Je tomu už skoro 58 let, co byla do vesmíru vypuštěna první umělá družice, nazvaná Sputnik ("spolucestující"). Již o měsíc později odletěl ve Sputniku 2 do vesmíru první živý tvor, pes Lajka. Začala tak éra dobývání vesmíru, jež se hned v následujícím roce projevila také v sovětské expozici na na výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jindřich Santar ji ve své knize popsal takto:
"4. dubna 1958 jsou pro zahájení EXPO v sovětském pavilónu připraveny kopie dvou sovětských družic. V červenci 1958 instalují třetí. A všichni zahraniční hosté, celý Brusel, se žene na výstaviště, aby na vlastní oči viděl. Ve středu výstavní haly, kde jsou umístěny sputniky, je věčná tlačenice. Od rána do večera. Fotografuje se, prohlíží a přes zdvořile výstražné tabulky i ohmatává. Opravdu, je to svůdné sáhnout, i když pokradmu, do vesmíru. Sputnik se otáčí okolo Země. Okolo sputniku EXPO 58."
Takto to vypadalo v popisovaném sovětském pavilonu (foto z Flickru):
V Československu i dalších zemích nastalo šílenství, které z umělé družice udělalo zlaté tele. Jeden z umělců dokonce Sputnik označil za nové, technické slunce lidstva. Zpodobnění sputniků se začala objevovat na mnoha - často zvláštních - místech (kdysi už jsem tu publikoval například popelník z produkce n. p. Spojker). Po řadu let se sovětské družice objevovaly také ve výtvarné výzdobě architektury. Kde tedy ještě dnes najdeme sputniky?
Brno, vysokoškolské koleje Vinařská:
Olomouc, vestibul hlavního nádraží. Autor Jára Šolc, 1960:
Pardubice, vestibul hlavního nádraží. Autor mozaiky zvěrokruhu Jaroslav Moravec:
Havířov-Šumbark, fasáda základní školy Jarošova:
Havířov, domovní znamení nad vchodem do bytového domu:
Bratislava, nástěnná malba od F. Gajdoše z roku 1960 ve vestibulu hlavního nádraží:
Bratislava - nám. Slobody, mozaika na budově Slovenské technické univerzity:
Žádné komentáře:
Okomentovat