Železniční zastávku na jedné z nejrušnějších tříd
ve Varšavě - Jeruzalémských alejích - navrhli v letech 1954-1955 architekti
Arseniusz Romanowicz a
Piotr Szymaniak. K její realizaci však došlo až v letech 1960-1962.
Architekti jako jedni z prvních ve východní Evropě vnesli do architektury čistý tvar hyperboly a paraboly. Inspirovali se tvorbou španělsko-mexického architekta
Felixe Candely (1910-1997).
Když prší, z mozaikové střechy pavilonu se stává fontána.
Pavilon s pokladnami a čekárnou se nachází v úrovni ulice, postavený přímo na můstku nad nástupišti. Po schodech se pak sestupuje na dvě nástupiště.
Architekt
Arseniusz Romanowicz byl autorem většiny varšavských železničních nádraží a zastávek, v roce 1975 navrhl také kultovní
Dworzec Centralny. Na většině projektů v 60. letech spolupracoval s předčasně zesnulým
Piotrem Szymaniakem (1911-1967). Romanowicz zemřel 9. února minulého roku v požehnaných 98 letech. Ještě za života získal přídomek "
polský Niemeyer".
Železniční zastávku na jedné z nejrušnějších tříd ve Varšavě - Jeruzalémských alejích - navrhli v letech 1954-1955 architekti Arseniusz Romanowicz a Piotr Szymaniak. K její realizaci však došlo až v letech 1960-1962.
Architekti jako jedni z prvních ve východní Evropě vnesli do architektury čistý tvar hyperboly a paraboly. Inspirovali se tvorbou španělsko-mexického architekta Felixe Candely (1910-1997).
Když prší, z mozaikové střechy pavilonu se stává fontána.
Pavilon s pokladnami a čekárnou se nachází v úrovni ulice, postavený přímo na můstku nad nástupišti. Po schodech se pak sestupuje na dvě nástupiště.
Architekt Arseniusz Romanowicz byl autorem většiny varšavských železničních nádraží a zastávek, v roce 1975 navrhl také kultovní Dworzec Centralny. Na většině projektů v 60. letech spolupracoval s předčasně zesnulým Piotrem Szymaniakem (1911-1967). Romanowicz zemřel 9. února minulého roku v požehnaných 98 letech. Ještě za života získal přídomek "polský Niemeyer".
Žádné komentáře:
Okomentovat