V olomouckém Muzeu moderního umění právě probíhá rozsáhlá retrospektiva našeho předního ilustrátora, grafika, typografa a kreslíře Jiřího Šalamouna (1935), jenž 17. dubna tohoto roku oslaví osmdesátiny.
Muzeum vystavilo průřez jeho rozmanitou tvorbou, z níž je na první pohled patrné, jak všestranný to je umělec, jak osobitý a nezaměnitelný rukopis přitom má. Na Maxipsa Fíka si zřejmě vzpomenou všichni, ale málokdo si uvědomí, jak hluboce Šalamoun ovlivnil naše vnímání desítek dalších knih, včetně Saroyanova Tracyho tygra nebo Tolkienova Hobita.
Rád bych se připojil k oslavě mistrových narozenin alespoň připomenutím jeho krátké spolupráce na edici Život kolem nás – Malá řada, vydávané od roku 1963 v Československém spisovateli. Prvních 26 svazků graficky zpracoval Zdenek Seydl, v letech 1967–1968 však po něm práci na dalších sedmi svazcích převzal právě Šalamoun.
Jeho práce spočívala v návrhu obálky, vazby, titulního listu a typografické úpravy. Umělec ponechal zavedený formát, vše ostatní však prošlo ráznou změnou. "Re-designoval" Seydlovo kruhové logo tím, že jej invertoval a změnil typ písma. Barevnost obálky sjednotil sytě oranžovou barvou, což mu umožnilo každý titul zpracovat ve zcela odlišné grafické i typografické podobě při zachování jednotného dojmu. Využil koláže, dřevorytu i kresby tuší, příznačná je jeho stylizace na lidové tisky a kramářské písně 19. století. Od 34. svazku grafické zpracování Malé řady převzal Josef Flejšar (1922–2010), další z významných českých grafiků a ilustrátorů, ale o tom zase jindy.
Všimněme si, jaké tituly v oné době Pražského jara v Malé řadě vyšly: dva překlady mladých slovenských autorů (Šikula, Vilikovský), české debuty (Salivarová, Pujman, Sidon), ale i autoři po roce 1968 zakázaní nebo v emigraci (Škvorecký, Salivarová, Sidon).
Olomoucká výstava Jiřího Šalamouna je otevřena do 17. května. V současnosti ji doplňuje komorní výstava Šalamounových gramodesek v Divadle hudby, následovat budou jeho plakáty v Café 87.
Žádné komentáře:
Okomentovat