čtvrtek 7. ledna 2021

Do nitra granátu


Likérovou soupravu z foukaného granátového skla se zlatým potiskem navrhl počátkem 70. let. 20. stol. Jan Gabrhel (19302017) ve své domovské sklárně Český křišťál v Chlumu u Třeboně. Zachovala se v původním, nepříliš luxusně pojatém balení (bývala i luxusnější, se saténovou výstelkou) a vzhledem k niternému potisku byla bezpochyby určena pro domácí trh.

neděle 3. ledna 2021

Kostelecký Zsolnay

Tuhle keramiku s kovově lesklou černozelenou glazurou u nás produkovalo výrobní družstvo Keramo Praha poněkud podle vzoru světoznámé zsolnayské keramiky z maďarské Pécse, kde byla tzv. eosinová glazura poprvé představena v roce 1891.

Zatím jsem nikde nenašel 100% spolehlivý zdroj informace, že autorkou těchto zajímavých keramických ženských figur je právě Jitka Forejtová. Ale papouškuje se to tolikrát, že to asi bude pravda. Faktem však zůstává, že výtvarnice pro družstvo navrhovala figurální i užitkovou keramiku, a to zřejmě již od roku 1965 minimálně do poloviny 70. let. Je tedy celkem zřejmé, že jsou právě tohle její práce.

Nejistota v datování a autorství je dána také tím, že se jednalo o družstevní výrobu jaksi béčkové kvality, kterou mnozí šmahem řadili do kategorie líbezného kýče. Povaha keramického materiálu navíc dosti deformuje některé subtilnější tvary, jen se koukněte na ta ramena, na ty bicepsy á la Rambo u dívky česající si vlasy. Oproti porcelánu tyhle figurky působí neohrabaně a hamatně

Snad proto se o nich dobový odborný tisk  pokud je mi známo  vůbec nezmiňuje, až na jednu špatnou reprodukci (z roku 1965 v časopise Sklář a keramik) z jakési družstevní výstavky.

Dnes je ale situace jiná a na vlně obliby veškerého bruselského retra se úspěšně vrací i tenhle kostelecký Zsolnay

A proč zrovna kostelecký? Pod družstvo Keramo Praha spadal také výrobní závod v Kostelci nad Černými lesy, kde se většina návrhů Jitky Forejtové vyráběla.

Jitka Forejtová (19231996)


středa 30. prosince 2020

neděle 8. listopadu 2020

Architektura reproduktoru

Příběh rozhlasu po drátě už popsali různí pamětníci a fanoušci radiotechniky (a že jich je!), tak to po nich raději nebudu opakovat, když si to sám nepamatuju. Nicméně jeho éra začala v padesátých letech jako import ze Sovětského svazu, vrcholila v letech sedmdesátých a naposled se po drátě vysílalo ještě v roce 1999. Když jej Alena Zemančíková popisuje jako celkem nevzhlednou bedýnku, má jistě na mysli ještě ty padesátkové velké a těžké dřevěné krabice, které opravdu moc krásy nepobraly. 

V šedesátých letech se ale do díla pustil designér František Crhák (19262011), který pro Teslu Valašské meziříčí vyprojektoval několik řad plastových reproduktorů v mnoha barevných variantách. 

Menší reproduktor má modelové označení ARS 241 a je čistě pravoúhlý, s několika typy přední krycí mřížky. Větší reproduktor Tesla ARS 291 pochází přibližně z roku 1965 a nese ještě typicky bruselské“ znaky prolamovaného kvádru na šikmých corbusierovských nožkách. Čistá architektura!


 

středa 28. října 2020

Kreslené mapy Československa


Taky jste měli rádi staré československé encyklopedie z SNDK? Když je dnes ten den české státnosti, vzpomněl jsem si, že v každé takové ilustrované encyklopedii bývala kreslená mapa Československa s vlastivědnými zajímavostmi všeho druhu. Tak jsem se na ně zaměřil a - našly se!

Vybral jsem těchto pět knížek:

Eva Veberová, Svět kolem nás, 1963, ilustrace Jan Černý
Bohumil Říha, Dětská encyklopedie, 1959, ilustrace Vladimír Fuka
Jaroslav Tichý, Letem ČSR, 1960, ilustrace Jindřich Kovařík
Alois Svoboda, Anna Tučková, Putování Československem, 1960, ilustrace Rudolf Mader
Olga Bojarová, Made in Czechoslovakia, 1963, ilustroval Dobroslav Foll.

Ale teď už k těm mapám a dalším pozoruhodnostem. Obejdou se, myslím, bez komentáře.