středa 30. prosince 2015
Jitro v cirkuse
Jedna z rozměrově největších porcelánových plastik Jaroslava Ježka patří mezi dobře známé objekty, mnohokrát publikované v dobovém tisku, vyráběné ve velkých sériích a dodnes dobře dostupné v bazarech i internetových obchodech. Přesto je Jitro (1959) obestřené rouškou interpretačního tajemství.
Říká se, že ji Ježek navrhl jako dar své manželce u příležitosti jejich svatby. Jindy se zase uvádí, že v této plastice Ježek svou ženu portrétoval. Časopis Czechoslovak Glass Revue zase zdůrazňuje Ježkovu celoživotní fascinaci koňmi, která se po rané spolupráci s Karlem Havlíčkem (společná práce Kůň, 1950) a sérii Klisničky a dvou Hřebečků (oceněné na EXPO 58) projevila také zde.
Pamětníci zase uvádějí, že právě tato rozměrná plastika patřila mezi nejoblíbenější svatební dary; vzhledem k jisté intimitě výjevu prý obvykle končila v ložnici na šatní skříni.
Proč dal sochař svému dílu název Jitro, zůstane asi už Ježkovým osobním tajemstvím. Těžko bychom na postavu na koni nahlíželi jako na slečinku, která se právě probudila (na koni) a zrovna se protahuje. Mnohem pravděpodobněji jde o cirkusový výjev akrobatky, provádějící krasocviky na koni - kůň zde není zachycen v přirozeném poklusu, naopak zvedá přední nohu a sklání hlavu jako při drezúře. Připomeňme, že cirkusové motivy nejsou Ježkovi úplně cizí - připisuje se mu ve stejné době navržená vtipná drobná figurka Groteska s klaunem tahajícím za ocas slona.
Víte o Jitru něco víc? Podělte se o to s námi.
neděle 27. prosince 2015
Vánoce jedné rodiny
Prohrabal jsem sbírku diapozitivů a našel pár vánočních momentek anonymní rodiny z let 1974-1986. Třeba Vás zaujmou nejen divokým dezénem bytového textilu. Níže najdete mé tipy, na co se zaměřit:
nafukovací pes, brýle, igelit na ubrusu
hlasatelka, plzeňské, karafiáty
křeslo z Jitony
křesla z Jitony s koženkovými ochrannými přehozy
svíce ve tvaru šišky
gramofon, "neklid" na televizoru
Napoleon, Archivní víno
Elka ve vitrínce, medvěd ze Směru
panenka, neutřený prach
balicí papír
kosmonaut a další hračky
skrytý dárek pod židlí s třemi vrstvami ochranných přehozů (!)
saténový outfit
Dačického pohár
dva budíky Prim na televizoru
balicí papír s potiskem "Textil"
Olympiáda Moskva 1980 (na Vánoce roku 1986)
ubrusy
lyže Formule, lampa, dort.
čtvrtek 24. prosince 2015
sobota 12. prosince 2015
Tácky z Plastimatu
Umělohmotné výrobky severočeského Plastimatu mě zaujaly asi před deseti lety. Prvním impulsem byla zřejmě výstava designéra Jiřího Hofmana v Severočeském muzeu v Liberci v roce 2006, díky níž tento návrhář notoricky známého kuchyňského nádobí, obalů a různorodých pomůcek vystoupil z anonymity.
Na aktuální výstavě v olomouckém Muzeu umění můžete najít třeba Hofmanův pětilitrový kanystr z roku 1962 s organickým tvaroslovím, nebo kosmickou dózu na ovoce, kterou už jsem tu kdysi představil.
Dnes jsou na řadě mé oblíbené tácky o velikosti 12 x 12 cm, které už zachránily nejeden večírek, silvestr i grilování. V produkci Plastimatu měly modelové číslo 310013. Nejdřív jsem někde koupil sadu žlutých tácků s jemným potiskem (šrafurou připomíná umakart z panelákových koupelen, kdysi už jsem se jím tady taky kochal).
V průběhu let jsem ale zjistil, že se vyráběly i tácky reklamní a pár jsem jich také postupně nabyl. Tři z nich nesou potisk pražských hostinců a vináren, ty se jednoznačně používaly jako popelníčky a bylo jich takto hodně zničeno.
Ten poslední si objednala Benzina pro svou propagačně-výchovnou kampaň na recyklaci motorových olejů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)