Bronzový býk na EXPO 58 v Bruselu

Takto monumentálně zpracoval "býčí téma" jugoslávský sochař Vojin Bakić (1915 - 1992). Dílo bylo vystaveno v roce 1958 před jugoslávským pavilonem na světové výstavě EXPO v Bruselu. Později se dostalo do sbírek Middelheimského muzea soch pod širým nebem v Antverpách, kde mu dělá společnost Bourdellův Herakles, Král a královna od Henryho Moora (taktéž vystaveno na EXPU 58, před pavilonem Velké Británie) či Běžící dívka Kurta Gebauera (více zde). Dnes dílo vypadá takto:

Býk, Vojin Bakić, 1955, bronz

Elka, ikona českého designu

moka souprava elka, jaroslav ježek, karlovarský porcelán lesov, návrh 1957, výška konvice 22,5 cm, oceněno grand prix na světové výstavě v bruselu, 1958

Porcelánový servis Elka byl jedním z prvních poválečných sériově vyráběných servisů v Československu. Předcházely mu servisy Rosana (1956) a Kleopatra (1957) Jaroslava Ježka a Giovanna Jaroslava Jetmara. Ježek se svou organickou Elkou dosáhl celosvětového úspěchu, když za ni získal Grand prix na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Zde byl celý servis spolu s Ježkovou varnou soupravou Asmanit (porcelánka Dvory, 1958) a servisem Kleopatra (porcelánka Dalovice, 1957) používán v proslulé restauraci Praha.

Servis byl jako jeden z mála na konci 50. let vyráběn v kompletní podobě, tedy jako kávová, čajová, moka a jídelní souprava. Má nespočet variant dekoru, nejznámější je však verze s černým fondem a zlatotiskovým motivem labutě.

Na Elku Ježek tvarově navázal ještě v roce 1959 organickými servisy Ex, Tria, Manon a Orava vystavenými na XII. Trienále v Miláně v roce 1960.

moka souprava manon, jaroslav ježek, karlovarský porcelán lesov, návrh 1959, vystaveno na XII. trienále v miláně, 1960

Klisnička a hřebečkové

Série tří sošek Klisničky a Hřebečků patří mezi nejznámější a nejlepší práce Jaroslava Ježka. Figurky byly vystaveny v roce 1958 na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a autor za ně získal prestižní Zlatou medaili.

(zleva) hřebeček, výr. číslo 677, výška 16 cm, klisnička, výr. číslo 679, výška 14 cm, hřebeček, výr. číslo 678, výška 16,5 cm, vše jaroslav ježek, royal dux, návrh 1958, zlatá medaile na světové výstavě v bruselu, 1958

Při koupi některého z hřebečků může docházet k jejich záměně, proto uvádím několik znaků pro jejich snadnou identifikaci:

hřebeček 678 - tzv. "levotočivý" má nohu ohnutou v koleni v pravém úhlu (1a), ocas plně splývá s tělem (2a)

hřebeček 677 - tzv. "pravotočivý" má nohu téměř rovnou (1b) a ocas odstává od těla tak, že vytváří kruhový otvor (2b)

Labuť od Jaroslava Ježka

labuť, jaroslav ježek, royal dux, návrh 1959

"Tvorbou dekorativní plastiky se autor zabýval již od svého vstupu do porcelánového průmyslu. Potřeba nových variant pro výrobu a možnosti porcelánové hmoty v Ježkovi aktivizovaly osobní vztah k této zdánlivě drobné tvorbě, doménou se mu stal svět zvířat. Pohyb ztvárněný v plastikách koní jej provází celou jeho tvorbou, nadsázka, hravost a smysl pro humor jsou patrné ve vyjádření paralel mezi povahou člověka a zobrazovaného zvířete. Pro Ježkovy návrhy je typická schopnost tvarové zkratky, jednoduchého vyjádření s náznaky charakteristické vlastnosti či detailu - dynamičnost zosobněná ve figurkách Hřebečků a Klisničky oceněných v Bruselu, elegantní, klidná linie Volavek vystavených na XII. Trienále v Miláně nebo Malá groteska využívající směšné absurdity. Tvarově převládá asymetričnost, plavnost obrysových křivek, vznosnost a labilita - charakteristické pro donedávna pejorativně označovaný "bruselský styl", který byl postupem času rehabilitován právě pro svoji tvarovou důslednost a dnes ve smyslu retro nabyl na aktuálnosti."

pánková, l.: porcelánový svět jaroslava ježka, [in:] jaroslav ježek, galerie umění karlovy vary, 1998

Kohoutek a slepička ze Ćmielowa

Stejné téma jako Jitka Forejtová zpracovali v sousedním Polsku výtvarníci Jędrasiak a Tomaszewski. U kohoutka použili červeno-černý dekor pro zvýraznění hřebínku či ocasu, slepičku zdobí malovaný černý lineární dekor.

kohoutek, henryk jędrasiak, ćmielów, návrh 1956, slepička, lubomir tomaszewski, ćmielów, návrh 1957

Kohoutek a slepička

Další z duchovských výtvarníků, Jitka Forejtová, vytvořila před rokem 1960 stylizované figurky kohoutka a slepičky.

kohoutek a slepička, jitka forejtová, royal dux, před r. 1960

Čezeta

Skútr ČZ 175, 1957 - 1960

Oblíbený skútr Čezeta se dočkal také svérázného výtvarného zpracování v duchcovské porcelánce.

Jiří Černoch, Milenci s čezetou (Skútr), Royal Dux, 1960-1965.

