neděle 17. srpna 2014

Swissair létá do celého světa


Reklamní nálepky letecké společnosti Swissair, 60.-70. léta.

neděle 3. srpna 2014

Patricia podruhé


O servisu Patricia od Jaroslava Ježka jsem už jednou psal, tak jen krátce: tentokrát uvádím verzi s jednoduchým temně zeleným fondem a stejně ukázněným zlacením. Křehkost detailu.

Patricia se vyráběla v Lesově od roku 1967, později výrobu převzala Nová Role. Některé varianty mají poněkud dynamičtější ouška trojúhelníkového tvaru, umístěná nakoso k tělu konvice. Servis se vyráběl v kompletním tvaru - tedy nejen kávová, ale i čajová, moka a jídelní souprava.

Také Patricia patří k sérii Ježkových návrhů z roku 1967, mezi nimiž vynikají zejména Sophia a Aurelia, o kterých už jsem také psal dříve.


neděle 13. července 2014

Sídliště a paneláky


Nastala doba přehodnocování a zhodnocování našeho vztahu k panelovým sídlištím. Mapují a zachraňují se sídlištní výtvarné prvky, brněnská Lesná pomalu spěje k památkové ochraně, diskutuje se o barevnosti a vhodnosti zateplování, zkoumá se urbanismus sídlišť. V odborných kruzích se pracuje ostošest, a tak si připomeňme tři aktuální projekty, které si zaslouží pozornost:

V květnu vyšla kniha Lucie Zadražilové Panelová sídliště v Československu 1953-1989. Když se utopie stane skutečností. Graficky tuto publikaci zpracoval Štěpán Malovec, grafický designér roku 2013. Můžete si ji pořídit v knihkupectví Uměleckoprůmyslového muzea v Praze za velmi příznivou cenu 250,- Kč.

S knihou Lucie Zadražilové souvisí i projekt Paneláci, který má za cíl mapovat vybraná sídliště v rámci celé České republiky a přispívat k poznání a ochraně těch nejhodnotnějších z nich. Projekt má široký záběr i tvůrčí tým. V příštích letech se můžeme těšit nejen na tři publikace (výše uvedená kniha je první z nich), ale také regionální výstavy ve třinácti krajských městech a závěrečnou velkou výstavu v roce 2017. Těšme se!

Třetí projekt sice také teprve probíhá, ale výsledná publikace snad vyjde v nejbližších měsících. Ladislav Zikmund-Lender totiž připravuje monografii o pražském experimentálním sídlišti Invalidovna.

Abych přispěl i já troškou do mlýna, vybral jsem ze svého archivu dobové pohlednice několika českých, moravských a slezských sídlišť. Výběr je náhodný, prostě mě zrovna tyto snímky něčím zaujaly.

Olomouc

 Praha - Novodvorská

Mladá Boleslav

 Pardubice - Polabiny

 Ostrava-Zábřeh - Jižní město

 Karviná 4 - Třída Kosmonautů

 Most - Gottwaldova třída

 Brno-Lesná

 Kolín

 Mladá Boleslav

neděle 6. července 2014

Excentrik


Výrobky katovické porcelánové manufaktury Steatyt jsou možná tím nejpodivnějším, na co lze v porcelánové tvorbě 50. a 60. let narazit. Organické tvary střídá zborcený kubismus, pučení se mění v nádorové bujení. Někde tady můžeme hledat zárodky postmoderní dekonstrukce v designu, a to prosím v 50. letech 20. století.

Pokud jste o Steatytu ještě neslyšeli, je načase se o něm něco dozvědět: v roce 1947, v době všeobecného znárodňování porcelánové a keramické výroby, si modelér Zygmunt Buksowicz otevírá v Katovicích vlastní soukromou manufakturu. Stačí mu tři pece a obchodní talent. Dokáže přesně odhadnout, po čem je zrovna poptávka na trhu a čeho si jeho zákazníci žádají. Navrhuje drobný dekorativní porcelán, "čínské" servisy, zlacené figurky tanečnic, slony, papoušky a zvláštní elektrické aromalampy ve tvaru ptáků a pohádkových postav.

V produkci nejprve převažují realistické výjevy, zlacení a duhová opalizace, art-decová stylizace a tíhnutí k sentimentálnímu kýči. To se však zásadně mění ve druhé polovině 50. let, kdy se Buksowicz rozhodne držet krok s dobou. Cestuje po veletrzích, sleduje produkci v Itálii a Španělsku a navrhuje širokou škálu nových, moderních a nesmírně excentrických dekorativních předmětů. Přicházejí pastelové barvy, černo-bílé kontrasty, lineární dekor, typicky polská "škrábaná" technika. A hned na to následuje vrchol: zborcené harfy tón, zhroucení vertikál, kubistická dekonstrukce, která nemá ve východním bloku obdoby. Podívejte se na typický Buksowiczův servis ze 60. let. Manufaktura Steatyt ukončila činnost v roce 1994, rok po Buksowiczově smrti.

Dnes tedy představuji tři drobné vázičky organických tvarů a jeden zelený popelník. Vše z přelomu 50. a 60. let.


Výrobky z katovického Steatytu byly obvykle značeny velkým razítkem s nápisem "STEATYT" KATOWICE a stylizovaným džbánem s iniciálami ZB (Zygmunt Buksowicz). Někdy bylo razítko doplněno o nápisy "Made in Poland" a "Hand Painted". Razítko je doplněno ručně značenou iniciálou malíře-dekoratéra


Základní informace o Steatytu najdete v knize Barbary Banaś Polski New Look - ceramika użytkowa lat 50. i 60., Wrocław 2011.

sobota 21. června 2014

Tiskátková typografie


V letech 1964-1971 státní nakladatelství Československý spisovatel vydávalo sérii knih drobnějšího formátu 10x15 cm, které graficky upravil, obálku, předsádku a vazbu navrhl Zdenek Seydl, který byl až do roku 1976 vedoucím výtvarným redaktorem nakladatelství.


Třebaže nejsou knihy označeny názvem žádné konkrétní edice, používá se pro ně občas označení Malá edice prózy. Byla zaměřena jednak na vydávání "osvědčené" meziválečné prózy (Olbracht - 14. vydání, Vančura - 6. vydání, Pujmanová - 10. vydání), postupem času se v rámci ní vydávaly prózy úspěšných soudobých autorů (Hrabal - 3. vydání, Aškenazy - 4. vydání), a to obvykle ve velkých nákladech, které odrážely poptávku čtenářů: K. Čapek - 41.000 kusů, Hrabal - 30.000, Neff - 25.000, Aškenazy - 20.000, J. Čapek - 13:000, Vančura - 11.000, Deml - 7.000).

V uvolněnějších letech došlo i na autory a texty po léta opomíjené nebo zakázané. Kvůli dlouhé lhůtě mezi zařazením do edičního plánu a skutečnou publikací vyšel třeba Demlův Tanec smrti až v době začínající normalizace - v roce 1970.

Zdenek Seydl pro malou edici zvolil typografický lettristický experiment: na přebalech, hřbetech i deskách dominují tiskátkové nápisy v převažujícím černo-bílém kontrastu, s doplňkovou jednou či více barvami. Některá řešení evokují meziválečnou avantgardu (M. Pujmanová - Předtucha), jiné používají hru s náhodou či až industriální estetiku technických nápisů stříkaných přes šablonu.

Na předsádce se vždy objevuje jednoduchý grafický motiv zopakovaný na zadní straně přebalu. Desky jsou obvykle černé se zlatou ražbou.