Tak co, sbíráš ještě?

Před pár dny jsem potkal známého, který mi položil tuhle otázku. Člověk to tak má, že když se nějakému tématu věnuje dlouho a intenzivně, třeba při přípravě výstavy, docela ho to vyčerpá a trochu ztratí zájem. I já jsem si od "bruselu" potřeboval trochu odpočinout, snížit frekvenci blogových příspěvků a věnovat se zase něčemu jinému.

Nejdřív jsem známému upřímně odpověděl, že exponáty z výstavy jsem ani nevybaloval z krabic, na aukro chodím sotva jednou měsíčně a bazary procházím jen tak ze setrvačnosti. Takže už nesbírám?

Doma jsem si teprve uvědomil, že i toto "nesbírání" přineslo poslední dobou docela zajímavé - třebaže finančně zcela nenáročné - úlovky. Takže: jaké mám přírůstky?

Jedním z mých dlouhodobých témat jsou hračky, zvláště plastové a gumové, zde přibyl jediný medvídek z Gumotexu Břeclav, neboť ceny těchto sběratelských objektů vyletěly do nebeských výšin, zatímco moje peněženka zůstává při zemi.

Nově jsem pozornost zaměřil na stolní hry, nejzajímavějším přírůstkem je hra Sportka vyrobená v n. p. Tofa Semily. U ní si nejsem jist, zda je kompletní, a především vůbec netuším, jak se hraje. Dokázal by mi někdo poradit?

Sklu jsem se vždycky věnoval jen okrajově, zájem jsem zaměřil zejména na lisované sklo a v mnohem menší míře i na hutní sklo. Tentokrát jsem nepohrdl ani krásnou škrdlovickou vázou od Františka Víznera:

Z lisovaného skla přibyly tři kousky z bazaru za hubičku:

Vladislav Urban, váza, Heřmanova huť, návrh 1962.

František Vízner, váza, Sklo Union Libochovice, 1967.

Adolf Matura, mísa, OBAS Teplice, návrh 1971.

Nákupy porcelánu a keramiky jsem nyní omezil na jediný hodnotnější servis a pár drobností pro radost. Tím servisem je Ježkova Manon, která si zaslouží samostatný příspěvek, takže o ní někdy příště. A z těch drobností vybírám:

Jaroslav Ježek, čajová konvička ze souboru Rafaela, Lesov 1963.

Šálek s podšálkem, hotelový porcelán Praha, G. Benedikt Karlovy Vary.

Keramická váza, Keramo Kožlany, 60. léta.

Samostatnou kapitolou jsou knížky, respektive design knižních obálek. Tady artefakty přibývají prakticky neustále, neboť jde vesměs o desetikorunové položky. Před nedávnem jsem publikoval Bornovy návrhy pro edici Čtení na dovolenou, týden po zveřejnění článku jsem narazil na dalších pět obálek, takže s radostí doplňuji.

Z lidové brikolážní tvorby jsem nabyl rozkošnou ručně šitou krabičku na poklady ze stylových pohlednic, navíc s pohledem na mé oblíbené Muzeum TANAP v Tatranské Lomnici, o kterém jsem tu psal už v roce 2009.

Pak tady máme náhodně získané drobné spotřebiče a doplňky do domácnosti, ty snad ani není třeba komentovat:

Stereoprohlížečka Meoskop, Meopta n. p. Přerov. Už jsem tu o ní také kdysi psal.

Stanislav Lachman, žehlička ETA 212, návrh 1965.

Největší a zároveň nejzajímavější přírůstek je z kategorie nábytku: laminátové křeslo s volným latexovým polštářem podle návrhu arch. Františka Jiráka přibližně z roku 1957. A to se zcela intaktně zachovalým čalouněním, takže se na něj bojím sednout. Úžasný dárek k narozeninám, že?

Podtrženo, sečteno - ano, sbírám ještě.