Sportem ke zdraví!

zápalkové etikety, solo sušice, 60. léta

bruselské interiéry

Do dnešních dnů se zachovalo jen minimum interiérů v bruselském stylu. O to víc potěší, když se najde kolekce kreslených interié-rových návrhů od architekta Ladislava Maška a kreslíře Harryho Löwita. Zařízení obýváků, ložnicí či kuchyní tak získává ostré kontury a nečekanou svěží barevnost.

Kniha Úprava bytového interiéru z roku 1964 je k dostání například zde za pouhých 100,- Kč.

Bouráme, bouráme?

Legenda polského brutalismu, katovické hlavní nádraží, je zřejmě odsouzeno k zániku. Polské dráhy se jej rozhodly zlikvidovat a na jeho místě postavit něco "modernějšího". Proti zbourání protestují architekti z celého světa, profesní organizace polských architektů, památkáři i mezinárodní organizace pro ochranu kulturního dědictví Europa Nostra.

Katovické nádraží je dílem geniálního polského architekta a konstruktéra Wacława Zalewského a skupiny architektů zvaných "varšavští tygři". Většina z jejich přelomových děl je přestavěna k nepoznání nebo zcela zlikvidována, příkladem je první poválečná varšavská samoobsluha západního stylu, Supersam. Byla zbourána před necelým rokem.

Projekt katovického nádraží vznikl již v roce 1959, realizován byl teprve v letech 1966-1972. Jeho kalichová konstrukce ze surového betonu byla první tohoto typu na světě. Více informací najdete zde.

Aby toho nebylo málo, chystá se také likvidace obří skulptury Železné varhany vynikajícího polského avantgardního umělce Władysława Hasiora. Hasior jako jeden z prvních přinesl do Polska v 50. a 60. letech informel, happening, op-art, pop-art, kinetické umění či land-art. Jeho díla se nacházejí snad ve všech významných světových sbírkách poválečného umění. (Více o umělci zde).

Železné varhany se nacházejí v polských Tatrách a jsou rozeznívány pomocí větru. Ačkoli je jejich poselství univerzální, budou zřejmě zlikvidovány na základě nového polského zákona o odstranění pomníků totalitních režimů. Pomník měl totiž při svém odhalení v roce 1966 nápis "Věrným synům Vlasti, padlým na Podhalí v boji za nastolení vlády lidu". (foto Kaliope)

...a na olomouckém orloji se stále skvějí červené pásky s daty narození Stalina a Lenina...

Reliéfní akt Bohumila Dobiáše

ležící, model č. 214, glazovaná keramika, keramické závody bechyně, návrh bohumil dobiáš, vyrobeno 20. června 1964

Bohumil Dobiáš ml. (1929-2001) studoval průmyslovou keramickou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckouprůmyslovou v Praze u prof. Otto Eckerta.

Byl jedním z prvních, kdo odešli ihned po ukončení školy do praxe a začal působit v Keramických závodech v Bechyni. Vyvzoroval širokou kolekci ozdobných keramických předmětů v bruselském stylu. Jeho oblíbeným materiálem byla především šamotová bezglazurní červenice. "Těžištěm jeho práce, vedle návrhů pro keramickou výrobu, bylo užití keramiky v architektuře. Vytvořil řadu plastik, fontán a dekorativních stěn v moderní architektuře, zejména v jižních Čechách." (podrobný životopis najdete zde.)

Pokud se ve Vaší sbírce nacházejí zvířátka z bezglazurní šamotové červenice (např. liška, býk, páv), je velmi pravděpodobné, že se jedná o návrh Bohumila Dobiáše mladšího.

Jazzové sestry Do-Re-Mi-Fa od pana Łukasze

černošská zpěvačka v oranžových šatech, bílý porcelán, stříkaný a škrábaný dekor, nadglazurní malba, návrh lubomir tomaszewski, porcelánka wałbrzych, polsko, 1959, výška 23,5 cm

kabaretní zpěvačka v černých rukavičkách, bílý porcelán, stříkaný a škrábaný dekor, nadglazurní malba, návrh lubomir tomaszewski, porcelánka wałbrzych, polsko, 1959, výška 23,5 cm

Figurka zpěvačky byla navržena v roce 1959 Lubomirem Tomaszewským pro porcelánku "Krzysztof" ve Wałbrzychu. Tvar sošky měl původně pět různých dekorů, které ztvárňovaly pět zpěvaček: blondýnku v modrých šatech, blondýnku v černých šatech s výstřihem na zádech, kostelní sboristku, černošku v oranžových šatech a kabaretní zpěvačku v černých rukavičkách. Dohromady se jim říkalo Sestry Do-Re-Mi-Fa. Impozantní!

Lubomir Tomaszewski (nar. 1923) je významný polský designér a výtvarník. Jako mnozí z jeho generace se po studiích na Akademii výtvarných umění ve Varšavě podílel na rekonstrukci válkou zničených polských měst. V letech 1956-1966 navrhoval pro polské porcelánky především figurální i užitný porcelán. V roce 1966 emigroval do USA, kde se stal profesorem na univerzitě v Bridgeportu. Mnohé z jeho návrhů dodnes s úspěchem vyrábí porcelánka v Ćmielowě. Jeho polský životopis a ukázky návrhů najdete zde.

Za poskytnutí fotografií děkuji panu Łukaszovi z Wrocławi.

Keramický Textil

Ozdobná a užitková keramika, vzor "textil", SPOJKER n.p. Teplice (Dittmar Urbach), 60. léta
V časopise Domov 5/1962 byla uveřejněna fotografie trnovanských výrobků s dekorem "textil" s komentářem:
"Namátkou vybraní reprezentanti nejhoršího braku. Jim podobných jsou desítky. (...) Kombinace dobrých tvarů se špatnou povrchovou úpravou - ale i naopak."

Pingwiní tance

tučňák/pingwin, bílý porcelán, ruční černá nadglazurní malba, návrh Mieczysław Naruszewicz 1957,porcelánka Wałbrzych, výška 18 cm

Mieczysław Naruszewicz (nar. 1923) je významný polský designér. Studoval Akademii výtvarných umění (ASP) v Krakově a Varšavě, jako restaurátor se účastnil rekonstrukčních prací na historických památkách poničených válkou, zvláště na varšavském Starém městě. Navrhoval ozdobný, figurální i užitný porcelán a keramiku, později projektoval karoserie polských automobilů a tramvají. V 80. letech stál za designem podstatné části polských domácích spotřebičů - od mixérů, žehliček a topinkovačů až po ledničky a vysavače.

Životopis (polsky) a fotografie Naruszewiczova díla najdete zde.