neděle 7. února 2016

Sklo ve sluneční záři


V pátek jsem zase po nějaké době navštívil Veletržní palác u příležitosti 220. narozenin Národní galerie. Opět jsem ve stálé expozici mohl obdivovat Roubíčkovu nádhernou prostorovou kompozici s názvem Sklo-hmota-tvar-výraz, vytvořenou pro Československý pavilon na světové výstavě v Bruselu. Tedy její autorskou repliku vzniklou pro sbírku NG po roce 2000.

Jen mě mrzelo, že toto úžasné sklářské dílo není možné sledovat v přirozeném denním světle. Sluneční svit je totiž v celém svém barevném spektru pro pozorování estetických vlastností skla nejlepší.


Nejzajímavější efekty dělá v kombinaci se slunečními paprsky hutní sklo. Mnozí jím pohrdají, protože je ho všude dost, prodává se obvykle za stokorunové částky a vesměs jde o anonymní výrobky mnoha českých skláren (připomeňme Škrdlovice a Chřibskou). Ale stejně stojí za to mít doma pár kousků pro ty kouzelné chvíle, kdy se o nich opře slunce.


středa 3. února 2016

Známky z Bruselu a Ósaky


Dnes se podíváme na sérii československých známek vydaných u příležitosti světových výstav EXPO.

Bruselskou výstavu v roce 1958 doprovodila série Františka Hudečka (pohled na pavilon) a Karla Svolinského (ČS výrobky). Zatímco Hudeček tentokrát odvedl poctivou práci bez osobních ambicí (oproti jeho silně autorským známkám s vesmírnou tématikou), Svolinský se držel svého nezaměnitelného líbezného (a líbivého) rukopisu, který už dobře známe z jeho květinových sérií. Tématicky se držel výrobků a vynálezů, které tehdy Československo hrdě představovalo valutovým zákazníkům: samozřejmě nemohlo chybět sklo a bižuterie, ale také textil a hračky. Průmysl zastupuje Kaplanova turbína, jež byla zavěšena před vstupem do našeho pavilonu.

Známky k výstavě v Montrealu (1967) ještě nemám kompletní, tak přijdou na řadu později.

Poslední dnešní šestice známek byla vydána k EXPO 1970 v japonské Ósace. Jejím autorem je Karel Vodák (1923-2000), který slavil úspěchy už se sérií pro Montreal. Údajně byla zejména poslední známka z ósacké série nesmírně úspěšná. Není divu, že se japonským návštěvníkům líbila zrovna skvostná miniatura dřevorytu od mistra Hokusaie. Prý byla dokonce mezinárodní porotou vyhlášena nejlepší známkou Světové výstavy. Ale nezapomeňme, že to bylo také zásluhou rytce Josefa Herčíka (1922-1999). Zajímavý je také nápad vytvořit k této známce pendant v podobě historického pohledu na hrad Orlík a vypíchnout tak spřízněnost evropské a japonské grafiky. Jinak se na známkách opět objevují některé exponáty z výstavy - české historické zvony, slovenské lidové řezbářství, model soustruhu.


neděle 31. ledna 2016

Knížky pro chytré děti


Státní nakladatelství dětské knihy vydávalo na přelomu 50. a 60. let pozoruhodnou edici nazvanou Knížky pro chytré děti. Byly určeny zvídavým dětem od sedmi let, které chtěly přijít na kloub záhadám každodenního života. Některé vysvětlovaly principy optiky, elektřiny, panelové výstavby či letů do vesmíru, jiné zase zábavnou a schůdnou formou poučovaly o základech slušného chování ve společnosti.

Knížky z této edice měly shodný čtvercový formát, byly celobarevné a vizuálně velmi atraktivní. Podíleli se na nich výborní ilustrátoři, jako byl Teodor Rotrekl, František Škoda, Dobroslav Foll či Rudolf Mader. Seznamte se se čtyřmi z nich:


Václav Koval: Svět za sklem, ilustroval František Škoda, SNDK 1959. Třetí svazek edice.

 


Milan Korejs: Rukulíbám - dobrý den, ilustroval Dobroslav Foll, SNDK 1959. Čtvrtý svazek edice.



Vladimír Svoboda: Ať přestane svítit, ilustroval Rudolf Mader, SNDK 1960. Pátý svazek edice.



Václav Koval: 25 divů v našem domě, ilustroval Teodor Rotrekl, SNDK 1961. Sedmý svazek edice.