Pětačtyřicítky ze Supraphonu

gramofonové desky "45" pro krátký záznam, Supraphon, 60. léta

Estetika kozy

Po bruselském úspěchu první série figurálního porcelánu podle návrhu Jaroslava Ježka přišla kolekce dalších zvířecích figurek. Byly mezi nimi mimo jiné figurky Bizon, Volavky (Ptačí milenci), Páv, Labuť, Ryba a také Koza.
Většina z nich byla s úspěchem vystavena na XII. Trienále v Miláně v roce 1960. V témže roce se také dostaly do sériové produkce.

koza, bílý porcelán, royal dux, návrh jaroslav ježek 1959, výška 17,2 cm

Sportem ke zdraví!

zápalkové etikety, solo sušice, 60. léta

bruselské interiéry

Do dnešních dnů se zachovalo jen minimum interiérů v bruselském stylu. O to víc potěší, když se najde kolekce kreslených interié-rových návrhů od architekta Ladislava Maška a kreslíře Harryho Löwita. Zařízení obýváků, ložnicí či kuchyní tak získává ostré kontury a nečekanou svěží barevnost.

Kniha Úprava bytového interiéru z roku 1964 je k dostání například zde za pouhých 100,- Kč.

Bouráme, bouráme?

Legenda polského brutalismu, katovické hlavní nádraží, je zřejmě odsouzeno k zániku. Polské dráhy se jej rozhodly zlikvidovat a na jeho místě postavit něco "modernějšího". Proti zbourání protestují architekti z celého světa, profesní organizace polských architektů, památkáři i mezinárodní organizace pro ochranu kulturního dědictví Europa Nostra.

Katovické nádraží je dílem geniálního polského architekta a konstruktéra Wacława Zalewského a skupiny architektů zvaných "varšavští tygři". Většina z jejich přelomových děl je přestavěna k nepoznání nebo zcela zlikvidována, příkladem je první poválečná varšavská samoobsluha západního stylu, Supersam. Byla zbourána před necelým rokem.

Projekt katovického nádraží vznikl již v roce 1959, realizován byl teprve v letech 1966-1972. Jeho kalichová konstrukce ze surového betonu byla první tohoto typu na světě. Více informací najdete zde.

Aby toho nebylo málo, chystá se také likvidace obří skulptury Železné varhany vynikajícího polského avantgardního umělce Władysława Hasiora. Hasior jako jeden z prvních přinesl do Polska v 50. a 60. letech informel, happening, op-art, pop-art, kinetické umění či land-art. Jeho díla se nacházejí snad ve všech významných světových sbírkách poválečného umění. (Více o umělci zde).

Železné varhany se nacházejí v polských Tatrách a jsou rozeznívány pomocí větru. Ačkoli je jejich poselství univerzální, budou zřejmě zlikvidovány na základě nového polského zákona o odstranění pomníků totalitních režimů. Pomník měl totiž při svém odhalení v roce 1966 nápis "Věrným synům Vlasti, padlým na Podhalí v boji za nastolení vlády lidu". (foto Kaliope)

...a na olomouckém orloji se stále skvějí červené pásky s daty narození Stalina a Lenina...

Reliéfní akt Bohumila Dobiáše

ležící, model č. 214, glazovaná keramika, keramické závody bechyně, návrh bohumil dobiáš, vyrobeno 20. června 1964

Bohumil Dobiáš ml. (1929-2001) studoval průmyslovou keramickou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckouprůmyslovou v Praze u prof. Otto Eckerta.

Byl jedním z prvních, kdo odešli ihned po ukončení školy do praxe a začal působit v Keramických závodech v Bechyni. Vyvzoroval širokou kolekci ozdobných keramických předmětů v bruselském stylu. Jeho oblíbeným materiálem byla především šamotová bezglazurní červenice. "Těžištěm jeho práce, vedle návrhů pro keramickou výrobu, bylo užití keramiky v architektuře. Vytvořil řadu plastik, fontán a dekorativních stěn v moderní architektuře, zejména v jižních Čechách." (podrobný životopis najdete zde.)

Pokud se ve Vaší sbírce nacházejí zvířátka z bezglazurní šamotové červenice (např. liška, býk, páv), je velmi pravděpodobné, že se jedná o návrh Bohumila Dobiáše mladšího.