středa 20. května 2020

Za tohle může Kovočas -čas -čas -čas...


On se ten luxusní porcelán taky časem okouká, takže je dobré to proložit občas i nějakým tím družstevním výrobkem, aby byla na světě zachována rovnováha. Možná si na tuhle znouzectnost ještě vzpomenete. Jak se z toho pil čaj nevím, a popravdě nemám odvahu to zkoušet. A asi nemívali odvahu ani tehdejší obdarovaní, protože se tahle čajová soupravička objevuje poměrně často krásně netknutá, v původním balení... Jistě bývalo její místo někde v prádelníku vlevo nahoře, v příručním skládku nechtěných darů.

Teď jsem byl obdarován i já, a než krabice skončí zase v prádelníku, je třeba se radostně pochlubit.

Podle cedulek vyrábělo barevné čajovky družstvo Jihokov České Budějovice, provozovna Mirotice, samotné varné sklo pocházelo ze sázavských skláren Kavalier. Krabice prozrazuje ještě jednoho výrobce, družstvo Kovočas Děčín, které je určitě mělo v sortimentu také. Družstva se tedy nejspíš dělila o společnou krabici. Musíme si pomáhat.


sobota 2. května 2020

Lenka z Březové


Porcelánový servis Lenka patří k raným návrhům Jaroslava Ježka z roku 1957, z doby, kdy pracoval na souborech pro bruselskou výstavu (vystaven byl Asmanit a Elka, za kterou získal zlatou medaili).

Vyrábět se začal nejspíše až roku 1960 ve Stružné, poté i v Březové u Karlových Varů, takže jej lze zařadit až do vlny Ježkových servisů kolem roku 1961, kdy se z tvarosloví vytrácí organické a dynamické formy ve prospěch klidnější, uživatelsky přívětivější linie. Nejbližší Lence je soubor Brigita, který byl ale mnohem úspěšnější a vyráběl se řadu let. 

Lenky ze Stužné mívají přezlacený, nehezký dekor plný hvězdiček, banálních zlatotiskových kytiček a sytých barev (žlutá, kobalt), proto se jim většinou nevěnuje pozornost. Někdy vám je ale taky ukážu.

Zato Lenka z Březové je dnes poměrně vzácné zboží  co z ní však dělá unikát, je nádherný a v české produkci skutečně výjimečný světlemodrý dekor s motivem okolíku.

Fotografiím jsem se tentokrát snažil vtisknout sudkovský feeling. Jemnost výjimečně kvalitního porcelánu ale každou fotografovu ambici nakonec uklidní a ztiší...














středa 29. dubna 2020

Československé Atomium

Věděli jste, že Atomia na bruselské výstavě byla dvě? To slavnější dodnes stojí na výstavišti v bruselské čtvrti Heysel, je vysoké 102 metrů a představuje buňku krystalické mřížky železa.

To druhé mělo metrů sedm, představovalo model atomu uranu a našli bychom jej jako první exponát v expozici energetiky v československém pavilonu. Po vstupní síni s mozaikami a sochařsky ztvárněnými články ústavy to byla první věc, kterou v pavilonu návštěvníci viděli.


Expozici energetiky dominoval model betatronu, který způsobil mezinárodní zájem tak velký, že ho belgický tisk označil za druhý nejzajímavější exponát po sovětském sputniku. Barevně blikající model uranu tak pozornost příliš nevzbuzoval. Přesto se mi ho podařilo dohledat na několika dobových fotografiích, které jsem pro lepší atmosféru lehce dobarvil.


Autory celé expozice energetiky včetně kinetického objektu Atomia byli architekti Jiří Cafourek (1904?) a František Tröster (19041968), oba absolventi školy architektury u Pavla Janáka na pražské UMPRUM. V různých zdrojích najdeme střídavě obě jména s tím, že za výtvarnou stránku zodpovídal spíše arch. Tröster. Ten ostatně za návrh expozice v Bruselu obdržel Velkou cenu!

Maketa expozice energetiky (E. Benešová - K. Šimůnková, EXPO 58. Příbeh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu, Praha 2008, s. 84)

Časopis Umění a řemesla (číslo 1/1958) zevrubně informoval o výrobě tohoto exponátu v pasířských dílnách Uměleckých řemesel pod vedením mistra Leonarda Beitlera. Díky tomu máme k dispozici jeho detailní popis:

„(...)pod širým nebem v přilehlé zahradě (...) bylo dokončeno také atomium Jiřího Cafourka vysoké 7 m. Atomové jádro tvoří v něm skupina 90 skleněných koulí svítících v 5 barvách. Obíhající elektrony jsou znázorněny kovovými koulemi s provrtanými otvory umístěnými na 4 kruzích z chromovaných mosazných trubek, sestavených do koule o průměru 4 m. Kovové koule jsou dukovány ve stejných barvách jako skleněné koule jádra. Uvnitř jsou opatřeny rovněž barevnými žárovkami, které se rozsvěcují postupně tak, že vzniká představa obíhajících elektronů.“

 Kostra atomia na zahradě pasířské dílny Uměleckých řemesel

Jan Hercík a František Beitler při zkušební montáži Atomia


Po skončení světové výstavy v Bruselu se model Atomia přesunul zpátky domů a v roce 1960 se stal jedním z exponátů výstavy ČESKOSLOVENSKO 1960, jež se konala v bruselském pavilonu přesunutém do pražské Stromovky. I zde dobové zdroje (časopis Výtvarná práce 12/1960, s. 2) jako autora Atomia uvádějí Františka Tröstera a konstatují, že je tvarově i barevně zajímavé. Jiří Cafourek však i zde s Trösterem spolupracoval na nesmírně obdivovaném monumentálním kinetickém objektu Hvězda třetí pětiletky, jejíž fotku uvádím jako poslední. O ní ale zase někdy příště.


pátek 24. dubna 2020

Duxky z krabice


Tuhle krabici s nápisem DUXKY už jsem dlouho neotevřel, o to milejší bylo překvapení, co všechno ukrývala. Jen se koukněte...