08T21:13:00.000+02:00

V samém centru Brna na pěší zóně v ulici Kobližná se dodnes zachoval jedinečný a krásný neon, který propaguje dodnes fungující drogerii. Jeho stav je však rok od roku horší a při každém výkyvu počasí hrozí jeho nenávratná skáza. Neon představuje hygienické potřeby vyvedené v bílo-žluté kombinaci: žiletku, zubní pastu, zubní kartáček a čtvrtý předmět, který je natolik poškozen, že jej nejsem chopen určit.

Všechny části neonu se prozatím zachovaly, ale některé visí doslova na vlásku.

Detail zubního kartáčku.

Žiletka.

Když už máte, Brněnští, tak podařenou akci Socha v ulicích, stálo by za to pro příští ročník obnovit tuto historickou světelnou skulpturu, dokud je ještě co obnovovat, co myslíte? V Polsku dokázali lidé sebrat peníze na obnovu mnoha neonů, dokážeme u nás obnovit alespoň jeden?

Obrázkové neony jsou ve střední a východní Evropě již velkou vzácností. Podobně zachovalé obrázkové neony jsem v České republice našel zatím jen dva:

Neon potravin v Kladně-Rozdělově,

neon koženého zboží v Ostravě. Ostatně i ony by potřebovaly citlivou obnovu jako sůl.

Vídeň podle Šlitra

2011-06-30T14:41:00.000+02:00

Knihu Západ je západ Radoslava Seluckého ilustroval v roce 1964 Jiří Šlitr svými výbornými kresbami ulic Vídně. Šlitr měl první samostatnou výstavu svých kreseb již v roce 1957, v roce, kdy se seznámil s Jiřím Suchým. O rok později vystupoval jako pianista v Laterně magice na světové výstavě v Bruselu.

Radoslav Selucký: Západ je západ, 9. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, ilustrace na obálce a v textu Jiří Šlitr, Československý spisovatel 1964. Dotisk prvního vydání.

pečujete vzorně o cukrovku?

2011-06-08T22:45:00.000+02:00

Zápalkové etikety, Solo Sušice - Solo Lipník, Československo, 50. - 60. léta.

Barevnost v architektuře

2011-06-01T19:25:00.000+02:00

Rodinný dům v Darmstadtu, architekt Hans-Günter Hofmann.

Venkovský dům ve Wissembourgu, Francie. Architekt Walter Brune.

Obytné bloky v Ženevě, Švýcarsko. Arch. Juilliard Honegger.

Skupina rodinných domků v Římě. Arch. Lorenzo Monardo.

Řadové obytné domy v Amsterodamu.

Domov důchodců v Seehausenu, Horní Bavorsko. Arch. Robert Reutter.

Škola Královny Luisy v Kolíně, Německo. Arch. P. F. Schneider. Betonová schodišťová stěna od sochaře Meistermanna.

Svobodárna v Grand/Charmont u Sochaux, Francie.

Základní a hlavní škola, Kamphofer Damm v Brémách. Arch. Rolf Störmer.

Průmyslová škola v Sionu, Švýcarsko. Architekt Pierre Schmid.

Kancelář a sklad stanice Milán na dálnici Milán-Serravalle, arch. Carlo Casati.

Generální zastoupení automobilové továrny v Agnu, Švýcarsko. Arch. Bruno Brocchi.

Pobočka banky v Mnichově, arch. Fred Angerer.

Tiskárny ve Wuppertalu, Elberfeld. Arch. Willy Hornung.

Ústav pro východní Evropu a ústav Otto Suhra univerzity v Berlíně.

Tělocvična odborné školy pro horníky v Niederrheinu, Německo. Arch. Heinz Thoma.

Obytné bloky ve Wolfsburgu, Německo, arch. Hans Tiedemann.

Obytné domy v Meaux, Francie. Architekti Jean Ginsberg, Louis Marceau, Schultz van Treeck a André Ilinski.

Národní škola na sídlišti Fürstenried v Mnichově. Arch. Georg Roemmich.

Část obytného bloku na sídlišti Am Hasenbergl v Mnichově. Malby Willy Torsten.

Fotografie z knihy K. Gatz - G. Achterberg, Barevnost v architektuře, Praha 1967.

Kosmické vozidlo

2011-05-31T16:55:00.000+02:00

Kosmické vozidlo, Výrobní družstvo Igra, Československo, 60. - 70. léta

Kačeří příběhy

2011-05-23T18:51:00.001+02:00

Kačenky, model č. 682, bílý porcelán, Royal Dux Duchcov, Československo, návrh Jaroslav Ježek 1957.
Tuto známou drobnou plastiku navrhl Jaroslav Ježek v roce 1957 jako teprve svou druhou sériově vyráběnou porcelánovou skulpturu. Už zde se pojevil jeho smysl pro výtvarnou zkratku, který o rok později zúročil v sérii figurek vystavených na EXPO 58 v Bruselu.
Kačenky patří mezi nejčetnější a nejoblíbenější Ježkovy plastiky a v duchcovské porcelánce se vyrábějí již čtyřiačtyřicet let. Ga-ga-ga!

Ničte škůdce!

2011-05-17T21:22:00.000+02:00

Zápalkové etikety, Solo Sušice - Iskra Banská Bystrica, Československo, 50. - 60. léta

Májové oranžády

2011-05-08T12:54:00.000+02:00

Scenérie pro teplé májové dny roku 1976: sifon, sklenice od hořčice a pomerančový nápoj Zeus.
Většina citrusových koncentrátů měla názvy spojené s řeckou mytologií: Zeus, Athena, Hellada... Ale kdoví, odkud vlastně pomerančový koncentrát pocházel - z Řecka? Z pověstných jugoslávských pomerančů (Jugooranž)? Nebo dokonce z Kuby?

