Tyhle trojboké vázy mě vlastně nikdy moc nezaujaly. V bazarech se daly pořídit za pár korun, protože nepatří mezi sběratelsky oblíbené kusy. Chybí jim wow efekt. Nemají reliéfní výzdobu, zkrátka jsou moc obyčejné. Patří mezi ten typ výrobků, které nevypadají samy o sobě nic moc, ale o to více dávají vyniknout květinám ve váze, dortíku na misce, švestkovému kompotu.
A tak jsem je občas koupil a postupně přibyly i mísy, popelník a žardiniéra, vše v typických odstínech českého lisovaného skla. Už nějakou dobu jsem věděl, že je to projekt našeho předního návrháře lisovaček Františka Pečeného z padesátých let. Teprve nedávno jsem otevřel knihu Jana Mergla František Pečený, kterou v roce 2021 vydalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. A nestačil jsem se divit.
Píše se tam totiž, že soubor vznikal od roku 1955 v Heřmanově Huti v souvislosti s výzvou sklářskému průmyslu na přípravu kolekcí pro EXPO 58 v Bruselu. A že byl do této kolekce skutečně zařazen. Teprve po výstavě se dostal do sériové výroby, kde vydržel řadu let. O jeho oblibě svědčí fakt, že byl ještě v roce 1963 součástí tzv. generální kolekce, čili výběru vlajkových výrobků, jimiž se chlubil Skloexport svým zahraničním zákazníkům.
A co o něm v knize píše odborník? „Ve tvaru vázy, v jejím na první pohled lapidárním řešení se Pečenému podařilo jedinečně propojit a využít potenciál techniky ručního lisování a světelný, případně barevný účinek různě silné vrstvy skla.
Zároveň ale přitom nalézá esteticky působivou kombinaci organicky stáčeného tvaru s funkcionalistickou utilitárností geometricky strohého a hladkého tělesa.
Vázu lze proto posuzovat nejen jako promyšlenou a svébytnou reakci na podněty poválečného modernismu, ale i jako příklad nového přístupu k možnostem designu v dané oblasti sklářské sériové produkce.
Ze širšího pohledu je její význam v souvislostech vývoje československého skla padesátých let o to větší, že jako běžný sériový výrobek snese srovnání s unikátními díly z dalších oborů sklářské tvorby. Ať už s řemeslně špičkovými kreacemi hutního skla ze škrdlovické huti či dokonce s luxusními moserovskými, náročným sférickým brusem provedenými vázami.“ (Jan Mergl, František Pečený, s. 118.)
Tak to vidíte.
