Šéfredaktorem byl po dlouhou dobu architekt, divadelní výtvarník a teoretik designu Josef Raban (1912 - 1986), autor monografií Zdeňka Kováře nebo Pravoslava Rady.
Většinu výtvarně progresívních obálek a grafickou úpravu celého časopisu navrhl všestranně nadaný výtvarník Jan Kotík (1916-2002).
tři hvězdáři, bílý porcelán, karlovarský porcelán n. p., závod březová, návrh lýdia mészárosová-čepková, 1963 - 1964, foto meny
letí raketa, lýdia mészárosová-čepková, glazovaná šamotová červenice, výška 47 cm, 1960, repro tvar
Díky téměř detektivní práci se mi podařilo odhalit autorku porcelánové figurky nazývané Tři hvězdáři. Je jí slovenská výtvarnice a keramička Lýdia Mészárosová-Čepková. Prvovzorem byla její keramická plastika Letí raketa, která byla jednou z jejích absolventských prací v ateliéru keramiky prof. Otto Eckerta na UMPRUM v Praze v roce 1960. O tři roky později stejný motiv převedla do porcelánu v Karlovarské porcelánce v Březové.
Některé zdroje uvádějí, že se plastika nazývá Děti a vesmír a že ji vytvořila až v roce 1961 na počest prvního kosmonauta Jurije Gagarina.
kozoroh, porcelán, lýdia mészárosová-čepková, 1959, repro tvar
kočka a pávice, porcelán, lýdia mészárosová-čepková, 1959, repro tvar
Lýdia Mészárosová-Čepková se narodila 29. 1. 1936 v Rjachově (dnes Ukrajina), v letech 1951 - 1955 studovala v oddělení keramiky u prof. T. Luxe na Škole umeleckého priemyslu v Bratislavě, potom 1955 - 1961 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Otto Eckerta v Praze.
V letech 1963 - 1964 působila jako návrhářka v Národním podniku Karlovarský porcelán, závod Březová, kde vytvořila řadu porcelánových figurek. Později se vrátila na Slovensko, usadila se v Košicích a věnovala se autorské keramice. Zemřela 27. 11. 1999 v Košicích.
Její reliéfy a mozaiky zdobí stěny restaurace dolní stanice lanovky v Tatranské Lomnici, čekárnách železničních stanic Poprad-Tatry a Rožňava, budovy Vysoké školy veterinární v Košicích, kulturního domu v Trebišově, lázeňského domu Astória v Bardejovských Kúpelích a mnohých dalších.
Za poskytnutí informací děkuji paní Anně Šourkové.
moka servis elka, bílý porcelán, karlovarský porcelán n. p., závod lesov, návrh jaroslav ježek, modelář aleš trpkoš, návrh 1957, výroba 1958
Přesně před 46 lety, 12. dubna 1961 v 6 hodin a 7 minut světového času odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Uskutečnil jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti.
Jednou z prvních vlaštovek tvůrčí svobody uprostřed tuhého socrealismu byl projekt Obchodního domu „Kulaťák“ („Okrąglak“) v Poznani, realizovaný v letech 1950 – 1955. Podepsán je pod ním významný polský architekt Marek Leykam (1908 – 1983).
V roce 2002 budova vyhrála v soutěži o nejkrásnější budovu Poznaně postavenou v posledních padesáti letech.
Osmipatrová okrouhlá věžovitá budova je originální svým vnitřním uspořádáním s centrálním prosvětleným schodištěm přirozeně propojujícím všechna patra. Na střeše se nachází vyhlídková terasa.
Na konci sedmdesátých let dům prošel rekonstrukcí, při níž byl zvýšen o patro, a při níž došlo k výměně oken za nevhodná dělená.
V posledních letech obchodní dům neplní svou funkci a rychle chátrá. V současnosti je u konce řízení o jeho zapsání do seznamu kulturních památek (pozitivní rozhodnutí je již téměř jisté), s čímž – tradičně – nesouhlasí jeho nynější majitel. (Fotografie z www.tutej.pl)
Přelomové dílo architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka z let 1968 – 1979 tak bude příští rok zbouráno. Přitom o pár kilometrů dál stojící hotel a vysílač na Ještědu stejných autorů byl nedávno prohlášen za národní kulturní památku a aspiruje na zápis do UNESCO.
Jeďte se do Liberce podívat, dokud je na co.
Vysokoškolské koleje Bedřicha Václavka v Olomouci z let 1964-1967 architekta Antonína Škamrady vynikají svou dispoziční koncepcí. Jsou rozděleny do dvou věžových domů s výraznou vertikálou prosklených schodišť zakončených stříškami-křidélky. 
Oba domy pak spojuje prosvětlený přízemní pavilon s recepcí, tělocvičnou a dvěma venkovními atrii s jednoduchou pergolou a výtvarným prvkem (kamenná plastika hráče na lyru). Výtvarná spolupráce František Koutek a Dušan Topoľský.
Fasáda je horizontálně členěna oranžovými skleněnými mozaikami. Boční schodišťové stěny začínají dole harmonikovou stříškou únikového východu a pokračují plastickým rámováním malých čtvercových oken.
Po Obytném domě hotelového typu arch. Tomáše Černouška to byly první výškové obytné stavby v Olomouci, které výrazněji zasáhly do jejího panoramatu.
Arch. Antonín Škamrada je v Olomouci autorem také Urbanistického řešení zoologické zahrady na Sv. Kopečku (1962), spolu s Janem Navrátilem a Zdeňkem Štefkou také zvítězil v soutěži na Výhledovou koncepci výstaviště Flora (1968).
Svými návrhy se také podílel na asanaci (1953, 1956-9) a regeneračním územním plánu (1980-1982) historického jádra Olomouce. Podílel se také na rekonstrukcích některých historických objektů v ul. Školní, Křížkovského a na Žerotínově náměstí. V 90. letech pracoval na generální rekonstrukci barokního komplexu Kláštera Hradisko v Olomouci.
(Historická fotografie Jaroslav Juryšek.)