Drahé pomerančové nápoje byly doporučovány jako zvláštní doplňky stravy určené zejména sportovcům. Proto jste na nich (v té době výjimečně) mohli najít i informace o obsahu vitaminů, glycidů (uhlovodany, cukry) a energetické hodnotě.

Velmi zvláštní spojení cestovní kanceláře a ovocných šťáv, že by na zpáteční cestě z Jugoslávie vozily stevardky v kufrech pomeranče?

Sklenice nelákaly jen barevnými pop-artovými potisky, i jejich tvar byl na svou dobu vytříbený a invenční. O podobné kreace se nyní pokoušejí výrobci minerálek v plastu. Autor návrhu zatím neznámý.

Nápojové obaly, sklo, Československo, 70. - 80. léta.

Na hotelu v Olomouci...

2011-04-14T15:45:00.001+02:00

Hotelové nálepky na kufry, Československo, 50. - 80. léta.

Neony ve Vídni

2011-04-13T17:41:00.000+02:00

„Поехали!“ – Jedeme!

2011-04-12T18:32:00.000+02:00

Přesně před 50 lety, 12. dubna 1961 v 6 hodin a 7 minut světového času odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Uskutečnil jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti.

Výzkum vesmíru, série poštovních známek z roku 1964, Československo, rotační ocelotisk kombinovaný s rastrovým hlubotiskem, návrh Jaroslav Lukavský, rytci J. Mráček a B. Housa.

Žlutá Leona

2011-04-03T23:17:00.000+02:00

Kávový servis Leona, Spojker n.p. (Dittmar Urbach), závod Teplice, návrh Milan Chlíbec, 1959.

Polský design ve Varšavě

2011-04-01T15:38:00.002+02:00

Pro ty, kdo se nedostanou do Varšavy na výstavu polského designu z let 1955-1968, přináším pár fotografií expozice. Výstava v Národním muzeu nazvaná CHCEME BÝT MODERNÍ potrvá ještě do 17. dubna.

Další fotky z výstavy najdete třeba ZDE. Oficiální stránky výstavy s videem ZDE.

Moravské Ronchamp

2011-03-23T17:53:00.000+01:00

Kostel svatého Josefa v Senetářově nedaleko Blanska byl první sakrální stavbou postavenou v Československu po komunistickém převratu po roce 1948.

Corbusierovský skvost navrhl malíř a sochař Ludvík Kolek (1933) během dvou týdnů bez jakékoli předchozí zkušenosti s projektováním architektury.

Stavělo se svépomocí téměř dva roky (1969-1971), oficiální vysvěcení nebylo úřady povoleno. Místní traktorista, který při stavbě základů pomáhal traktorem JZD, byl podmínečně odsouzen za zneužití cizího majetku.

Ušlechtilá drobná stavba byla zhotovena z dostupných prefabrikovaných materiálů. Celkové náklady 2 miliony Kčs byly uhrazeny z darů věřících.

V jejím interiéru se nachází cenný soubor obrazů křížové cesty malíře Mikuláše Medka (1926-1974). Autorem oltářního triptychu je Ludvík Kolek. Medek s Kolkem spolupracovali i při úpravě interiéru kostela v nedalekých Jedovnicích. Na úpravách barokního kostela se podílel také Jan Koblasa, Karel Nepraš a Josef Istler.

Kostel začal být nazýván archou pro svou podobnost s lodí.

Kostel letos slaví čtyřicet let od neoficiálního a dvacet let od oficiálního vysvěcení.

Prefabrikované hliníkové dveře známé z každého kulturního domu a samoobsluhy byly ozdobeny zakázkovými madly.

Střechu zdobí věčné světlo.

Rozhovor s Ludvíkem Kolkem o okolnostech stavby najdete ZDE.

Malá řada 1-10

2011-02-12T15:15:00.001+01:00

Knihy z edice Život kolem nás - malá řada patří k tomu nejlepšímu z československého grafického designu 60. let. Stojí za nimi kdo jiný než Zdenek Seydl. V edici byly poprvé publikovány stěžejní prózy 60. let - Tři sešity směšných lásek Milana Kundery, Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala i drobné prózy Dominika Tatarky, Josefa Škvoreckého či Karola Sidona.

Milan Kundera: Směšné lásky, 1. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1963. Vydání první.
Hana Bělohradská: Vítr se stočí k jihovýchodu, 2. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1963. Vydání první.

Alexandr Kliment: Setkání před odjezdem, 3. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1963. Vydání první.

Milan Hendrych: Favorit, 4. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1963. Vydání první.

Jan Trefulka: Třiatřicet stříbrných křepelek, 5. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1964. Vydání první.

Alena Vostrá: Bůh z reklamy, 6. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1964. Vydání první.

Juraj Špitzer: Patřím k vám, 7. svazek edice, přeložil Zdeněk Eis, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, kresba na obálce Leo Novotný, Československý spisovatel 1964. Vydání první.

Ivan Klíma: Milenci na jednu noc, 10. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, fotogram na obálce Miroslav Váša, Československý spisovatel 1964. Vydání první.

Bohumil Hrabal: Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 8. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1964. Vydání první.

Bohumil Hrabal: Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 8. svazek edice, obálka, vazba a typografická úprava Zdenek Seydl, Československý spisovatel 1965. Vydání třetí.

Edice měla na svou dobu velmi pokrokový grafický šat. Na vnitřní straně přebalu se často nacházel medailon autora s fotografií, slovo kritika či recenzní ohlasy předchozích vydání, často také rozhovor s autorem, tzv. malý interview.

