Nestydy

V 60. letech vznikla v národním podniku Karlovarský porcelán řada drobných plastik s námětem ženské figury.

Ty nejznámější a početně nejrozšířenější vznikly podle návrhu Jitky Forejtové a vyznačují se snahou o zachycení dívčích postav ve chvíli odpočinku či zamyšlení. Křivky jsou dynamické, z každého úhlu pohledu jsou dobře čitelné. Zobrazení ženských křivek je až cudné, Forejtová se zaměřuje zejména na vystižení správných proporcí.

Ve stejné době (roku 1962) vzniká i série návrhů Jiřího Černocha, která se od figurek Forejtové radikálně liší. Černoch pojímá ženský akt jako objekt mužské fantazie a touhy, zachycuje jej v neklidné, znepokojivé pozici až lascivního vyznění.

Černochovy erotikou nabité akty vlastně nejvíc připomínají komunistickým režimem tolerovanou verzi pornografie v podobě různých - z dnešního pohledu nevinných a úsměvných - dobových fotografických nahotinek, jako byly například série 3D snímků svlečených soudružek na stereokotoučcích z Meopty.

Přesto se nelze ubránit pocitu, že oproti čistě dekorativním dílkům Forejtové máme právě u Černocha dojem mnohem odvážnější, moorovské sochařiny. Třebaže modelované v komorním měřítku.

(Abychom však Forejtové nekřivdili, je třeba přiznat, že i Černoch navrhoval dekorativní, až přehnaně líbivé figurky, které by i na ni možná byly příliš. Příkladem je Dívka s motýlem nebo Stojící akt z přelomu 60. a 70. let.)

Kromě dvou sériově vyráběných aktů z roku 1962 Černoch ve stejné době vytvořil ještě několik dalších, které dnes najdeme jen jako modely ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Právě na nich je Černochovo "poctivé sochařství" nejlépe patrné - srov. třeba keramickou sedící figuru, ležící postavu z šamotové hlíny nebo její variantu v nápaditě glazovaném porcelánu, která je podle mě pomyslným vrcholem Černochovy komorní tvorby v tomto tématu.

Ve sbírkách MG najdeme také sádrový model k jednomu ze dvou zde prezentovaných aktů.