Výtvarník, keramik a designér Vladimír Tichý (*1926, loni oslavil devadesátiny) patří mezi ty osobnosti, které se na přelomu 50. a 60. let významně podepsaly do naší vizuální kultury, a jejichž česká stopa přitom končí srpnem 1968.
Žák Otto Eckerta, absolvent VŠUP, patří k silné generaci výtvarníků debutujících ve druhé polovině 50. let. Jeho práce se dostaly do výběru pro světovou výstavu v Bruselu a také on zde byl oceněn zlatou medailí. Získal ji za servis na černou kávu, o němž už jsem psal asi před pěti lety.
V šedesátých letech spolupracuje s národním podnikem Karlovarský porcelán a navrhuje několik dekorativních objektů pro sériovou výrobu; tvaroslovím plně zapadají do organické linie bruselského stylu, ať už jde o závěsnou dvouhrdlou vázičku ve tvaru srdce, vázu Charleston nebo dekorativní porcelánové ryby určené k zavěšení na zeď.
Stejně jako Jindřich Marek (a v menší míře i další výtvarníci) Tichý experimentoval s podglazurními solnými dekory - výsledkem jsou jemné pastelové tóny, typické pro český porcelán té doby.
Po srpnové okupaci Československa Tichý odchází s manželkou a třináctiletou dcerou do Austrálie, kde se věnuje zejména monumentální keramické tvorbě pro architekturu. O jeho dalších osudech si můžete přečíst třeba na fóru Čechů v Austrálii, nebo přímo na výtvarníkových webových stránkách.
Návrhy Vladimíra Tichého, které se v českých porcelánkách dostaly do výroby, lze spočítat na prstech jedné ruky. Zvláštní pozici mezi nimi zaujímá ptačí figurka Čáp, vyráběná v Duchcově od roku 1963. Ve srovnání s Ježkovými nebo Černochovými návrhy působí mnohem statičtěji a odkazuje k staroegyptskému ztvárňování ibisů a volavek. Nezvyklé je také barevné podglazurní tónování.
Žádné komentáře:
Okomentovat