Sedící dívka

sedící dívka, jitka forejtová, royal dux, 60. léta, v 14,5 cm

Černý páv

páv, jaroslav ježek, royal dux, bílý porcelán, černý fond, návrh 1959

Moka servis ze Slavkova

moka servis Ivana, slavkov, porcelán, fialová a modrá glazura, návrh karel němeček, 1959
miska, dittmar urbach teplice, keramika, fialová glazura, 60. léta

Bažant

Bažant Jaroslava Ježka je typickou ukázkou toho, čemu se u porcelánu říká plavný tvar. Nejedno dítě tuto figurku rozbilo, když si s ní hrálo na letadlo.

bažant, jaroslav ježek, royal dux, návrh 1958

Ježkovy figurky se staly ozdobou mnoha interiérů z přelomu 50. a 60. let. Například v roce 1959 použil arch. František Jirák figurku Bažanta na výstavě Nábytek a byt.

františek jirák: obývací pokoj z výstavy nábytek a byt, 1959, zařízeno montisektorem M 300, návrh arch. františek jirák, výrobce VKZ bratislava, laminátová křesla s volným latexovým polštářem 24-24, návrh arch. františek jirák, výtvarné doplňky: sedící žena, jindřich wielgus, 1959, bažant, jaroslav ježek, royal dux, návrh 1958

Montovatelný sektorový nábytek Monti 300 (nebo také M 300), navržený arch. Jirákem a vyráběný ve VKZ Bratislava byla ve své době nejpokrokovější nábytková sestava. Její předchůdkyně Monti 100 a Monti 200 ještě sestávaly z klasické "krabicové" koncepce (tedy půda, dno, boky, vnitřní police, kryt zadní stěny), zato Monti 300 byla jakoby zavěšována na nosnou konstrukci ze sloupků, kovových tyčí nebo žebříčků, díky čemuž bylo její členění nesmírně variabilní.

reprofoto z knihy dnešní byt, j.e. koula a k. koželka, státní nakladatelství technické literatury, praha 1962

Konec slavného Supersamu

Liberecký OD Ještěd bude následovat.

Ve Varšavě se bude bourat jeden z prvních moderních supermarketů bývalého sovětského bloku. Tzv. Supersam byl navržen v bruselském stylu mezi lety 1957 – 1959 (arch. soutěž proběhla v roce 1958), otevřen byl v roce 1962. Ve Varšavě, stále se potýkající s poválečným nedostatkem infrastruktury, byl takto odvážný a velkorysý projekt (možný jen díky určitému politickému uvolnění po roce 1956) považován za malý zázrak.

Za tímto zázrakem stála Centrální kancelář studií a projektů průmyslové výstavby (Centralne Biuro Studiów i Projektów Budownictwa Przemysłowego) včele s architektem Jerzym Hryniewieckim, známým jako autor Stadionu desetiletí (dnes mohutné tržiště s pašovaným zbožím) ve Varšavě (1955) a architektem Maciejem Krasińským.

Tímto projektem se polská architektura vrátila po letech socrealismu zpět do světových souvislostí. Architekti nikdy nepopírali, že významnou inspiraci našli na přelomovém stavebním veletrhu Interbau v Berlíně v roce 1957. Charakter Supersamu se nápadně shoduje také např. s francouzským pavilonem na výstavě EXPO 58 v Bruselu, jíž se Polsko neúčastnilo.

Díky unikátní lehké zavěšené střešní konstrukci (za niž si skupina architektů vysloužila celosvětový věhlas, vzpomeňme třeba čestné uznání na Bienále v Sao Paulu v roce 1965) mohla být budova koncipována jako obrovská přízemní dvojhala bez jakýchkoli dělicích a podpěrných prvků.

V první, větší hale o ploše 1100 m² byla samoobslužná prodejna se zázemím a vestavěným prvním patrem s ochozem, ve druhé hale o osmi stech metrech čtverečních pak byla gastronomická část s rychlým občerstvením podle „švédského vzoru“, cukrárnou, kavárnou pro 25 osob, lahůdkářstvím, dokonce i vlastní pražírnou kávy. Prodejní hala byla ve své době druhým největším prostorem bez podpěrných konstrukcí ve Varšavě, větší byla jen kongresová hala stalinského Paláce kultury.

S technologickým řešením stavby jsou spojovány mnohé pionýrské experimenty: na dřevěné obložení stropu byl poprvé použit (a vyvinut) nehořlavý transparentní lak, poprvé bylo také použito hliníku v tak velkém rozsahu. Poprvé se také polským sklářským hutím podařilo odlít zrcadlové tabule o síle 16 mm a povrchu 8 m², vážící téměř 400 kg.

Interiéry byly vyzdobeny abstraktními nástěnnými malbami a mozaikami (zničeny v 90. letech při adaptaci pro rychlé občerstvení McDonald´s) Gabriela a Hanny Rechowiczových, nábytek Stanisława Matuszewského byl navržen speciálně pro Supersam (dodnes se nedochoval).

Budovu se poměrně velká skupina nadšenců pokusila zachránit tím, že požádala o její zapsání mezi kulturní památky, polské ministerstvo kultury však jejich žádost zamítlo (místo toho prohlásilo kulturní památkou již zmiňovaný Palác kultury a nauky. Tím však nad budovou sepsalo ortel a slavný Supersam je tak od podzimu 2006 postupně rozebírán.

Poláci však za svou ikonu poválečné architektury bojují i nadále, v prestižní galerii současného umění Zachęta byla uspořádána výstava výtvarných děl inspirovaných právě Supersamem, ozývají se i hlasy pro opětovné složení jeho přelomové samonosné konstrukce na jiném (méně lukrativním) místě.

majka kiesner, supersam, akryl na plátně, 2006

Více skvělých fotografií zde.

fotografie pocházejí z http://art.blox.pl a http://eela1.blox.pl

Atomium

- the most astonishing building in the world

http://www.atomium.be

na tomto webu najdete vše podstatné o světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Fotografie jednotlivých pavilonů, mapa výstaviště, bruselský design, ale především "Atomium, the most astonishing building in the world"...