Značky porcelánu a keramiky

Výrobní značky se razítkují na každý kus porcelánu, zpravidla pod glazuru. Užitkový porcelán se značkuje zapsanou ochrannou známkou, číslem dekorační třídy a číslem tvaru a dekoru. Značkování se provádí u jídelních souprav na dvou hlavních dílech, u kávových, čajových a moka souprav na konvici, u moučníkových souprav na hlavním kusu.

Užitkový porcelán se v 60. letech třídil do čtyř jakostních tříd: výběrová (označ. IA), první (označ. I), druhá (označ. II) a třetí (označ. III). Výrobky podřadné, třetí jakosti byly výrazně označeny buď probroušením ochranné známky jednou zřetelnou čarou, nebo přeškrtnutím ochranné známky barevnou zřetelnou nesmazatelnou čarou.

Figurální a ozdobný porcelán se třídil do dvou jakostních tříd: I. jakost (označ. zlatou nálepkou) a II. jakost (označ. hnědou nálepkou). Kromě toho musela být II. jakostní třída nesmazatelně označena na některé vedlejší ploše (základna, dno výrobku) značkou II.

Výrobky užitkové keramiky, stejně jako keramiky figurální a ozdobné, se dělí do dvou jakostních tříd. Výrobky II. jakosti jsou nesmazatelně označeny značkou II. na dně nebo některé vedlejší ploše výrobku.

reprofoto z knihy jiřího neubauera vybíráme si sklo a keramiku, vydavatelství obchodu, praha 1960.

Zubr

Velmi často je jako býček označována také jedna z nejchoulostivějších a (paradoxně) nejjemnějších zvířecích figurek z duchcovské produkce (vyráběná až do současnosti) - zubr.

zubr, jaroslav ježek, royal dux, návrh 1960?

Polská porcelánka v Ćmielově se se stejným tématem vypořádala méně úspěšně: figurka působí neohrabaně, porcelán vypadá spíše jako hrubá keramika. Přesto patří mezi sběrateli k nejžádanějším a její cena neklesá pod 200 Zl (1500 Kč).

zubr, mieczysław naruszewicz, ćmielów, návrh 1957

Býk ve Střední Evropě

Nejen v Československu vznikal v 50. a 60. letech figurální porcelán v tzv. bruselském stylu. V sousedním Polsku se tímto směrem vydaly porcelánky v Ćmielowě, Wałbrzychu, Bogucicích, Włocławku, nebo Pruszkowě. Většina těchto porcelánek se nachází v polském Slezsku. Jejich produkce je dnes vysoce ceněna a položky na aukcích tak stoupají do závratných výšek. Nejznámějšími autory (polsky projektanty) figurálního porcelánu jsou Mieczysław Naruszewicz, Henryk Jędrasiak, Lubomir Tomaszewski, či Hanna Orthweinová (všichni pracovali pro porcelánku v Ćmielowě).

Polský figurální porcelán se oproti československému vyznačuje nižší tvarovou vytříbeností (zvířátka mnohdy připomínají spíše trojrozměrné kreslené postavičky pro děti), výraznější barevností, experimentem s abstraktním černobílým dekorem (časté použití "vyškrabávaného" dekoru, příkladem je i býček z Ćmielowa).

býček corrido, mieczysław naruszewicz, ćmielów (polsko), návrh 1958

Velký býk na obálce Dolce Vity

Velký býk

velký býk, návrh jaroslav ježek, royal dux, návrh 1963, vyrábí se dodnes.

Trocha historie

Rozhodl jsem se na tyto stránky postupně umisťovat svou pomalu rostoucí sbírku porcelánu a keramiky z 60. let. Toto stále ještě nedoceněné období započaté (po létech stagnace a nuceného socrealismu) kolosálním úspěchem Československa na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu přineslo zásadní zvrat ve vývoji "nižších druhů" výtvarného umění - tedy designu a uměleckých předmětů sériové výroby.

Staletá tradice českého (nejen) figurálního porcelánu našla na začátku 60. let nový elán - do porcelánek v Lesově u Karlových Varů, Duchcově (Royal Dux) a dalších přišla nová generace výtvarníků (Jaroslav Ježek, Jitka Forejtová a další) odhodlaná změnit poněkud vyčpělou produkci předekorovaných rokokových či art-decových uměleckých předmětů a dostat tak český porcelán po letech opět na světovou úroveň.

V té době ve výtvarném umění převládala abstrakce a návrat k "přírodním" tvarům (poslední podobná vlna "návratu k přírodě" se ve výtvarném umění realizovala o 50 let dříve v secesi), nesmíme však také zapomínat na zásadní vliv starší generace malířů, kteří se v 50. letech stali světoznámými: Joan Miró (zásadní vliv na španělský design 50. let, jak ukázala nadávná výstava ve Veletržním paláci v Praze) Pablo Picasso (podle něj je někdy styl, v Česku označovaný jako "brusel", nazýván: srov. polský "styl picassowski"). Výrazný vliv na středoevropský, potažmo československý design 50. a 60. let měli také designéři světového jména: Charles a Ray Eamsovi (u nás doslova "vykradení" v některých návrzích skořepinového sedacího nábytku Miroslava Navrátila), Arne Jacobsen, Eero Saarinen (autor slavné Womb Chair, 1948), v návrzích porcelánu pak hojně napodobovaná kolekce Američana Raymonda Loewyho pro porcelánku Rosenthal.

Vrcholem československého designu v období "bruselu" se stala produkce figurálního a užitného porcelánu, dále pak autorského skla (Libenský, Brychtová, Roubíček, Hlava) a keramiky (Jindřich Marek, Slavomír Banset, Milan Chlíbec, na Slovensku stále nedoceněný Miloš Balgavý). Samostatnou kapitolou se zdá být interiérový a nábytkový design.