sobota 29. prosince 2012

PF 2013

Stylový rok 2013 všem! To vám přeje Brusel Expo ´58. Díky za přízeň!

úterý 25. prosince 2012

Pardubický zvěrokruh

Nádraží v Pardubicích, to je poválečný funkcionalismus, "bruselský" optimismus a mezinárodní elegance, ale především ušlechtilé tvarosloví a řemeslná preciznost. Není divu, že bylo už v roce 1987 prohlášeno kulturní památkou.
 Jemná pastelová barevnost, obloučkové tvarosloví...
 Autorem obrovské nástěnné mozaiky se znameními zvěrokruhu je malíř Jaroslav Moravec.
Dojem dělá i ušlechtilá Monstera Deliciosa.
Hala má délku 70 metrů, šířku 25 metrů a výšku 11 metrů.
Zachovalo se v ní velké množství pozoruhodných řemeslných detailů.
Fenomenální řešení osvětlení "krčku" vedoucího k restauraci a ubytovně: denní přirozené světlo přivedené luxferovým otvorem, uprostřed něj elegantní umělé večerní osvětlení. To je na metál!
Mozaiky mají ještě prvorepublikovou úroveň.
Autorem nástěnné mozaiky "Hrady a zámky Československa" je Richard Lander.
Červené obklady začaly z fasády odpadávat teprve v posledních pěti letech. Poškození fasády se šíří jako lavina, a přitom mu šlo zabránit hned v zárodku. Další z odstrašujících příkladů "péče" Českých drah o kulturní památky...
Horizontála odjezdové haly protíná vertikálu nádražní ubytovny. Na fasádě se nachází stejný ciferník jako v interiéru haly. Architekt však zvolil střídmou černo-bílou barevnost a noční podsvětlení.
Nové nádraží v Pardubicích, architektonický návrh Karel Řepa, spolupráce Karel Kalvoda, dopravní řešení Josef Danda, návrh 1948, slavnostní otevření 1. května 1958.

neděle 9. prosince 2012

Osudový klub Supraphonu

Za návrhy obálek pro Gramofonový klub Supraphonu se občas skrývají nesmírně zajímavé osobnosti s podivnými osudy. Mnozí z nich to měli podobně - vystudovali UMPRUM, podíleli se na množství prestižních zakázek včetně výstavy v Bruselu, a na konci šedesátých let jakoby přestali existovat. Po roce 1968 totiž mnozí z nich zůstali na Západě. Rád bych vám představil osudy některých z nich.
Návrh obalu Irena Bryndová, Supraphon 1964
Grafická designérka a malířka Irena Bryndová absolvovala pražskou UMPRUM, v roce 1968 se jí podařilo vycestovat na léto do USA za svým přítelem a pozdějším manželem Svatoplukem Pitrou. Po srpnové invazi se rozhodli zůstat v emigraci. Obživu našla jako návrhářka potisků na metrový textil.
Návrh obalu Svatopluk Pitra, Supraphon 1961
Grafik a animátor Svatopluk Pitra (1923-1993) studoval spolu s Ladislavem Radou na UMPRUM v ateliéru grafiky Adolfa Hoffmeistera. Byl spoluautorem výstavní grafiky Československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. Jako výtvarník se podílel na animovaném filmu Tři muži, který získal Zlatého lva v Benátkách. Při návratu ze zájezdu na Kubu v roce 1963 požádal při mezipřistání v Kanadě o politický azyl. Na EXPO 67 v Montrealu už pracoval pro Kanadu. První Pitrova výstava od roku 1963 se v Československu konala až v roce 1991. Více o Pitrovi například ZDE.

Návrh obalu Šárka Šefranková, Supraphon 1964
Také malířka a grafička Šárka Šefranková (1933) vystudovala pražskou UMPRUM v ateliéru Adolfa Hoffmeistera. V roce 1966 si vzala za manžela spisovatele Jana Beneše. Za svědka jim šel Václav Havel. V době, kdy s ním čekala dítě, byl Jan Beneš zatčen a odsouzen na pět let za podvracení republiky kvůli spolupráci s exilovým časopisem Svědectví Pavla Tigrida. V roce 1969 oba odešli do emigrace. Šárka Benešová se později uplatnila i jako publicistka a překladatelka, pod pseudonymem Julie Salcherová mimo jiné překládala detektivky Agathy Christie.
Návrh obalu Čeněk Pražák, Supraphon 1962
Grafik a malíř Čeněk Pražák (1914-1996) studoval mj. u Františka Tichého. V padesátých letech se připojil ke skupině Máj 57. V šedesátých letech vytvořil řadu notoricky známých knižních obálek, mj. pro edici Máj. Také navrhoval filmové plakáty. V roce 1968 se dostal na stipendium do Německa, po srpnové okupaci se rozhodl pro emigraci a až do smrti žil ve Švýcarsku.
Návrh obalu Ladislav Rada, Supraphon 1965
Malíř, karikaturista a grafik Ladislav Rada (1929) vystudoval pražskou UMPRUM v ateliéru Adolfa Hoffmeistera. V letech 1956-1978 navrhoval obálky gramodesek pro Supraphon, vytvořil jich několik desítek, mnohé z nich velmi známé a ceněné. Své gramo-návrhy i několikrát vystavoval. Pracoval i jako filmový výtvarník, mezi známější filmy, na nichž se podílel, patří Měsíc nad řekouKam čert nemůže, Dnes naposled a Žižkovská romance. Je autorem loga Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Podle jeho vlastních slov je to jediné logo, které kdy navrhl.
Návrh obalu Jarmila Mařanová, Supraphon 1965
Grafička Jarmila Mařanová (1922-2009) vystudovala UMPRUM v Praze. Podílela se na výzdobě Československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. V šedesátých letech se věnovala návrhům plakátů, knih a obalů gramodesek. Proslavila se jako ilustrátorka díla Franze Kafky, ve svém díle zpracovala i tematiku holocaustu, který nepřežila část její rodiny. Po okupaci v roce 1968 její děti emigrovaly do USA, ona sama je následovala v roce 1976.
Návrh obalu Miloš Reindl, Supraphon 1964
Malíř a grafik Miloš Reindl (1923-2002) vystudoval pražskou UMPRUM v ateliérech Emila Filly a Antonína Kybala. Pod jeho vlivem se po určitou dobu úspěšně věnoval navrhování koberců. Poté se zabýval organizací výstav a navrhováním filmových plakátů. Na tomto poli sklidil značné úspěchy. V roce 1968 jako pětačtyřicetiletý emigroval s manželkou a dvěma dětmi do Kanady, kde pokračoval v kariéře malíře a pedagoga na výtvarné škole.
Návrh obalu Ladislav Rada, Supraphon 1964
Návrh obalu Miroslav Ludvíček, Supraphon 1963
Návrh obalu E. Hájek, Supraphon 1964
Návrh obalu Miroslav Ludvíček, Supraphon 1964
Návrh obalu Ladislav Rada, Supraphon 1963
 Návrh obalu Jiří Kubíček, Supraphon 1963
Návrh obalu Jiřina Písařová, Supraphon 1963
Návrh obalu Miroslav Ludvíček, Supraphon 1961
  Návrh obalu Jiří Kubíček, Supraphon 1961
 Návrh obalu Ladislav Rada, Supraphon 1959
 Návrh obalu Jarmila Mařanová, Supraphon 1959