Budulínkova liška

2011-02-10T11:30:00.001+01:00

Drobná keramická figurka představuje lišku z pohádky o Budulínkovi. Je zachycena ve chvíli, kdy podává tlapku, řkouc: Dej mi hrášku! a nastavuje nebohému chlapci ocásek, na němž ho záhy sveze.

Poměrně vzácná figurka z produkce družstva Keramia Znojmo nápadně připomíná Hřebečka od Jaroslava Ježka. Autor je zatím neznámý, modelové číslo 1352, Československo, 60. - 70. léta.

Poslední rozloučení

2011-01-16T21:33:00.002+01:00

Nádraží v Katovicích, jedinečná a krásná brutalistní stavba-socha, už není. Zůstalo po ní zoufalé lednové prázdno a pocit nesmírné křivdy. A taky nedokončený proces zapsání mezi kulturní památky a namaštěné kapsy. Hořkost a bezmoc. Dá se pro barák plakat? Dá.

Poslední chvíle nafotili: Kotki. Dziękuję!

Vše nejlepší!

2010-12-27T02:28:00.000+01:00

Čůča

2010-12-22T19:31:00.000+01:00

Ovocná vína československé produkce. Nejsladší prý byla Jeptiška s Angelikou, naopak nahořklá Malaga byla určena k podpoře zažívání. Doporučené dávkování 3 sklenky denně! Slavné Malagelo se vyrábělo z naklíčeného ječmene. Zaručeně nejlevnější byly jabčáky.

Papírové viněty, Československo, 60. - 80. léta

Neklidná sbírka

2010-12-22T00:59:00.000+01:00

Dnes představuje svou sbírku pan Brichta ze Svitav.

Nejdříve drobná kinetická plastika lidově zvaná Neklid či Chaos,

poté Labuť a Potápka (Vodní pták) z keramických závodů Jihokera Bechyně, návrh Miroslav Smutný,

následuje Karafa na víno československé provenience,

a zakončujeme Sedícím aktem Jiřího Černocha z porcelánky Royal Dux dle návrhu z roku 1961.

Děkuji panu Brichtovi za poskytnutí fotografií. Pošlete mi i vy foto své sbírky!

Juliánov

2010-12-21T17:28:00.000+01:00

Sídliště Juliánov v Brně-Židenicích je sice zastíněno slavnější Lesnou, přesto patří z hlediska urbanismu k nejlepším realizacím v Československu první poloviny 60. let. Navrhl jej architekt Pavel Krchňák a jde o první celopanelové sídliště v Brně. Stavělo se v letech 1960-1965.
Soubor interaktivních betonových plastik-prolézaček pro sídliště navrhl vynikající, dnes však pozapomenutý sochař Zdeněk Macháček (1925). Film o tomto pětaosmdesátiletém sochaři najdete ZDE.

Prodloužená trvanlivost

2010-11-30T22:36:00.001+01:00

U babičky ve špajzu jsem našel sáčky s pořádně uleželým kořením z Balíren obchodu Praha. Vařit už s tím nikdo nebude, vyhodit? Ale paměť šrotuje - hned mi vytanul na mysli bobkový list, ten byl vždycky ve větších sáčcích, ale taky šuměnky, prodávané vždycky po dvou, červený prášek do pečiva s kreslenou bábovkou a hnědý prášek do perníku, žlutý vanilínový cukr, a taky pudinky! Vanilkový, kakaový, ananasový, a růžový byl malinový? Ten se vařil v sobotu v podvečer, aby stihl zatuhnout, než Možná přijde i kouzelník. A dále: Vitacit! Pojídaný přímo z pytlíku, sladkokyselé peklo na jazyku!
Píšou: Minimální trvanlivost 1 rok od data výroby. Tak co? Vyhodit? Zapomenout?

Pavilon Z

2010-11-19T19:27:00.000+01:00

Pavilon Z na brněnském výstavišti navrhli v roce 1958 architekti Zdeněk Denk, Ferdinand Lederer a Zdeněk Alexa. Ve své době šlo o mimořádný inženýrský počin - kruhový vnitřní prostor o průměru přes 90m a výšce 30m byl zaklenut kruhovou kopulí bez vnitřních podpěr. Kopule je navíc z jedné třetiny prosklená, takže je v pavilonu dostatek přirozeného světla. Detaily architektury odkazují na mezinárodní "bruselský" styl, který se v témže roce definitivně prosadil v architektuře výstavních pavilonů. Fasáda pavilonu je kromě parteru prosklená, dělená šesti předsunutými vstupy.

Nejspíš ze zbytkového materiálu ze stavby Pavilónu Z dokázali vynalézaví inženýři postavit ještě jeho menší dvojče - Pavilón Y.

Krýgl

2010-11-17T18:36:00.002+01:00

Klasický pivní půllitr, ze kterého pil svého času Hrabal, Bondy, Havel a ještě asi 15 milionů Čechoslováků, slaví letos osmatřicáté narozeniny. Škoda, že už pomalu vymizel z českých hospod. Jeho lisované op-artové kruhy připomínají obložení stěn pražského metra. Člověk by se v nich ztratil, utopil. Polomatný povrch připomíná ruční sklo s výbrusy, ačkoli jde o výrobek z plně automatizované produkce. Mělo to něco do sebe, že, pane Hanťo...

Sklenice s uchem č. 13321, 0,5 l, návrh Jiří Brabec, automatická výroba, Rudolfova huť, Dubí, výroba od roku 1972.

