Ještě jeden obchoďák

– tentokrát u severních sousedů.

Jednou z prvních vlaštovek tvůrčí svobody uprostřed tuhého socrealismu byl projekt Obchodního domu „Kulaťák“ („Okrąglak“) v Poznani, realizovaný v letech 1950 – 1955. Podepsán je pod ním významný polský architekt Marek Leykam (1908 – 1983).

V roce 2002 budova vyhrála v soutěži o nejkrásnější budovu Poznaně postavenou v posledních padesáti letech.

Osmipatrová okrouhlá věžovitá budova je originální svým vnitřním uspořádáním s centrálním prosvětleným schodištěm přirozeně propojujícím všechna patra. Na střeše se nachází vyhlídková terasa.

Na konci sedmdesátých let dům prošel rekonstrukcí, při níž byl zvýšen o patro, a při níž došlo k výměně oken za nevhodná dělená.

V posledních letech obchodní dům neplní svou funkci a rychle chátrá. V současnosti je u konce řízení o jeho zapsání do seznamu kulturních památek (pozitivní rozhodnutí je již téměř jisté), s čímž – tradičně – nesouhlasí jeho nynější majitel. (Fotografie z www.tutej.pl)

Ortel smrti nad OD Ještěd

Ministerstvo kultury dnes definitivně zamítlo žádost o prohlášení Obchodního domu Ještěd v Liberci za kulturní památku.

Přelomové dílo architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka z let 1968 – 1979 tak bude příští rok zbouráno. Přitom o pár kilometrů dál stojící hotel a vysílač na Ještědu stejných autorů byl nedávno prohlášen za národní kulturní památku a aspiruje na zápis do UNESCO.

Jeďte se do Liberce podívat, dokud je na co.

Více informací zde a zde.

Koleje Bedřicha Václavka v Olomouci

Vysokoškolské koleje Bedřicha Václavka v Olomouci z let 1964-1967 architekta Antonína Škamrady vynikají svou dispoziční koncepcí. Jsou rozděleny do dvou věžových domů s výraznou vertikálou prosklených schodišť zakončených stříškami-křidélky.

Oba domy pak spojuje prosvětlený přízemní pavilon s recepcí, tělocvičnou a dvěma venkovními atrii s jednoduchou pergolou a výtvarným prvkem (kamenná plastika hráče na lyru). Výtvarná spolupráce František Koutek a Dušan Topoľský.

Fasáda je horizontálně členěna oranžovými skleněnými mozaikami. Boční schodišťové stěny začínají dole harmonikovou stříškou únikového východu a pokračují plastickým rámováním malých čtvercových oken.

Po Obytném domě hotelového typu arch. Tomáše Černouška to byly první výškové obytné stavby v Olomouci, které výrazněji zasáhly do jejího panoramatu.

Arch. Antonín Škamrada je v Olomouci autorem také Urbanistického řešení zoologické zahrady na Sv. Kopečku (1962), spolu s Janem Navrátilem a Zdeňkem Štefkou také zvítězil v soutěži na Výhledovou koncepci výstaviště Flora (1968).

Svými návrhy se také podílel na asanaci (1953, 1956-9) a regeneračním územním plánu (1980-1982) historického jádra Olomouce. Podílel se také na rekonstrukcích některých historických objektů v ul. Školní, Křížkovského a na Žerotínově náměstí. V 90. letech pracoval na generální rekonstrukci barokního komplexu Kláštera Hradisko v Olomouci.

(Historická fotografie Jaroslav Juryšek.)

Bizon není Zubr

Díky upozornění pana Thesea si sypu popel na hlavu a nazývám zvířátka pravými jmény:

Bizon není Zubr ani Býk, Bizon je prostě Bizon!

bizon, jaroslav ježek, bílý porcelán, royal dux, výška 13,3 cm, návrh 1959, vystaven na XII. trienále v miláně, 1960

Volavky

Bezpochyby nejznámější porcelánovou plastikou Jaroslava Ježka jsou Volavky,známé také jako Ptačí milenci. Tato plastika byla vystavena na XII. trienále v Miláně v roce 1960.

volavky - ptačí milenci, jaroslav ježek, royal dux, výška 28 cm, návrh 1958

Flora Olomouc

V roce 1958, v čase fenomenálního úspěchu československého výstavnictví na výstavě EXPO 58 v Bruselu, byla v Olomouci založena neméně slavná tradice výstav FLORA OLOMOUC. V roce 1967 ji navštívilo rekordních 840 tisíc návštěvníků.

Inspirace bruselským stylem došla i do Olomouce, kde vznikl v městských parcích pozoruhodný soubor větších i menších staveb, lávek, prosklených pavilonů a zahradní architektury, doplněný výtvarnými díly.

Kolem výstaviště FLORA OLOMOUC se soustředila zajímavá skupina architektů (Jiří Finger, Zdeněk Štefka, E. Zavadil, Petr Brauner a další), kteří významně ovlivnili podobu výstav a olomouckých parků.

Prosklený pavilon A od arch. Petra Braunera z let 1965-1966. Na dobových fotografiích a v současnosti.

„Výstavní pavilony, vkomponované do výrazného prostředí sadů, jsou doplněny účelovými stavbami, skleníky a zahradními atriovými kouty.“

„S Čechovými sady jsou spojeny několik set metrů dlouhou betonovou lávkou přes frekventovanou komunikaci. Lávka umožňuje nejen přechod z jedněch sadů do druhých, ale i neobvyklou kouzelnou procházku přímo v úrovni korun věkovitých stromů – javorů, lip, jasanů a borovic a skýtá pohledy i průhledy do sadů, které teprve umožňují plně vychutnat krásu zelených trávníků i staletých osaměle stojících stromů nebo jejich výrazných skupin.“

smahel, r.: flora olomouc, vyd. osveta, martin 1973

Dnešní stav pozůstatků velkolepé zahradní architektury 60. let

Více o pavilonu A zde.

Knižní vazba 60. let

Bruselský styl pronikl prakticky do všech odvětví výtvarného umění. Nevyhnul se ani grafickému designu.

Významný český typograf a tvůrce stovek knižních obálek Jaroslav Šváb (1906 – 1999) se prosadil už jako představitel meziválečné české avantgardy (dnes jsou přebaly jeho knih z tohoto období sběratelsky ceněny). Málokdo si ale všímá jeho tvorby z let šedesátých, přímo ovlivněné bruselskou estetikou: geometrické tvary, křivky, výrazná barevnost, figurální stylizace, abstrakce...

knihy z edice kapka – knihovna pro každého, mladá fronta, návrh obálek jaroslav šváb, 1959 – 1964

Popelníčky a houbičky

popelníky, royal dux, tyrkysový a růžový fond, návrh Jindřich Marek, 60. léta
liška obecná, les, žlutý fond, současnost

Máte doma brusel?

Pošlete mi jeho fotku!!!
Dnes představuje čtyři skvosty ze své sbírky pan Meny z Hranic:
Volavky, autor neznámý,
Čáp, návrh Vladimír Tichý,
Tři hvězdáři, návrh Lýdia Mészárosová-Čepková,
Harlekýn, návrh Václav Šerák,
vše Royal Dux, 60. léta

Rybka

Ryba II, Jaroslav Ježek, Royal Dux, návrh 1961, v 15 cm, d 27,5 cm.