Dětské knihy z edice Jiskřičky

V roce 1961 vznikla ve Státním nakladatelství dětské knihy nová edice s názvem Jiskřičky. Ilustrované dětské knížky se pod poněkud bizarním logem dvou "jiskřících" dětí objevovaly až do osmdesátých let.

Prvních deset knih mělo jednotný formát i předsádku s abstraktním vzorem, lišícím se pouze barevností. Ilustrace byly zadávány pokaždé jinému výtvarníkovi, mezi autory se objevují i významné osobnosti literatury pro děti a mládež: Karel Šiktanc, Miloš Macourek, Ota Hofman, Václav Čtvrtek či Vlasta Váňová (v soukromí manželka Václava Čtvrtka).

Karel Šiktanc: Pohádky chudé na řádky, ilustroval Miloslav Jágr, osmý svazek edice Jiskřičky, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., 1962. Náklad 15.000 výtisků, cena 10,80 Kčs.

Václav Čtvrtek: Čárymáry na zdi, ilustrovala Olga Čechová, čtvrtý svazek edice Jiskřičky, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., 1961. Náklad 20.000 výtisků, cena 12 Kčs.

Miloš Macourek: Jakub a svě stě dědečků, ilustroval Bohuslav Habart, desátý svazek edice Jiskřičky, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., 1963. Náklad 20.000 výtisků, cena 10,50 Kčs.

První jarní den

Vázy s plastickým dekorem, Keramika Kravsko n.p., 60. léta 20. století.

Anabella

Když se v souvislosti s bruselským stylem řekne Dittmar Urbach, vzpomenou si mnozí na soubor Pyžamo Jarmily Formánkové a dva slavné servisy Milana Chlíbce - Diadem a Leona. Všechny tyto ikonické návrhy vznikly kolem roku 1959 v trnovanské pobočce národního podniku Spojker. V té době se tam však také začal vyrábět poněkud konzervativnější kávový a čajový soubor s názvem Anabella.

Ačkoliv byl ve své době mnohokrát publikován v odborném tisku, nikdy u něj nebyl uveden autor. Dost často je to dokonce jediný servis, o jehož autorovi se v článcích mlčí. Může to mít různé příčiny, ale přikláněl bych se k verzi, že za návrhem stojí autorský kolektiv, případně sami modeléři podniku, bez přímé účasti výtvarníka. Napovídá tomu i poměrně nenápadité, rutinní tvarosloví, napodobující produkci západních firem typu Melitta (srovnejte zde), Villeroy-Boch nebo Royal Sphinx Maastricht (srovnejte zde). Podobné jsou také kombinace pastelových barev.

Československý průmysl se snažil servis Anabella nabízet především na zahraničních trzích, jako přednost uváděl, že lze jednotlivé komponenty zvolit podle zvyklostí v dané zemi (dva typy šálků, tři typy mlékovek apod.). Pro československý vnitřní trh zřejmě zůstávalo jen zboží druhé kategorie (ještě jsem se u nás nesetkal s exemplářem první jakosti), které by za jiných než socialistických okolností vůbec nemělo být nabízeno k prodeji. Je až neuvěřitelné, že byl někdo ochoten dát do prodeje konvici s uraženým hrdlem, ledabyle překrytým barevnou glazurou. Když už jsme u těch glazur, výrobky druhé kategorie mají často v glazurách různé defekty, náhodně zanesené pigmenty apod., což je patrné i na detailní fotografii uraženého hrdla.

Výrobky druhé jakosti se obvykle poznají podle nadglazurního přeškrtnutí značky výrobce, často v červeném kolečku, nebo římskou číslicí II. Protože se však kategorie výrobku určovala a označovala až po jeho dokončení, nebyl tento nápis příliš trvanlivý a často už dnes není patrný.

I tohle patří k dějinám českého poválečného designu.

Reklama v Czechoslovak Glass Review, XIV/1959.

Reklama v Czechoslovak Glass Review, 3/1962.

Reklama v Czechoslovak Glass Review, 10/1966.

Czechoslovak Glass Review, 3/1963.

Fonokarty ke Dni žen

Všechno nejlepší, milé dámy!

Před pár desítkami let by možná některá z Vás dostala darem zvukovou pohlednici s kyticí a hezkou písničkou. Snad Vám tedy udělá radost alespoň série polských fonokaret ze 70. a 80. let. Na jedné z nich se dokonce nachází dobová nahrávka jedné z nejúdernějších písní na téma ženské rovnoprávnosti: Woman is the Nigger of the World od Johna Lennona a Yoko Ono.