Hanka a Rýša

2010-11-10T00:21:00.001+01:00

Hanka, návrh Libuše Niklová, 1958-1959, Rýša, návrh Jana Kadlecová, 1962, vyrobil Gumotex Břeclav.

brusílek v barvě

2010-11-07T22:17:00.000+01:00

Bruselské interiéry známe povětšinou z černobílých, v lepším případě kolorovaných a léty zažloutlých fotografií. Mnohé z barev, které dnes vnímáme jako po bruselsku pastelové, byly ve skutečnosti mnohem ostřejší a zářivější. Papír, plast i textil po desítkách let ztratily barvu, zažloutly, vybledly. Snad jen sklo a porcelán si zachovávají původní podobu. Jednoduché kreslené interiéry v bruselském stylu proto zaskakují svou rozpustilou barevností.

Nákresy pocházejí z knihy Jozy Břízové a Boženy Krchové Naše Domácnost, vydalo Nakladatelství Práce, Praha 1958, ilustrace J. Štípek a Z. Bauerová.

Letíme vesmírem

2010-10-28T23:14:00.000+02:00

Ivan Čajda: Letíme vesmírem, vydaly Mladé letá, Bratislava 1959. Návrh J. Háj, ze slovenštiny přeložila R. Illnerová, ilustroval Vojtěch Kubašta (1914-1992).

Světla velkoměsta

2010-10-15T10:48:00.000+02:00

...A protože neónů není nikdy dost, představují se zářivá světla polských velkoměst. Ponořte se do kouzelné atmosféry nočních ulic v šedesátých letech. Prohlížejte po setmění, před spaním.

Poznań

Poznań, ulice Głogowska

Warszawa, Aleje Jerozolimskie

Rzeszów

Katowice

Katowice, Rynek

Katowice

Bydgoszcz

Ulice polských měst na dobových pohlednicích, Polsko, 60. - 70. léta

Neon z Vratislavi

2010-10-12T22:54:00.003+02:00

V polské Vratislavi byl 1. října tohoto roku slavnostně uveden do provozu restaurovaný neon ze šedesátých let.

Neon "Dobrý večer ve Vratislavi" vítal od roku 1962 návštěvníky města přímo naproti hlavnímu nádraží.

Pro záchranu historického neonu vzniklo občanské sdružení, které sehnalo peníze na jeho postupnou opravu a zprovoznění. Náklady se vyšplhaly ke 20 tisícům zlotých (asi 130 tisíc korun). Dnes jej tedy můžeme obdivovat v plné noční kráse.

Zajímavostí je, že architekt Janusz Tarantowicz původně navrhnul čtyřmetrového panáčka s kloboukem a kyticí, který se nacházel přímo na fasádě činžovního domu. Zdravice mu při tom opticky vycházela z úst. V roce 1985 však bylo adaptováno podkroví domu na byty a na místě panáčka měla vzniknout nová velká okna. Podle návrhu výtvarníka Jerzyho Werszlera byl proto vytvořen panáček menší (2,5 metru) a umístěn vedle nápisu na střechu.

Oslavení hodný čin vratislavských nadšenců získal širokou odezvu. Chystají se opravy dalších místních neonů a snad i muzeum pro vysloužilé kusy. Na rozdíl od Česka má prakticky každé velké polské město své nadšence, kteří staré neony vyhledávají, opečovávají a dokumentují na internetu. Nejaktivnější jsou lidé kolem varšavského Muzea neonů, pozadu nezůstávají ani v Katovicích, Lodži či Krakově.

Život kolem nás

2010-10-01T22:39:00.006+02:00

Od roku 1960 vycházela v nakladatelství Československý spisovatel edice Život kolem nás. Publikovali v ní většinou mladí začínající autoři s prózami kratšího rozsahu. Nejčastěji šlo o novely a povídkové soubory. Zvláštností nebyly ani reportáže, filmové předlohy a detektivky.

V této žánrově různorodé edici publikovali kromě průměrných a dnes již zapomenutých autorů i nejvýraznější čeští a slovenští spisovatelé 60. let: Milan Kundera, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal či Dominik Tatarka. O jednotnou grafickou úpravu se u většiny svazků (tedy v letech 1960-1967) staral Zdenek Seydl.

Obálkám Zdenka Seydla vždy dominovala černobílá fotografie doplněná jednou sytou barvou a názvem edice v bílém kruhu. Pozornější si všimnou, že u knihy Josefa Nesvadby chybí v názvu vydavatelství písmeno L. I mistr Seydl se někdy utne...

Pohádkové šapo

2010-09-30T17:17:00.005+02:00

Vyhrabal jsem u rodičů čajový šálek z dětství a zase z něj piju čaj. Nejlépe se hodí ke stolním hrám, motivy tří opevněných hradů připomínají Carcassonne. Kouzelné fanty na podšálku zase evokují hru Z pohádky do pohádky.

Dětský čajový servis (šapo), Karlovarský porcelán, n.p., závod Loket (Epiag), Československo, 70. - 80. léta

U Bumbrlíčka

2010-09-27T00:00:00.008+02:00

Papírové rozetky s potiskem, Československo, 60. léta

Sputnik, my love

2010-09-15T22:04:00.004+02:00

Miska se Sputnikem, glazovaná keramika, Spojker n.p., závod Trnovany u Teplic (Dittmar Urbach), 60. léta

Jedna z nejbizarnějších misek československé produkce. Důkaz, kam až zašlo nadšení ze sovětského kosmického programu.

Talířky

2010-09-11T23:29:00.007+02:00

Někde hluboko v podvědomí si tyhle talířky pamatuju z dětství - ze školky? z jeslí? - ale nedokážu určit, co vlastně byly zač. K čemu se používaly? Z čeho jsou vyrobené? Vypadá to jako tvrzený tvarovaný vixlajvant či lamino. Pamatujete si je také?

