Občas mě napadne - jak moc asi musejí občané a radní Havířova nenávidět svoje město, když se s takovou vehemencí snaží zbavit všeho, co připomíná doby minulé. Nekonečný zápas o nádraží je sice úspěšně dobojován, ale budova chátrá dál a asi ještě dlouho bude. Zloduši remizovali, ale s každou další zimou získávají navrch.
Ješitní zloduši vybili svou zlost aspoň na Směrníku Václava Uruby. Nebylo to ale ono (Směrník stále existuje, jen musel potupně opustit město), a tak potichounku provedli bouračku na druhé straně Havířova. Padlo autobusové nádraží. Stejný architekt - Josef Hrejsemnou - stejně kvalitní barák, nesnesitelná lehkost bourání. Nahradila ho levná karikatura, zbytečná, bezmezná ohavnost.
Odškrtáváme: Obchodní dům Budoucnost od Igora Svobody a Evy Šamánkové (1968-1973) přeplášťován, víceúčelová hala od Josefa Hrejsemnou (1965-1969) přetřena nažluto a ofáborkována reklamními plachtami. Neony - rozbité a zničené, sochařská výzdoba ulic zlikvidovaná. Jen k té památkově chráněné sorele se musejí chovat slušně. Bývalo to krásné město, než ho do spárů dostali zloduši.
Krásně depresivní příspěvek. Spousta skvostů, je jich škoda. Jen se bojím, jestli tahle praxe není běžná i jinde:-(.
OdpovědětVymazatBývalo to krásné město - Havířov v květech a tak ... Ale to všechno postavili zlí komunisti, tak je potřeba město zničit stejně, jako se ničí celá republika. Nedávno se nejmenovaná veřejnoprávní redaktorka velice divila, proč už dávno v Ostravě nezbourali Porubu, evidentní to příklad ohavné sorely.
OdpovědětVymazatNo to by ji asi hodný pan Bakala hnal!