Krýgl

 Klasický pivní půllitr, ze kterého pil svého času Hrabal, Bondy, Havel a ještě asi 15 milionů Čechoslováků, slaví letos osmatřicáté narozeniny. Škoda, že už pomalu vymizel z českých hospod. Jeho lisované op-artové kruhy připomínají obložení stěn pražského metra. Člověk by se v nich ztratil, utopil. Polomatný povrch připomíná ruční sklo s výbrusy, ačkoli jde o výrobek z plně automatizované produkce. Mělo to něco do sebe, že, pane Hanťo...

 Sklenice s uchem č. 13321, 0,5 l, návrh Jiří Brabec, automatická výroba, Rudolfova huť, Dubí, výroba od roku 1972.

Hanka a Rýša

Hanka, návrh Libuše Niklová, 1958-1959, Rýša, návrh Jana Kadlecová, 1962, vyrobil Gumotex Břeclav.

brusílek v barvě

Bruselské interiéry známe povětšinou z černobílých, v lepším případě kolorovaných a léty zažloutlých fotografií. Mnohé z barev, které dnes vnímáme jako po bruselsku pastelové, byly ve skutečnosti mnohem ostřejší a zářivější. Papír, plast i textil po desítkách let ztratily barvu, zažloutly, vybledly. Snad jen sklo a porcelán si zachovávají původní podobu. Jednoduché kreslené interiéry v bruselském stylu proto zaskakují svou rozpustilou barevností. 

Nákresy pocházejí z knihy Jozy Břízové a Boženy Krchové Naše Domácnost, vydalo Nakladatelství Práce, Praha 1958, ilustrace J. Štípek a Z. Bauerová.

Letíme vesmírem

Ivan Čajda: Letíme vesmírem, vydaly Mladé letá, Bratislava 1959. Návrh J. Háj, ze slovenštiny přeložila R. Illnerová, ilustroval Vojtěch Kubašta (1914-1992).

Světla velkoměsta

...A protože neónů není nikdy dost, představují se zářivá světla polských velkoměst. Ponořte se do kouzelné atmosféry nočních ulic v šedesátých letech. Prohlížejte po setmění, před spaním.

Poznań

Poznań

 Poznań

 Poznań

 Poznań

 Poznań

Poznań, ulice Głogowska

 Warszawa, Aleje Jerozolimskie

 Warszawa, Aleje Jerozolimskie

 Rzeszów

Katowice

 Katowice, Rynek

 Katowice

 Katowice

 Katowice

 Bydgoszcz

Ulice polských měst na dobových pohlednicích, Polsko, 60. - 70. léta

Neon z Vratislavi

V polské Vratislavi byl 1. října tohoto roku slavnostně uveden do provozu restaurovaný neon ze šedesátých let.

Neon "Dobrý večer ve Vratislavi" vítal od roku 1962 návštěvníky města přímo naproti hlavnímu nádraží.

Pro záchranu historického neonu vzniklo občanské sdružení, které sehnalo peníze na jeho postupnou opravu a zprovoznění. Náklady se vyšplhaly ke 20 tisícům zlotých (asi 130 tisíc korun). Dnes jej tedy můžeme obdivovat v plné noční kráse.

Zajímavostí je, že architekt Janusz Tarantowicz původně navrhnul čtyřmetrového panáčka s kloboukem a kyticí, který se nacházel přímo na fasádě činžovního domu. Zdravice mu při tom opticky vycházela z úst. V roce 1985 však bylo adaptováno podkroví domu na byty a na místě panáčka měla vzniknout nová velká okna. Podle návrhu výtvarníka Jerzyho Werszlera byl proto vytvořen panáček menší (2,5 metru) a umístěn vedle nápisu na střechu. 

 Oslavení hodný čin vratislavských nadšenců získal širokou odezvu. Chystají se opravy dalších místních neonů a snad i muzeum pro vysloužilé kusy. Na rozdíl od Česka má prakticky každé velké polské město své nadšence, kteří staré neony vyhledávají, opečovávají a dokumentují na internetu. Nejaktivnější jsou lidé kolem varšavského Muzea neonů, pozadu nezůstávají ani v Katovicích, Lodži či Krakově.

Život kolem nás

Od roku 1960 vycházela v nakladatelství Československý spisovatel edice Život kolem nás. Publikovali v ní většinou mladí začínající autoři s prózami kratšího rozsahu. Nejčastěji šlo o novely a povídkové soubory. Zvláštností nebyly ani reportáže, filmové předlohy a detektivky.

V této žánrově různorodé edici publikovali kromě průměrných a dnes již zapomenutých autorů i nejvýraznější čeští a slovenští spisovatelé 60. let: Milan Kundera, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal či Dominik Tatarka. O jednotnou grafickou úpravu se u většiny svazků (tedy v letech 1960-1967) staral Zdenek Seydl.

Obálkám Zdenka Seydla vždy dominovala černobílá fotografie doplněná jednou sytou barvou a názvem edice v bílém kruhu. Pozornější si všimnou, že u knihy Josefa Nesvadby chybí v názvu vydavatelství písmeno L. I mistr Seydl se někdy utne...