Rafaela

2010-09-09T22:55:00.003+02:00

Moka servis Rafaela, návrh Jaroslav Ježek 1963, Karlovarský porcelán, n.p., vývojový závod Lesov, od roku 1965 vyráběl závod Nová Role.

Servis Rafaela byl vystaven na Světové výstavě EXPO 1967 v Montrealu.

Eierbecher

2010-09-08T11:23:00.002+02:00

Kalíšky na vejce, plast, vyrobila firma Sonja PLASTIC, Wolkenstein, Německá demokratická republika, 60.-80. léta

Firma Sonja vyrobila od 60. let několik milionů kusů populárních kalíšků se slepičkou. Vyrábí je doposud, její produkci najdete ZDE. Zajímavá je i reedice v německých národních barvách.

Nádraží v Havířově

2010-08-31T15:25:00.006+02:00

Hlavní nádraží v Havířově bylo postaveno v letech 1964-1969 podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Architekt při jeho výzdobě spolupracoval s "brutalistním" sochařem Václavem Urubou, který je autorem betonové skulptury před budovou.

Budova s proskleným rizalitem navazuje na tvarosloví bruselského stylu, které inovuje prvky tehdy nastupujícího brutalismu.

Ostravsko se může pochlubit souborem vynikajících nádražních budov v bruselském stylu, které jsou českým unikátem. Nádraží v Havířově (1964-1969), Ostravě-Vítkovicích (1963-1967) a Hlavní nádraží Ostrava (1966-1974) by měla být společně památkově chráněna, dokud je ještě co chránit.

Přehledný až strohý interiér dynamizují plastické op-artové rastry na stropě, tento motiv je zopakován i na kamenné dlažbě, což vyvolává pocit zrcadlení.

Schodiště plavných tvarů láká na ochoz, kde se nacházela restaurace. V přízemí jsou pokladny, bufet a toalety. Vše přehledně a logicky situováno.

Geometrické kompozice nepřestávají fascinovat ani po čtyřiceti letech.

Obligátní skleněná mozaika s "mírovým" motivem zútulňuje monochromní vyznění interiéru.

Kutilská posezení z překližky vyvolávají úsměv, ovšem jasná koncepce se jim nedá upřít.

Na fasádě se zachoval i rozkošný původní neon.

Informace o bruselu na Ostravsku najdete na stránkách časopisu Protimluv.

Prázdniny v Riu

2010-08-15T19:02:00.006+02:00

Letní série hotelových nálepek nás tentokrát zavede na žhavé brazilské pláže. Vzali byste si apartmán na Copacabaně, nebo hotel Excelsior v Sao Paulu? Na závěr se podíváme taky Niemeyerovy Brasilie.

Hotelové nálepky na kufry, Brazílie, 50. - 70. léta

Hilton

2010-08-12T08:38:00.000+02:00

Pohlednice hotelové sítě Hilton, USA, 50. léta

3x šapo

2010-08-11T18:47:00.005+02:00

Moka servis Patricia, návrh Jaroslav Ježek 1967, Karlovarský porcelán n.p., vývojový závod Lesov, později vyráběl závod Nová Role.

Moka servis, Karlovarský porcelán n.p., závod Klášterec (Thun), 60. léta.

Kávový servis Princip, dekor pro Ústav národního zdraví, Karlovarský porcelán n.p., závod Dvory (G. benedikt), návrh 1968.

Nálepky na kufry

2010-08-01T21:09:00.003+02:00

Hotelové nálepky na kufry, Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Rumunsko, SSSR, 60. - 80. léta

Pavilon

2010-07-24T19:30:00.004+02:00

Pavilon v lázních Teplice nad Bečvou skrývá léčivý Jurikův pramen. Je to zajímavý příklad drobné architektury v bruselském stylu inspirované výstavními pavilony na EXPO 58 v Bruselu.

Dobová pohlednice ukazuje původní podobu pavilonu - stěny měly jemný pískový odstín, také rámy oken byly ze světlejšího materiálu.

Za fotografie velmi děkuji panu Milanovi z Hranic.

Havířov v neonech

2010-07-17T23:33:00.008+02:00

V budovatelském městě Havířově se dodnes zachovalo veliké množství neonů. Některé jsou vzorně spravovány a jsou chloubou města, jiné pomalu dožívají a postupně mizí z fasád, občas po nich zůstane jen negativní otisk na omítce, nebo vůbec nic. Neony - fenomén šedesátých let, který dělal města většími a zářivějšími - se představují v ostrém poledním slunci. V Havířově - městě, v němž Budoucnost nebyl jen obchodní dům.

Série neonů nad obchody na Hlavní třídě. Jednoduché čtvercové písmo, jasná hesla.

Ze světelného ukazatele ke klubu Pavilon na Hlavní třídě zbyl jenom otisk v omítce.

Neony na společenském domě Lučina na Hlavní třídě také dosloužily. Celý dům - památkově chráněný - je v zoufalém stavu.

Naproti tomu protější bývalé kino Radost se může pochlubit zbrusu novým neonem á la 60. léta. Celá budova nedávno prošla vzornou rekonstrukcí. Nejdříve kino, potom kasino, dnes kulturní dům s galerií a restaurací.

Neon dožívá, občerstvení funguje.

Nejslavnější havířovský neon na rohovém domě Labužník - chlouba města už od 60. let. Nachází se na náměstí Republiky. V domě byla vyhlášená prodejna lahůdek s rychlým občerstvením. Dokonalý bruselský interiér vzal čert, neony byly opraveny v rámci nedávné (nepříliš zdařilé) rekonstrukce objektu. V přízemní samoobsluze se dodnes zachovala barevná bruselská dlažba z litého terrazza.

