pondělí 21. října 2013
Podej mi ruku a projdem Václavák
Nedávno mi maminka vyprávěla o tom, jak na konci padesátých let chodila jako malá s dědečkem večer na Václavák a prohlíželi si spolu neony. Prý vždycky stáli nahoře na schodech Národního muzea a koukali na projíždějící tramvaje. Pak si na budově ČTK četli aktuální zprávy - už tehdy tam prý byl světelný běžící pás s informacemi...
Přemýšlel jsem, jaké to asi muselo být, až mě napadlo podívat se do své sbírky pohlednic, jestli tam něco nenajdu. A hle, nejsou to sice léta padesátá, ale něco z dobové atmosféry tu přece jen zůstalo.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat