sobota 9. června 2018

Andrea z chruščovovské éry


Porcelánový servis Andrea patří k těm, které "klestily cestu" progresivním bruselským soupravám Jaroslava Ježka. Jako novinka byl poprvé ohlášen v roce 1957 v oborovém časopise Sklář a keramik a označen za jeden z prvních výsledků snahy o novou podobu českého exportního porcelánu:

"Většina vyráběných tvarů už značně překročila věk dospělosti a mnohé už velmi zestárly. (...) přezírali jsme tvarový vývoj a průzkum, na výtvarné problémy se mnohdy nahlíželo jako na zbytečnost, [zatímco] v zahraničí doznal tvarový vývoj ve všech výrobních odvětvích velký výboj. (...) toto období je za námi a v našich porcelánkách to začíná kvasit novým tvůrčím životem. (...) Odrazem tohoto kvasu je u Starorolského porcelánu nový tvar Fortuna (...) a tvar Andrea (...). Autorem nových tvarů (...) je starý zkušený modelář, vedoucí výtvarného střediska soudruh A. Prášil." (Sklář a keramik, roč. 1957, s. 213.)

O modeláři Prášilovi zatím nic nevím. Dodejme ale, že jeho tvary Fortuna a Andrea jsou si velmi podobné, liší se pouze tvarem úchytů a často bývají zaměňovány.

A tak je Andrea vlastně takovým dítětem chruščovovské přestavby, jež umožnila konstruktivní kritiku dosavadní výrobní praxe a umožnila nástup nové generace výtvarníků do průmyslu. Fenomén brusel na sebe nenechal dlouho čekat.

Andrea se vyráběla ještě dlouho v 60. letech jakožto exportní servis žádaných čistých, a přitom konzervativních tvarů. Tehdy se také dočkala typického dynamického, ručně malovaného dekoru, který známe spíše ze servisů Jaroslava Ježka.