Původně zde byla rybárna, dnes jsou tu rybářské potřeby, neon slouží dál.

Havířovské scenerie na Dlouhé třídě.

Hotel Merkur stále funguje. Od roku 1969.

Nejkrásnější havířovský neon se nachází přímo na budově železničního nádraží. Okolní náletové dřeviny mu však přerostly přes hlavu, neboli: Havířov v květech.

Prostíráme úpravně a jednoduše

2010-07-17T08:16:00.000+02:00

Prostření k černé kávě pro více osob na větším kruhovém stole bez ubrusu. K ozdobě stolu je použito drobné plastiky od téhož výtvarníka, který je autorem moka soupravy, Jaroslava Ježka.

Prostření k černé kávě a likéru na malém konferenčním stolku. Porcelán "Brusel" autor Jar. Ježek, sklo L. Smrčková.

K lehké svačině s čajem a zákusky je prostřeno barevnými šálky na damaškovém ubrusu pastelové barvy.

Stůl prostřený k snídani pro čtyři osoby. Hladký porcelán se dobře uplatní na barevném ubrusu. Porccelán soubor "Cleopatra", košík na pečivo z prodejny ÚLUV, váza návrh O. Hendrychové.

Na tomto prostření pro dvě osoby si ověříme, jaká ušlechtilost je ve věcech prostých a jednoduchých. Ukazuje nám také jednu z možností, kdy lze postavit na stůl vysokou vázu s květinou. Porcelán tvar "Cleopatra" - Karlovarský porcelán, sklo L. Smrčkové, váza Jarosl. Ježka, pokrývky a podložky z prodejny ÚLUV.

Jaroslav Ježek navrhl také dětský jídelní soubor, který byl vyroven v národním podniku Karlovarský porcelán. Váza Slavoj Banset.

Repro z časopisu Žena a móda 6,8/1961.

Zlatí slavíčci

2010-07-16T08:06:00.000+02:00

Moka servis Aurelia navrhl Jaroslav Ježek v roce 1967. Dekor s pseudolidovými motivy možná laikovi připomene slavný cibulák nebo vázičky z Klenčí.

Není to však žádný kýčovitý anachronismus - Ježek při návratu k lidovým inspiracím plně držel krok s dobou. Využívání lidového ornamentu bylo populární především ve skandinávském designu druhé poloviny 60. let a popularitu si udrželo i po celou následující dekádu.

Kávový servis Aurelia, Karlovarský porcelán, n.p., závod Lesov, návrh Jaroslav Ježek, 1967

Kubistická dóza

2010-07-15T08:12:00.001+02:00

Emauzský farní kostel v tyrolském Völsu vypadá jako porcelánová kubistická dóza od Pavla Janáka.

Navrhl jej v roce 1967 jeden z nejvýznamnějších rakouských poválečných architektů Josef Lackner (1931-2000) jako dřevostavbu pokrytou sádrovým štukováním a nabílenou vápnem.

Do čtvercového půdorysu s vyvýšenou prosklenou střechou v rozích vepsal nakoso druhý čtverec ploché dřevěné střechy nad lodí kostela. Ve čtyř rozích vepsaného čtverce se nachází oltář Panny Marie, hlavní oltář, křtitelnice a hlavní vchod.

Mobiliář kostela má jednoduché tvary a jednotný materiál - lakované dřevo.

Více informací o díle Josefa Lacknera najdete ZDE.

Za poskytnutí fotografií děkuji slečně Klárce.

Holicí strojek

2010-07-14T11:16:00.006+02:00

Bateriový holicí strojek typ 712, vyrobil ITES (KOH-I-NOOR Hardtmuth), n. p., závod 09, Trhové Sviny, Československo, 60. léta

Za skvělý dárek do mé sbírky děkuji panu Pavlovi.

Betonová gotika

2010-07-06T10:38:00.005+02:00

Kostel sv. Andrzeje Boboly ve Varšavě je unikátním příkladem kombinace několika architektonických směrů aktuálních v 50. letech 20. století.

Převažuje zde strukturální modernismus a z Francie importovaná tzv. nová gotika. Sloupoví z pohledového betonu předznamenává nastupující brutalismus, v nástěnných malbách se zase projevuje tendence k abstrakci a bruselské figurální stylizaci. Nábytek osciluje mezi funkcionalismem a socialistickým realismem.

Stavba kostela byla započata podle návrhu arch. Piotra Marii Lubińského již v roce 1938. Začátkem 2. sv. války však byla rozestavěná budova zasažena bombou a vyhořela. Stavba pokračovala od roku 1948 podle nového projektu Józefa Łowińského a Jana Bogusławského. Kostel byl vysvěcen v roce 1952. Až do roku 1956 se pracovalo na vybavení interiérů, které navrhli manželé arch. Anna a Jan Bogusławští.

V roce 1956 byla vypsána soutěž na freskovou výzdobu interiéru, ve které zvítězil malíř Jerzy Ostrowski. Ten zvolil techniku al fresco, z dálky připomínající mozaiku. Námětem jsou scény ze života Panny Marie, jíž měl být kostel původně zasvěcen.

Malíř Jerzy Ostrowski dokončil výzdobu v roce 1960. V roce 1979 byl kostel prohlášen kulturní památkou. Po roce 2000 prošel celkovou rekonstrukcí, při níž byly obnoveny i fresky ve své původní barevnosti. Jerzy Ostrowski ještě ve svých 95 letech lezl po lešení a dohlížel na restaurátorské práce. Letos v lednu malíř oslavil 100. narozeniny.

Kostel se nachází uprostřed prestižní předválečné vilové čtvrti Saska Kępa na pravém břehu řeky Visly.

