Bílou keramickou plastikou
Pelikána bych rád připomněl sochařské dílo
Vincence Vinglera (1911-1981), předního tvůrce zoologických námětů v českém sochařství 20. století.
Vingler byl umělec, který si za svůj životní umělecký cíl vytkl portrétování živočišné říše. Snad právě díky této politicky nekonfliktní volbě bylo jeho dílo často vystavováno a umisťováno ve veřejném prostoru.
Vinglerovy ptačí plastiky nemohly chybět ani na výstavě EXPO 58 v Bruselu:
Volavka našla své místo v atriu československého pavilonu,
Pelikáni zase na terase restaurace Praha. Právě Vingler byl spolu s Jaroslavem Ježkem tvůrcem jednoho z fenoménů bruselského stylu -
všudypřítomných a obligátních volavek.
Kolekci velkých bronzových odlitků jeho zvířat najdeme dodnes v Zoologické zahradě v Praze-Troji (mezi jinými i pelikány, viz web Vetřelci a volavky:
http://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/pelikani). Ne náhodou právě v Trojském zámku uspořádala v roce 2012 Galerie Hlavního města Prahy Vinglerovu zatím nejrozsáhlejší posmrtnou výstavu, nazvanou jednoduše
Sochy zvířat. (O výstavě si přečtěte
zde.)
Poměrně dobře je sochař zastoupen i ve sbírkách českých galerií a muzeí. Jeřába (1950) a Kohouta (1949) můžete spatřit třeba v expozici Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně:
Například podle této plastiky
Kohouta vznikla varianta pro malosériovou výrobu v keramice. Vinglerova zvířata v keramické hmotě vyráběly pobočky Spojených keramických závodů Znojmo n.p. a distribuoval je Český fond výtvarných umění prostřednictvím svých prodejen Dílo. Keramického kohouta jsem publikoval
před rokem.
Podobně tomu bylo i s
Pelikánem ze začátku 60. let. Podle Vinglerova návrhu jej vyráběly keramické závody a distribuovalo Dílo původně za cenu 61,50 Kčs (údaj podle časopisu Panorama, který pravidelně uveřejňoval "Novinky v prodejnách Díla"), později v ceně 45,- Kčs.
Ne vždy je Vinglerovo sochařské dílo hodnoceno pozitivně, mnohdy je označován za rutinéra a oportunistu. V žánru drobné keramické či bronzové plastiky však Vincenc Vingler zůstává mistrem nad mistry.
