Kreslené mapy Československa

Taky jste měli rádi staré československé encyklopedie z SNDK? Když je dnes ten den české státnosti, vzpomněl jsem si, že v každé takové ilustrované encyklopedii bývala kreslená mapa Československa s vlastivědnými zajímavostmi všeho druhu. Tak jsem se na ně zaměřil a - našly se!

Vybral jsem těchto pět knížek:

Eva Veberová, Svět kolem nás, 1963, ilustrace Jan Černý

Bohumil Říha, Dětská encyklopedie, 1959, ilustrace Vladimír Fuka

Jaroslav Tichý, Letem ČSR, 1960, ilustrace Jindřich Kovařík

Alois Svoboda, Anna Tučková, Putování Československem, 1960, ilustrace Rudolf Mader

Olga Bojarová, Made in Czechoslovakia, 1963, ilustroval Dobroslav Foll.

Ale teď už k těm mapám a dalším pozoruhodnostem. Obejdou se, myslím, bez komentáře.

Tetris Jiřího Brabce

Tenhle stolní soubor z ručně lisovaného skla, kterému fanoušci skla familiérně Tetris, navrhl Jiří Brabec (1933–2005) pro rosickou sklárnu koncernu Sklo Union. Do výroby se dostala v roce 1968. Vedle známějších „paneláků“, které navrhl Jiří Zejmon o rok později, patří k příkladům stroze hranatých a přísně geometrických designů, které se v lisovaném skle vyrojily koncem 60. let jako reakce na trend geometrické abstrakce a op-artu ve vizuálním umění a módě.

Na webu Československé sklo najdete Brabcův modelový výkres, na kterém jsou všechny modelové varianty: velká obdélníková váza (č. 482, 22 cm), menší čtvercová váza (č. 482, 18 cm), popelník (č. 483, 15 x 15 cm), žardiniéra (č. 484, 17 x 8,5 cm) a svícen (č. 485, 8 cm).

Podniky místního hospodářství

Dnes už si málokdo pamatuje, že v rámci centralizované, státem řízené ekonomiky existovaly také jednotky, kterým se říkalo podniky místního hospodářství. Obvykle to byly lokální výrobny nebo poskytovatelé služeb, a to v dosti širokém spektru od taxislužby, fotografa a kadeřnictví až po čistírny oděvů a plovárny. 

Malou kolekcí propagačních plakátků tuto zapomenutou kapitolu socialismu připomínáme. Lze je datovat kolem roku 1960 a jejich autory byli bezpochyby místní výtvarníci a aranžéři, reagující na aktuální bruselskou módní vlnu.

Dva kohouti na smetišti dějin

V období bruselské výstavy Vladimír Tichý navrhoval velice zajímavé a nápadité porcelánové objekty, které se tvarově vyrovnaly figurální tvorbě Jaroslava Ježka a dekorem zase glazurním experimentům Jindřicha Marka. Tichý si zvláště oblíbil ručně malované abstraktní solné dekory jemných pastelových odstínů. Tyto jeho práce jsou dnes velmi málo vídané a čekají na znovuobjevení.

U návrhu téhle vázy sáhl k zoomorfnímu tvaru připomínajícímu kohouta. Zřejmě pouhou náhodou došel k velmi podobnému tvaru, jako má porcelánová figurka kohouta od polského návrháře Lubomira Tomaszewského z roku 1957. Tichého váza byla publikována jako novinka v časopise Czechoslovak Glass Review v listopadu 1958, takže měl autor teoreticky možnost se už s projekty Tomaszewského seznámit.

Tím ale záhady kolem kopírování nekončí, protože tu máme také méně kvalitní neznačenou keramickou verzi se sytě modrou glazurou, která bezpochyby z Tichého návrhu přímo vychází. Zda se vyráběla s vědomím autora, dnes už asi nerozlouskneme.

Kohoutí vázy zaujmou také tím, že v kombinaci s jakoukoli květinou působí hravě a vtipně... a vlastně trochu nemístně. Vykračování mimo očekávání diváka a uživatele bylo pro Tichého práci charakteristické, stačí připomenout jeho známou vázu Charleston z roku 1962 nebo servis na černou kávu z roku 1958.