Katedrála Panny Marie v Tokiu byla vybudována na místě kostela zničeného bombardováním na konci 2. sv. války. Díky finanční pomoci německých věřících z Kolína nad Rýnem mohl být v roce 1960 zadán návrh kostela architektovi Kenzo Tange (1913-2005), pro kterého to byla teprve druhá prestižní zakázka. Během příštích let se však stal zakladatelem architektonického strukturalismu a jedním ze tří nejvýznamnějších japonských architektů dvacátého století.
Katedrála s radikální železobetonovou konstrukcí ve tvaru kříže byla pokryta nerezovými pásy, které jí dodávají metafyzickou atmosféru.
Šedesát jedna metrů vysoká zvonice se čtyřmi zvony přivezenými z Německa má kosočtvercový půdorys a její útlý vrcholový kříž jakoby se ztrácel v nebi.
Uvnitř byl vytvořen strohý prostor pod stanovou plachtou z šedého betonu, jíž tu a tam proniká světlo.
V postranních kaplích se našlo místo také na sochařsky ztvárněnou křtitelnici, na níž dopadá světlo kulatým stropním oknem jako symbol Boží přítomnosti.
Katedrála je sídlem diecéze korejské katolické církve v Tokiu. Většina účastníků bohoslužeb je korejské národnosti, pouze dvacet procent z nich má japonské občanství.
Plášť katedrály prošel v roce 2007 náročnou renovací, takže zase září v celé své kráse do daleka.
Kenzo Tange během výstavby kostela navrhl také jednu ze svých nejznámějších staveb - Olympijskou sportovní halu (1964, Jojogi, Tokio), za kterou v roce 1987 získal prestižní Pritzkerovu cenu.
Když Kenzo Tange v roce 2005 zemřel, měl pohřeb právě v této katedrále.
Další fotografie kostela najdete třeba ZDE.Informace o architektovi v angličtině najdete ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat