Příběh rozhlasu po drátě už popsali různí pamětníci a fanoušci radiotechniky (a že jich je!), tak to po nich raději nebudu opakovat, když si to sám nepamatuju. Nicméně jeho éra začala v padesátých letech jako import ze Sovětského svazu, vrcholila v letech sedmdesátých a naposled se po drátě vysílalo ještě v roce 1999. Když jej Alena Zemančíková popisuje jako celkem nevzhlednou bedýnku, má jistě na mysli ještě ty padesátkové velké a těžké dřevěné krabice, které opravdu moc krásy nepobraly.
V šedesátých letech se ale do díla pustil designér František Crhák (1926–2011), který pro Teslu Valašské meziříčí vyprojektoval několik řad plastových reproduktorů v mnoha barevných variantách.
Menší reproduktor má modelové označení ARS 241 a je čistě pravoúhlý, s několika typy přední krycí mřížky. Větší reproduktor Tesla ARS 291 pochází přibližně z roku 1965 a nese ještě typicky „bruselské“ znaky prolamovaného kvádru na šikmých corbusierovských nožkách. Čistá architektura!
Fajn kompozice, připomínají dokumentární filmy z doby stavby hlavního města Brazílie. On konkrétně ten ARS 291 vypadá jako vy vypadl z atelieru Oscara Niemeyera ,)
OdpovědětVymazatTak pro doplnění přidávám dráťáky v nadživotní velikosti a Belmonda jako Muže z Ria ,)
https://www.imdb.com/title/tt0058203/mediaviewer/rm352153856/
Starý dobrý repráky, které byly k vidění ještě v devadesátých letech. Moje babička je má určitě ještě doma. Tuším, že na stejném expu vymysleli i design čističky vzduchu, nebo ne? Respektive ho tam představovali jako novinku. Tuším, že je to podobný právě jako ten od Vzdušínu. :)
OdpovědětVymazat