Už je to skoro patnáct let, co jsem tady na blogu publikoval dvě fotky servisu, který jsem tehdy čerstvě získal a zjistil o něm jedině to, že se jmenuje Claudia a vyráběl se ve Staré Roli. V katalogu k výstavě Jaroslava Ježka, který byl tehdy jako jeden z mála spolehlivých zdrojů k dispozici, o něm není žádná zmínka, a tak jeho autorství zůstalo neodhaleno.
Mezitím ale přišly nové zdroje informací a nyní je už příběh servisu Claudia daleko jasnější. Jaroslav Ježek jej navrhl pro starorolskou porcelánku v roce 1964, kdy se připomínalo 150. výročí jejího vzniku. Ježek při té příležitosti dostal za úkol vyvzorovat jednoduchý, moderní a univerzální tvar opouštějící tradiční historizující vzory a umožňující širokou škálu dekorů, od luxusních zlacených až po běžné razítkové. Měly se přitom využívat hlavně nové techniky, které se zrovna zaváděly do výroby, zejména šablonový sítotisk. Proto se také servis Claudia vyznačuje velkými hladkými plochami, připravenými na pokrytí různorodým dekorem.
V roce 1964 servis ještě existoval pouze jako prototyp a neměl obchodní název, ale někoho napadla výborná myšlenka využít přítomnosti mezinárodní herecké hvězdy Claudie Cardinalové (tehdy jí bylo 26 let) na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Nevím, zda za to něco dostala zaplaceno, nebo se to tehdy tak prostě dělalo, ale slavnou sexbombu CC se podařilo dostat do karlovarského Moseru (vyzkoušela si tam foukání do sklářské píšťaly) a také do prodejny Karlovarského porcelánu, kde jí byl slavnostně předán velký talíř z nové kolekce, který svým podpisem pokřtila. Claudia byla na světě.
Prototyp servisu, jehož kmotrou se stala známá herečka, zahrnoval zatím jen moka soupravu se zlatou linkou a zlatými iniciálami CC.
Další rok jezdil prototyp po výstavách a veletrzích, aby přitáhl pozornost zahraničních zákazníků. Mezitím Jaroslav Ježek ve spolupráci s modeléry pracoval na kompletním tvaru, jenž zahrnoval kávovou, čajovou, moka a jídelní soupravu. A také se zkoušely nové dekory. Na trh byl servis uveden v roce 1966.
Nový servis byl velkým článkem představen v časopise Czechoslovak Glass Review (číslo 3/1966, s. 70-75), odkud také čerpám informace a dobové fotografie. V následujících číslech vyšlo hned několik reklam:
Pěkná připomínka. Československý porcelán je srdeční záležitost pro spoustu z nás. Vybavuji si ty sváteční hody u nás doma... :-) Ta atmosféra je nezapomenutelná. Vrylo se mi to tak pod kůži, že jsem začala sbírat vlastní soupravy. Ráda procházím starožitnictví, našla jsem už spoustu krásných souprav, dokonce i v obchodě https://www.antikart.cz/ - online se toho dá najít také dost, jen hledat.
OdpovědětVymazatDobrý den, Váš blog je fajn, ale bylo by ještě víc fér, kdybyste zmínil literaturu, z níž čerpáte. To by bylo podle pravidel. Zdraví Lenka Merglová Pánková, autorka obou knížek, které zmiňujete
OdpovědětVymazatDobrý den, přímo v příspěvku je jasně napsáno, ze kterého zdroje jsem čerpal. Nejsem si vědom, že bych používal jakoukoli Vaši knihu. Máte-li na mysli Vaši knihu o Ježkovi, tu jsem si koupil v UPM teprve včera a ještě jsem z ní čerpat nestihl. Pokud z ní čerpat budu, samozřejmě zdroj uvedu.
Vymazat