Revoluční a přitom krásná.
Kapslová budova z roku 1972 od japonského architekta
Kisho Kurokawy je důkazem toho, jak byla architektura 60. let odvážná. Kurokawa v samém centru Tokia nedaleko slavné nákupní třídy Ginza navrhl obytnou budovu, která
se skládá ze dvou částí: první tvoří
dvojice železobetonových sloupů, uvnitř kterých je veškerá infrastruktura domu a výtahy,
a
140 prefabrikovaných kapslí, které byly vyrobeny v továrně i s vnitřním vybavením a na místě zavěšeny (každá visí samostatně) ve 14 úrovních. Každá kapsle skrývá
miniaturní obytný prostor 2,3 x 3.8 metrů velký, v němž nechybí vestavěná toaleta, sprcha i kuchyňka. Součástí vybavení byla mimo jiné vestavěná lednička, TV souprava a magnetofon.
Na úrovni prvního patra se nacházela restaurace, později kancelářské prostory. Další fotografie budovy včetně interiérů najdete
ZDE.
Obytné buňky byly plánovány tak, aby bylo možné je
v případě potřeby vyměnit nebo přeskládat. Ačkoli je stavba často považována za hotel, byla určena k dlouhodobému bydlení, bydleli v ní především muži - úředníci bez rodiny.
Stavba je výjimečným a světově
ojedinělým příkladem architektonického
metabolismu, který započali právě japonští architekti a jehož ohlasy najdeme i u českých architektů ze SIALu.
Jedna z kapslí byla snesena do přízemí, aby si
zvědaví turisté mohli prohlédnout interiér, aniž by museli nelegálně pronikat přes vrátnici přísně střežené budovy.
Bohužel bylo před několika lety
rozhodnuto o zlikvidování stavby, na jejím lukrativním místě má vyrůst čtrnáctipatrový věžák. Architekt Kurokawa svou stavbu
brání zuby nehty a navrhuje výměnu kapslí za modernější.
Milosrdná ekonomická krize prozatím nechala poloprázdný chátrající dům stát, ale nikdo neví, na jak dlouho.
Revoluční a přitom krásná. Kapslová budova z roku 1972 od japonského architekta Kisho Kurokawy je důkazem toho, jak byla architektura 60. let odvážná. Kurokawa v samém centru Tokia nedaleko slavné nákupní třídy Ginza navrhl obytnou budovu, která se skládá ze dvou částí: první tvoří dvojice železobetonových sloupů, uvnitř kterých je veškerá infrastruktura domu a výtahy,
a 140 prefabrikovaných kapslí, které byly vyrobeny v továrně i s vnitřním vybavením a na místě zavěšeny (každá visí samostatně) ve 14 úrovních. Každá kapsle skrývá miniaturní obytný prostor 2,3 x 3.8 metrů velký, v němž nechybí vestavěná toaleta, sprcha i kuchyňka. Součástí vybavení byla mimo jiné vestavěná lednička, TV souprava a magnetofon.
Na úrovni prvního patra se nacházela restaurace, později kancelářské prostory. Další fotografie budovy včetně interiérů najdete ZDE.
Obytné buňky byly plánovány tak, aby bylo možné je v případě potřeby vyměnit nebo přeskládat. Ačkoli je stavba často považována za hotel, byla určena k dlouhodobému bydlení, bydleli v ní především muži - úředníci bez rodiny.
Stavba je výjimečným a světově ojedinělým příkladem architektonického metabolismu, který započali právě japonští architekti a jehož ohlasy najdeme i u českých architektů ze SIALu.
Jedna z kapslí byla snesena do přízemí, aby si zvědaví turisté mohli prohlédnout interiér, aniž by museli nelegálně pronikat přes vrátnici přísně střežené budovy. 
Bohužel bylo před několika lety rozhodnuto o zlikvidování stavby, na jejím lukrativním místě má vyrůst čtrnáctipatrový věžák. Architekt Kurokawa svou stavbu brání zuby nehty a navrhuje výměnu kapslí za modernější. Milosrdná ekonomická krize prozatím nechala poloprázdný chátrající dům stát, ale nikdo neví, na jak dlouho.
Niesamowite! Przechodziłem obok Nakajin Capsule Tower w drodze z Ginzy do Ogrodów Szoguna. Robi wrażenie ;-)
OdpovědětVymazatTo było w listopadzie 2008 i wówczas jeszcze stał.
Pozdrawiam
Kamil