Rajčata

2010-06-30T18:09:00.005+02:00

Začíná léto, je čas na šťavnaté bytové doplňky!

Popelník, bílý porcelán, černý a červený fond, vyrobila porcelánka Chodzież, Polsko, 60. léta

Stolní lampa, výrobní družstvo Lidokov Boskovice, návrh J. Hůrka, Československo, 60. léta

Křemílek a Vochomůrka

2010-06-24T11:28:00.003+02:00

Postupná infantilizace tohoto blogu pokračuje mílovými kroky kupředu. Tentokrát nostalgicky vzpomínáme na skleničky s pohádkovými potisky. Skleničky (tzv. malé hořčičáky) jsou tak malé, že se hodí spíš na nějaký ten alkohol, po kterém budete blažení jako Štaflík a rozjuchaní jako Rumcajs.

Nápojové sklo s potiskem, Československo, 70.-80. léta

Nakajin Capsule Tower

2010-06-17T17:35:00.006+02:00

Revoluční a přitom krásná. Kapslová budova z roku 1972 od japonského architekta Kisho Kurokawy je důkazem toho, jak byla architektura 60. let odvážná. Kurokawa v samém centru Tokia nedaleko slavné nákupní třídy Ginza navrhl obytnou budovu, která se skládá ze dvou částí: první tvoří dvojice železobetonových sloupů, uvnitř kterých je veškerá infrastruktura domu a výtahy,

a 140 prefabrikovaných kapslí, které byly vyrobeny v továrně i s vnitřním vybavením a na místě zavěšeny (každá visí samostatně) ve 14 úrovních. Každá kapsle skrývá miniaturní obytný prostor 2,3 x 3.8 metrů velký, v němž nechybí vestavěná toaleta, sprcha i kuchyňka. Součástí vybavení byla mimo jiné vestavěná lednička, TV souprava a magnetofon.

Na úrovni prvního patra se nacházela restaurace, později kancelářské prostory. Další fotografie budovy včetně interiérů najdete ZDE.

Obytné buňky byly plánovány tak, aby bylo možné je v případě potřeby vyměnit nebo přeskládat. Ačkoli je stavba často považována za hotel, byla určena k dlouhodobému bydlení, bydleli v ní především muži - úředníci bez rodiny.

Stavba je výjimečným a světově ojedinělým příkladem architektonického metabolismu, který započali právě japonští architekti a jehož ohlasy najdeme i u českých architektů ze SIALu.

Jedna z kapslí byla snesena do přízemí, aby si zvědaví turisté mohli prohlédnout interiér, aniž by museli nelegálně pronikat přes vrátnici přísně střežené budovy.

Bohužel bylo před několika lety rozhodnuto o zlikvidování stavby, na jejím lukrativním místě má vyrůst čtrnáctipatrový věžák. Architekt Kurokawa svou stavbu brání zuby nehty a navrhuje výměnu kapslí za modernější. Milosrdná ekonomická krize prozatím nechala poloprázdný chátrající dům stát, ale nikdo neví, na jak dlouho.

Racci

2010-06-13T16:12:00.004+02:00

Racci, glazovaná keramika, vyrobilo družstvo Jihokera, Keramia nebo Keramo, Československo, 60. léta

Vernisáž SIALu

2010-06-02T20:31:00.004+02:00

Ve čtvrtek 3. června se v olomouckém Muzeu umění koná vernisáž retrospektivní výstavy SIAL - Sdružení inženýrů a architektů Liberec. Na oslavu tohoto záslužného činu (k výstavě vyjde i katalog, k nahlédnutí ZDE) přetiskujeme několik dobových pohlednic s nejslavnější SIALovskou stavbou - televizním vysílačem na Ještědu z let 1963-1973.

Člověk dobývá vesmír

2010-06-01T10:32:00.001+02:00

Výzkum vesmíru, série poštovních známek z let 1961 a 1962, Československo, rotační ocelotisk kombinovaný s rastrovým hlubotiskem, návrh František Hudeček, rytci L. Jirka a B. Housa.

Astronautická pistole

2010-05-31T17:31:00.003+02:00

Astronautická pistole, plech a plast, vyrobil ITES?, Československo, 60. léta

Malé kotě

2010-05-30T20:46:00.004+02:00

Kočka (Ležící kotě), model č. 853, bílý porcelán, Royal Dux Duchcov, Československo, návrh Jaroslav Ježek 1962.
Z kolekce Lucie Škarydové a Lukáše Zemana.

Dovolenka sa začína

2010-05-21T16:38:00.006+02:00

Časopis Dorka vydával šestkrát ročně přílohu Dobré rady každému - Príručka Slovenky. Vydání 2/1970 přinášelo rady a módu pro pohodovou dovolenou:

Kto by nechciel. Preto pri balení nezabudnite na škatuľku s kozmetickými a hygienickými potrebami.
Oblečenie na motocykel bude teplé, športové a pritom zo zdravotného hľadiska celkom vyhovujúce. Ostává zásadou, že vysoké topánky sú pre motoristov najvhodnejšou obuvou.

Oblečenie do hôr? Dámsky športový kabátik.

Ručné práce zostávajú aj tohto roku svetovou módou. Čo uháčkovať a upliesť na cestu k moru? Dámská pletená vesta bez rukávov. Pánska vesta háčkovaná tuniskou vzorkou.

Trojdielna háčkovaná súprava k vode - šaty, kabela a čiapka.
Príručka Slovenky Dorka 2/1970, vydávala Živena, vydavatelství ÚV Slovenského svazu žen, Bratislava, šéfredaktorka Mária Tvarožková.

