Nádraží v Pardubicích, to je poválečný funkcionalismus, "bruselský" optimismus a mezinárodní elegance, ale především ušlechtilé tvarosloví a řemeslná preciznost. Není divu, že bylo už v roce 1987 prohlášeno kulturní památkou.
Jemná pastelová barevnost, obloučkové tvarosloví...
Autorem obrovské nástěnné mozaiky se znameními zvěrokruhu je malíř Jaroslav Moravec.
Dojem dělá i ušlechtilá Monstera Deliciosa.
Hala má délku 70 metrů, šířku 25 metrů a výšku 11 metrů.
Zachovalo se v ní velké množství pozoruhodných řemeslných detailů.
Fenomenální řešení osvětlení "krčku" vedoucího k restauraci a ubytovně: denní přirozené světlo přivedené luxferovým otvorem, uprostřed něj elegantní umělé večerní osvětlení. To je na metál!
Mozaiky mají ještě prvorepublikovou úroveň.
Autorem nástěnné mozaiky "Hrady a zámky Československa" je Richard Lander.
Červené obklady začaly z fasády odpadávat teprve v posledních pěti letech. Poškození fasády se šíří jako lavina, a přitom mu šlo zabránit hned v zárodku. Další z odstrašujících příkladů "péče" Českých drah o kulturní památky...
Horizontála odjezdové haly protíná vertikálu nádražní ubytovny. Na fasádě se nachází stejný ciferník jako v interiéru haly. Architekt však zvolil střídmou černo-bílou barevnost a noční podsvětlení.
Nové nádraží v Pardubicích, architektonický návrh Karel Řepa, spolupráce Karel Kalvoda, dopravní řešení Josef Danda, návrh 1948, slavnostní otevření 1. května 1958.
úterý 25. prosince 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Opravdu jsem léta myslel, že pardubické nádraží je předválečného data....
OdpovědětVymazattak seš vůl ....
OdpovědětVymazat