Vše nejlepší!

Čůča

Ovocná vína československé produkce. Nejsladší prý byla Jeptiška s Angelikou, naopak nahořklá Malaga byla určena k podpoře zažívání. Doporučené dávkování 3 sklenky denně! Slavné Malagelo se vyrábělo z naklíčeného ječmene. Zaručeně nejlevnější byly jabčáky.

Papírové viněty, Československo, 60. - 80. léta

Neklidná sbírka

Dnes představuje svou sbírku pan Brichta ze Svitav.

Nejdříve drobná kinetická plastika lidově zvaná Neklid či Chaos,

poté Labuť a Potápka (Vodní pták) z keramických závodů Jihokera Bechyně, návrh Miloslav Smutný,

následuje Karafa na víno československé provenience,

a zakončujeme Sedícím aktem Jiřího Černocha z porcelánky Royal Dux dle návrhu z roku 1961.

Děkuji panu Brichtovi za poskytnutí fotografií. Pošlete mi i vy foto své sbírky!

Juliánov

Sídliště Juliánov v Brně-Židenicích je sice zastíněno slavnější Lesnou, přesto patří z hlediska urbanismu k nejlepším realizacím v Československu první poloviny 60. let. Navrhl jej architekt Pavel Krchňák a jde o první celopanelové sídliště v Brně. Stavělo se v letech 1960-1965.
Soubor interaktivních betonových plastik-prolézaček pro sídliště navrhl vynikající, dnes však pozapomenutý sochař Zdeněk Macháček (1925). Film o tomto pětaosmdesátiletém sochaři najdete ZDE.

Prodloužená trvanlivost

U babičky ve špajzu jsem našel sáčky s pořádně uleželým kořením z Balíren obchodu Praha. Vařit už s tím nikdo nebude, vyhodit? Ale paměť šrotuje - hned mi vytanul na mysli bobkový list, ten byl vždycky ve větších sáčcích, ale taky šuměnky, prodávané vždycky po dvou, červený prášek do pečiva s kreslenou bábovkou a hnědý prášek do perníku, žlutý vanilínový cukr, a taky pudinky! Vanilkový, kakaový, ananasový, a růžový byl malinový? Ten se vařil v sobotu v podvečer, aby stihl zatuhnout, než Možná přijde i kouzelník. A dále: Vitacit! Pojídaný přímo z pytlíku, sladkokyselé peklo na jazyku!
Píšou: Minimální trvanlivost 1 rok od data výroby. Tak co? Vyhodit? Zapomenout?

Pavilon Z

Pavilon Z na brněnském výstavišti navrhli v roce 1958 architekti Zdeněk Denk, Ferdinand Lederer a Zdeněk Alexa. Ve své době šlo o mimořádný inženýrský počin - kruhový vnitřní prostor o průměru přes 90m a výšce 30m byl zaklenut kruhovou kopulí bez vnitřních podpěr. Kopule je navíc z jedné třetiny prosklená, takže je v pavilonu dostatek přirozeného světla. Detaily architektury odkazují na mezinárodní "bruselský" styl, který se v témže roce definitivně prosadil v architektuře výstavních pavilonů. Fasáda pavilonu je kromě parteru prosklená, dělená šesti předsunutými vstupy.

Nejspíš ze zbytkového materiálu ze stavby Pavilónu Z dokázali vynalézaví inženýři postavit ještě jeho menší dvojče - Pavilón Y.

Krýgl

 Klasický pivní půllitr, ze kterého pil svého času Hrabal, Bondy, Havel a ještě asi 15 milionů Čechoslováků, slaví letos osmatřicáté narozeniny. Škoda, že už pomalu vymizel z českých hospod. Jeho lisované op-artové kruhy připomínají obložení stěn pražského metra. Člověk by se v nich ztratil, utopil. Polomatný povrch připomíná ruční sklo s výbrusy, ačkoli jde o výrobek z plně automatizované produkce. Mělo to něco do sebe, že, pane Hanťo...

 Sklenice s uchem č. 13321, 0,5 l, návrh Jiří Brabec, automatická výroba, Rudolfova huť, Dubí, výroba od roku 1972.

Hanka a Rýša

Hanka, návrh Libuše Niklová, 1958-1959, Rýša, návrh Jana Kadlecová, 1962, vyrobil Gumotex Břeclav.

brusílek v barvě

Bruselské interiéry známe povětšinou z černobílých, v lepším případě kolorovaných a léty zažloutlých fotografií. Mnohé z barev, které dnes vnímáme jako po bruselsku pastelové, byly ve skutečnosti mnohem ostřejší a zářivější. Papír, plast i textil po desítkách let ztratily barvu, zažloutly, vybledly. Snad jen sklo a porcelán si zachovávají původní podobu. Jednoduché kreslené interiéry v bruselském stylu proto zaskakují svou rozpustilou barevností. 

Nákresy pocházejí z knihy Jozy Břízové a Boženy Krchové Naše Domácnost, vydalo Nakladatelství Práce, Praha 1958, ilustrace J. Štípek a Z. Bauerová.