Československé Atomium

Věděli jste, že Atomia na bruselské výstavě byla dvě? To slavnější dodnes stojí na výstavišti v bruselské čtvrti Heysel, je vysoké 102 metrů a představuje buňku krystalické mřížky železa.

To druhé mělo metrů sedm, představovalo model atomu uranu a našli bychom jej jako první exponát v expozici energetiky v československém pavilonu. Po vstupní síni s mozaikami a sochařsky ztvárněnými články ústavy to byla první věc, kterou v pavilonu návštěvníci viděli.

Expozici energetiky dominoval model betatronu, který způsobil mezinárodní zájem tak velký, že ho belgický tisk označil za druhý nejzajímavější exponát po sovětském sputniku. Barevně blikající model uranu tak pozornost příliš nevzbuzoval. Přesto se mi ho podařilo dohledat na několika dobových fotografiích, které jsem pro lepší atmosféru lehce dobarvil.

Autory celé expozice energetiky včetně kinetického objektu Atomia byli architekti Jiří Cafourek (1904–?) a František Tröster (1904–1968), oba absolventi školy architektury u Pavla Janáka na pražské UMPRUM. V různých zdrojích najdeme střídavě obě jména s tím, že za výtvarnou stránku zodpovídal spíše arch. Tröster. Ten ostatně za návrh expozice v Bruselu obdržel Velkou cenu!

Maketa expozice energetiky (E. Benešová - K. Šimůnková, EXPO 58. Příbeh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu, Praha 2008, s. 84)

Časopis Umění a řemesla (číslo 1/1958) zevrubně informoval o výrobě tohoto exponátu v pasířských dílnách Uměleckých řemesel pod vedením mistra Leonarda Beitlera. Díky tomu máme k dispozici jeho detailní popis:

„(...)pod širým nebem v přilehlé zahradě (...) bylo dokončeno také atomium Jiřího Cafourka vysoké 7 m. Atomové jádro tvoří v něm skupina 90 skleněných koulí svítících v 5 barvách. Obíhající elektrony jsou znázorněny kovovými koulemi s provrtanými otvory umístěnými na 4 kruzích z chromovaných mosazných trubek, sestavených do koule o průměru 4 m. Kovové koule jsou dukovány ve stejných barvách jako skleněné koule jádra. Uvnitř jsou opatřeny rovněž barevnými žárovkami, které se rozsvěcují postupně tak, že vzniká představa obíhajících elektronů.“

 Kostra atomia na zahradě pasířské dílny Uměleckých řemesel

Jan Hercík a František Beitler při zkušební montáži Atomia

Po skončení světové výstavy v Bruselu se model Atomia přesunul zpátky domů a v roce 1960 se stal jedním z exponátů výstavy ČESKOSLOVENSKO 1960, jež se konala v bruselském pavilonu přesunutém do pražské Stromovky. I zde dobové zdroje (časopis Výtvarná práce 12/1960, s. 2) jako autora Atomia uvádějí Františka Tröstera a konstatují, že je „tvarově i barevně zajímavé“. Jiří Cafourek však i zde s Trösterem spolupracoval na nesmírně obdivovaném monumentálním kinetickém objektu Hvězda třetí pětiletky, jejíž fotku uvádím jako poslední. O ní ale zase někdy příště.