Inspirace bruselským stylem došla i do Olomouce, kde vznikl v městských parcích pozoruhodný soubor větších i menších staveb, lávek, prosklených pavilonů a zahradní architektury, doplněný výtvarnými díly.
Kolem výstaviště FLORA OLOMOUC se soustředila zajímavá skupina architektů (Jiří Finger, Zdeněk Štefka, E. Zavadil, Petr Brauner a další), kteří významně ovlivnili podobu výstav a olomouckých parků.
Prosklený pavilon A od arch. Petra Braunera z let 1965-1966. Na dobových fotografiích a v současnosti.
„Výstavní pavilony, vkomponované do výrazného prostředí sadů, jsou doplněny účelovými stavbami, skleníky a zahradními atriovými kouty.“
„S Čechovými sady jsou spojeny několik set metrů dlouhou betonovou lávkou přes frekventovanou komunikaci. Lávka umožňuje nejen přechod z jedněch sadů do druhých, ale i neobvyklou kouzelnou procházku přímo v úrovni korun věkovitých stromů – javorů, lip, jasanů a borovic a skýtá pohledy i průhledy do sadů, které teprve umožňují plně vychutnat krásu zelených trávníků i staletých osaměle stojících stromů nebo jejich výrazných skupin.“
smahel, r.: flora olomouc, vyd. osveta, martin 1973
Dnešní stav pozůstatků velkolepé zahradní architektury 60. let
Více o pavilonu A zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat