pátek 5. ledna 2024

Bruselská vázička od Václava Hanuše

Pro československou expozici na EXPO 58 v Bruselu vznikla v českých sklárnách také kolekce upomínkových předmětů s motivy výstavy a města Bruselu. Zadavatelem byl PZO Skloexport.

V Jabloneckých sklárnách vznikla broušená cigaretová kazeta podle návrhu Václava Hanuše, existuje také její obdoba z lisovaného skla taktéž z českých skláren, kterou už jsem tu jednou představoval. Miloš Filip zase přispěl kolekcí skleněných talířků a popelníčků s potiskem s motivy bruselských pamětihodností, výrobcem byly opět Jablonecké sklárny.

Do kolekce patří také jednoduchá drobná vázička, která se zprvu vyráběla se dvěma reliéfními motivy: s čůrajícím chlapečkem a s logem výstavy od Luciena de Roeck.

Malá oválná váza s motivem "Manneken-Pis", modelové číslo RH 13011, sklárny Rudolfova huť.

 
Malá oválná váza s motivem "EXPO 58 BRUXELLES", modelové číslo RH 12995, sklárny Rudolfova huť.

Později se stejná vázička ještě dlouhá léta vyráběla již bez reliéfního dekoru, protože se ukázalo, že to je ideální upomínkový předmět pro různé kulturní, společenské i sportovní příležitosti. A tak se jich dodnes najde pořád ještě hodně, v různých barvách a s různými potisky.

Více o kolekci najdete v Czechoslovak Glass Review č. 6/1958.

pondělí 1. ledna 2024

Neony v Buenos Aires


Buenos Aires je městem kontrastů. Supermoderní čtvrti střídají místa, kde se dávno zastavil čas. Proto je to ideální metropole pro hledání historického grafického designu ve veřejném prostoru.

Skutečným fenoménem jsou tady ručně psané nápisy ve stylu zvaném fileteado (el filete porteño), které zdobí vývěsní štíty, výlohy, nákladní auta i autobusy po celém městě a dočkaly se dokonce ochrany UNESCO jako nehmotné dědictví lidstva. Přestože kořeny tohoto stylu sahají až do Itálie 19. století, může nám občas připomínat i výlohy někdejších československých samoobsluh a obchodů.

Typická je pro něj výrazná barevnost, variabilita typů písma, zvýraznění iluzivní trojrozměrnosti, snaha dekorativním, nejčastěji rostlinným ornamentem zaplnit veškeré volné místo. Výše uvádím alespoň dva příklady staré dobré ruční práce zdejších fileteadores, kteří prý už téměř vyhynuli, ale v současnosti jich opět přibývá spolu s poptávkou po jejich práci. Styl fileteado se už dávno promítnul taky do zdejšího street artu.

Tenhle příspěvek ale má být o neonech a světelných vývěsních štítech, kterých je v Buenos Aires jako máku. Některé čítají bezmála sto let, jiné jsou zánovní, všechny ale prudce stylové. 

Začněme od zdejších slavných bares notables, občerstvoven s dlouhou kulturní tradicí, kterých v Buenos Aires napočítáte více než osmdesát. Typicky sídlí na nároží a kombinují styl francouzské kavárny s italským vermut barem, bistrem a cukrárnou. Obvykle mají vývěsní štíty malované, ale najdou se i výjimky, jako je Saint Moritz, který se sice představuje jako confiteria (cukrovinky), ale dostanete v něm snídani, vermut se sifonem, oběd i večeři a čerstvé noviny ke čtení.

Dalším zdejším specifikem jsou místní pizzerie, které na každém rohu připomínají, že největší národnostní menšinou Argentiny bývali už od poloviny 19. století Italové. Právě oni položili základy argentinské kuchyně postavené na sýru, másle a mouce a cukru (plus hovězí a soja). Zdejší pizzerie jsou často podniky s opravdu dlouhou tradicí, a tak není divu, že jejich neony mnohdy pamatují Evitu.

 
 
Tahle fastfoodová síť značky Kentucky vypadá jako argentinská nápodoba KFC, ale ve skutečnosti je to oblíbená pizzerie s více než osmdesátiletou tradicí a padesátkovým pin-up rokenrolovým lookem, k němuž se samozřejmě neony báječně hodí:
 

Jiné dávné pizzerie už jsou zapomenuty:

 
 Na závěr této gastrosekce ještě tři pohledy na neony vyhlášené cukrárny, restaurace a hranolkového ráje jménem El Palacio De La Papa Frita:

 
A teď už ke zdejší nabídce ubytování:
 

Nezapomeňme na zdejší slavná divadla a kina, opět s tradicí sahající daleko před polovinu 20. století. Kupříkladu neonový nápis divadla Gran Rex slouží nepřetržitě od roku 1937. Svítí zeleně.

K tomu přidávám pár obchodů a sportovních klubů:


 
Argentinská pobočka obchodního domu Harrods sice zavřela už dávno, starý nápis ale stále visí na svém místě a s ním i cedulka jeho výrobce, firmy Argoneon.
 

Po celé Argentině najdete benzínky a správní budovy Argentinského automobilového klubu ACA, a před nimi stylové figurální poutače, někdy doplněné neonovými trubicemi. Představují dopravního policistu dávajícího signál k zastavení vozidla. Navrhnul je v roce 1939 architekt Antonio Vilar jako součást jednotného vizuálního stylu této organizace a používají se dodnes. Dokonce mají fanouškovskou skupinu na Facebooku.

No a na závěr pár stylových úlovků ze současnosti. Příště zase napíšu něco o zdejších architektonických perlách z poválečného období.

It's biutiful, isn't it?