Chodovia

2010-05-20T21:12:00.002+02:00

Vázičky s motivy československých měst se prodávaly jako suvenýry z dovolené. Shora ve směru hodinových ručiček: Písek, Brno, Přerov, Olomouc. Díky příjemným pastelovým barvám a výtvarně zdatné kresbě se těšily veliké oblibě.

Vázičky KS-10 a KS-31, ručně malovaná keramika, družstvo umělecké výroby Chodovia Domažlice, Československo, 60. léta

Planeta Eden

2010-05-19T10:32:00.005+02:00

V brněnském Domě umění se koná vynikající, jedinečná výstava Planeta Eden - Svět zítřka v socialistickém Československu v letech 1948-1978. Nenechte si ji ujít!

Rakety, lunochody, města budoucnosti, vzdálené civilizace, sputnik...

Více informací najdete na stránkách Domu umění.

Mateřství

2010-05-09T12:36:00.000+02:00

Mateřství, keramika, černá opalizující glazura, návrh Jitka Forejtová, výrobní družstvo Keramo Kožlany, Československo, 60. léta

Lázeňský postbrusel

2010-05-08T22:19:00.003+02:00

Kávová souprava Karlovy Vary, bílý porcelán, stříkaný dekor, porcelánka Epiag Loket, Československo, 60. léta.

Výstřižky z VTM 1962

2010-04-27T22:52:00.008+02:00

Časopis Věda a technika mládeži, ročník 1962, představuje žhavé světové vynálezy:

Přívod kyslíku v letadlech
Mobilní telefon
Automat na obědy
LCD televizor

Kombinace faxu a GPS navigace

Růstové urychlovače
Holicí perpetuum mobile
On-line lékařské zákroky

Myčky elektrolux
Dielektrický ohřívač párků

Jednorázové nádobí

Latinka v Číně

Moderní nábytek

Radary na silnicích
Notebook

Tulipány

2010-04-26T12:00:00.000+02:00

Váza, model č. 1580, podglazurní dekor solemi, porcelánka Royal Dux, 60. léta

Edice Kapka

2010-04-25T17:57:00.005+02:00

A. R. Běljajev: Člověk obojživelník, 15. svazek edice Kapka, Mladá Fronta Praha 1958, obálku navrhl a graficky upravil Jaroslav Šváb. Kresba na obálce Vladimír Fuka.

Bruno Jasenskij: Člověk mění kůži, 32. svazek edice Kapka, Mladá Fronta Praha 1960, obálku navrhl a graficky upravil Jaroslav Šváb. Kresba na obálce Zdeněk Mlčoch.

Jay Deiss: Vysoká hra, 38. svazek edice Kapka, Mladá Fronta Praha 1961, obálku navrhl a graficky upravil Jaroslav Šváb.

Bublifuky

2010-04-24T15:25:00.004+02:00

Bublifuky, plast, vyrobilo Výrobní družstvo Irisa Vsetín, Československo, 60. - 70. léta.

Dědovy mísy

2010-04-17T10:03:00.003+02:00

Tři mísy a terina, bílý porcelán, šedý potisk, model 2025, porcelánka Arzberg, Německo, 1956.

Jeden z nejúspěšnějších německých jídelních souborů navrhli Hermann Gretsch a Heinrich Loeffelhard. Soubor byl oceněn zlatou medailí na XI. Bienále v Miláně v roce 1957.

Auta na Maltě

2010-04-16T13:54:00.009+02:00

Kuba není jediné místo na světě, kde se zachovalo veliké množství krásných starých automobilů z 50., 60. a 70. let. Milovníky veteránů jsou v Evropě především Malťané. Ačkoli na svém miniaturním souostroví nemají téměř žádné dálnice, vlastní nejvyšší počet aut na obyvatele v celé EU. Po ostrově se dodnes prohánějí tisíce nablýskaných veteránů, které my, pohrobci socialistického bloku, můžeme znát leda ze starých západních filmů. Ale pozor - na Maltě je dodnes jedním z nejoblíbenějších aut Škoda Favorit.

Veselé velikonoce!

2010-04-01T07:57:00.000+02:00

Dárkový balicí papír s velikonočním potiskem, Československo, 60. léta

Narcisové

2010-03-26T12:15:00.000+01:00

váza s otvory, autorská glazovaná keramika, Československo, 60. léta

Claudia

2010-03-23T19:59:00.004+01:00

Moka servis Claudia, autor zatím neznámý, porcelánka Stará Role, 60. léta.

To byl dobrý rok

2010-03-19T15:16:00.005+01:00

Tvary, loga, nápisy důvěrně známé, vryté do paměti. Fruta, Seliko, Kunovjanka, Hořčice plnotučná. Pečlivě umyté sklenice připravené na letní zavařování, sklizeň 1974 - 1983. Znojemské okurky, slovácké čalamády, olomoucká hořčice.

Na prahu druhé půlky života

2010-03-12T15:32:00.006+01:00

Práce je bezpodmínečně nutná k zachování zdravé mysli. Práce, kterou miluješ, udrží tě svěží!

Zdraví pracujících žen je v jejich rukou.

Jaký smysl dáváte svému životu?

Krátkozrakost potřebuje také péči.

Není osoby tak staré, aby neměla potřebu vypadat hezky.
Řiďte svůj život, nedávejte se jím vléci.

Je zbytečné zbavovat se radostí tohoto světa, vychutnejte je s požitkem, ovšem též s mírou!

Je v práci zdraví a štěstí? Je v kultuře štěstí a radost? Štěstí a zdraví není mimo nás.

Je migréna nemocí hysterických a zhýčkaných žen?

MUDr. M. Klímová-Fügnerová: Uprostřed života. Kniha pro ženy, vydalo Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1961, obálka a ilustrace Hana Řežábková.