Výstava československého a polského designu 50. a 60. let v
Muzeu města Gdyně probíhá už víc než měsíc, a tak se můžeme trochu porozhlédnout po okolí.
Přístavní město Gdyně vzniklo v roce 1926 v jednotném funkcionalistickém stylu, jemuž Poláci říkají "modernizm". Desítky
kvalitních funkcionalistických staveb po válce doplnila nová výstavba (město bylo rozsáhle poškozeno bombardováním za 2. sv. války, zničeno bylo mj. vlakové nádraží a celé bloky domů v centru města) ve stylu
polského socialistického realismu a pozdního modernismu, jemuž u nás říkáme "brusel".
Začněme od
hlavního vlakového nádraží, jež bylo postaveno v 50. letech podle návrhu architekta
Wacława Tomaszewského (1884-1970). Budova v sobě spojuje socialistický realismus (v Polsku je výrazně dekorativní, nesoucí vlivy předválečného art-déco) a funkcionalismus předválečné Gdyně. Není divu, architekt v Gdyni působil už od 20. let a ještě před válkou zde navrhl řadu významných budov.
V interiérech se však už plně projevuje
uvolněný a hravý dekorativní styl přelomu 50. a 60. let. Je to poznat zejména na souboru mozaik, v nichž zasvěcené oko pozná
vlivy Kleea, Chagalla, Miróa...
Autory jsou gdaňští výtvarníci Stanisław Teisseyre (1905-1988) a Teresa Pągowska (1926-2007). Mozaiky byly až do restaurování po desítky let zakryty stánky s občerstvením a vrstvou prachu.
Budova nádraží Gdynia Główna byla v roce 2008 prohlášena kulturní památkou a v roce 2012 citlivě rekonstruována. Byly přitom zachovány a obnoveny veškeré interiérové prvky. V restauračním sále byly odhaleny původní nástěnné a stropní malby, které navrhl
Juliusz Studnicki, profesor gdaňské Vysoké školy výtvarných umění, spolu se svými žáky.
Rok 1955!
Od nádraží se hlavní třídou přesuňme na křižovatku, jejíž tři nároží zabírají předválečné funkcionalistické skvosty, ten čtvrtý obsadil v roce 1963
Dům řemesel od architekta
Henryka Olgierda Dezora (1925-2004). Více fotografií najdete
zde.
Jen o kus dál, v ulici 3. Maja, se nachází další šedesátkový skvost, kostel Nejsvětějšího srdce Pána Ježíše, budovaný od roku 1956. Kostel se stavěl svépomocí, hrubá stavba byla dokončena v roce 1961, dalších dvacet let se pracovalo na interiéru.
Místní věřící prý na pobřeží Baltu
vlastnoručně sbírali kulaté oblázky na obklady kostela, námořníci z celého světa vozili
exotické lastury na mozaiku ryby, symbolu křesťanství. Mozaiku navrhl výtvarník
Bogusław Marszal (1921-1995). Viděli jste někdy něco takového?
Konstrukčního řešení stavby se ujal inženýr
Leopold Taraszkiewicz, architektonický návrh zpracoval prof.
Jan Borowski (1890-1966), autor téměř dvaceti kostelů. Toto byl jeho poslední.
Samostatně stojící zvonice o výšce 66 metrů byla ke kostelu přistavěna teprve v letech 1975-1981 podle návrhu inženýra
Henryka Płocińského.
Autorem interiérových mozaik a vitráží je již zmíněný
Bogusław Marszal. Do chrámu se vejde 3500 osob. Výzdoba navazuje na mořskou tématiku, jednotlivé kaple a oltáře jsou věnovány námořníkům, rybářům a zaměstnancům gdyňských loděnic.
Boční oltář jednoduchých tvarů má mozaikový tabernákl z baltských jantarů.
