Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2008!

Brusel v Krakově 1

Uniwersytet Rolniczy (Zemědělská univerzita) , ul. Mickiewicza 24/28, Kraków

Stavba podle projektu Stanisława Juszczyka a Marty Bińkowské z let 1955-1960, realizovaná v letech 1961-1964. Jeden z nejlepších příkladů návaznosti krakovské poválečné architektury na Le Corbusierovy kolektivní domy.

Kočička v okurkách

kočka, jaroslav ježek, bílý porcelán, mod. číslo 680, návrh 1959

Nové informace o ostravském Hlavním nádraží

Na serveru ostrava.blox.cz se objevil článek Konec "hlaváku" v bruselském stylu?

Jedno z posledních zachovaných děl architekta Lubora Laciny mizí v nenávratnu...

Popelník Československých aerolinií

popelník čsa, bílý porcelán, modrý fond, černý potisk, porcelánka stará role, 60. léta

Gumové hračky našeho dětství

Národní podnik Fatra Napajedla vyráběl od konce 50. let desítky různých drobných hraček z lisované pryže.

Na jejich návrzích se podíleli renomovaní designéři jako Libuše Niklová (1934 - 1981), či méně známí Anna Vystydová nebo Albert Klug (ví o nich někdo něco bližšího?)

Košiláček a Hanka, návrh Libuše Niklová, lisovaná dutá pryž s potiskem, výška 14 a 16 cm, od roku 1959 vyráběla Fatra Napajedla, n.p., dobová cena 2,40 Kčs za kus.

Sova a Koloušek, návrh Anna Vystydová, žlutá pěnová pryž s potiskem, jednotná výška 15 cm, od roku 1959-60 vyráběla Fatra Napajedla, n.p., dobová cena 6 Kčs za kus.

Repro z časopisu Domov 5/1961

Historii Fatry Napajedla najdete ZDE.

UMAKART

Sotva skončila výstava "Husákovo 3+1", rozhodlo se Uměleckoprůmyslové muzeum odkoupit do svých sbírek některé vystavované exponáty, mimo jiné také umakartové bytové jádro.

Na oslavu tohoto činu uvádím několik fotografií Umakartu používaného od konce 50. let.

Zblízka má podobu jemné abstraktní kresby.

Více o výstavě "Husákovo 3+1" najdete třeba na archiwebu. Výstava se stěhuje do Brna!

Za exkurzi do umakartového jádra děkuji Elen a Sáčkovi.

Neznámá dívka

Neznámá dívka (nesignovaná) ze sbírky pana Menyho. Pokud o ní něco víte, dejte nám vědět.

Kuriózní bruselská žardiniéra pana Králíčka

Jitka Forejtová navrhovala také skleněnou plastiku a užité sklo. Spolupracovala s předními českými sklárnami. Je pravděpodobně autorkou této podivuhodné žardiniéry, jež se skládá ze tří částí: samotné mísy na vodu, skleněné vložky - prstence na květy se zkrácenými stonky a půvabného aktu sedící dívky. Pro srovnání připojuji porcelánový akt Sedící dívka také od Jitky Forejtové.

žardiniéra s plastikou, návrh jitka forejtová (?), lisovaný olovnatý křišťál, bohemia glass nový bor, 60. léta (?)

Za poskytnutí fotografií a přízeň děkuji panu Josefu Králíčkovi.

Retroshop Moare se představuje

Ježkovy porcelánové figurky a mnoho dalšího najdete (a koupíte) v originálním internetovém retroshopu na adrese http://retroobjects.com.

Blog Brusel expo '58 a Moare navazují přátelství a spolupráci!

Elka paní Kovářové

Svou černobílou labutí Elku dnes představuje paní Kovářová.

moka souprava elka, jaroslav ježek, karlovarský porcelán lesov, návrh 1957, bílý porcelán, černý fond, zlatotisk, výška konvice 22,5 cm, oceněno grand prix na světové výstavě EXPO 58 v bruselu

Jitka Forejtová

„Malá plastika má své speciální omezené možnosti a je proto nutno oprostit ji od zbytečných detailů a snažit se docílit jednoduchými formami maximálního účinu ve vyjádření typu nebo psychologie zvoleného námětu. Je možno upravit i proporce a stylizovat formy, ale tato změna nesmí být samoúčelná, musí pomáhat vyjádření nebo umocnění myšlenky. Plastika jako trojrozměrný předmět musí nejen vytvořit se všech pohledů kompozici vyváženou v prostoru, ale docílit, aby i vnitřní prostor, který uzavírá měl jistý řád. Porcelán jako sochařský materiál navíc při veškeré stylizaci dovolí vytvořit výraznou dynamiku mezi zkratkou hmoty a jemností podstatného detailu." Jitka Forejtová

Jitka Forejtová (1923 - 1996)

Studovala Státní grafickou školu a VŠUP pod vedení profesorů Štipla a Strnada. Od roku 1951 pracovala jako volná výtvarnice v oboru sklo a keramika. Věnovala se také návrhům hraček, restaurování vitráží a architektonických prvků (Hlavní nádraží v Praze, Palác Koruna v Praze Na Můstku), spolu s malířkou Janou Míčkovou realizovala skleněné objekty a vitráže např. pro Palác kultury v Praze.
V 60. letech se proslavila svými návrhy figurálního porcelánu a keramiky pro Jihotvar, Keramo a Royal Dux. Vystavovala mimo jiné na EXPO 58 v Bruselu, EXPO 67 v Montrealu, na Milánském Trienále 57 a dalších významných výstavách.
Dočkala se mnoha ocenění především za své autorské sklo a keramiku, v povědomí veřejnosti ale zůstávají hlavně její drobné ženské akty.

Více informací na stránce http://www.intergalerie.cz

Citace pochází z časopisu Domov 4/1961

Časopis Domov se představuje

Po časopise Tvar se představuje také časopis Domov s podtitulem Bytová kultura a technika v domácnosti, který začal vycházet v roce 1960. Jeho obálku pravidelně navrhoval také nadějný výtvarník Vladislav Kavan (1924-2003).

Stejně jako Jan Kotík (1916-2002), autor moha obálek časopisu Tvar na tomto blogu již zmíněný v dubnu, i Ladislav Kavan na sklonku 60. let emigroval z Československa. Prosadil se v Itálii, žil v Bolzanu a zde také v roce 2003 zemřel. Jako výtvarník spolupracoval mimo jiné s emigračním časopisem Listy.

Zakladatelem a šéfredaktorem časopisu byl významný publicista Ludvík Veselý (1921-1998). V uvolněných 60. letech působil jako redaktor Literárních novin, od roku 1968 žil také v emigraci, v Německu.

Časopis Domov vychází dodnes.

Noční lov na vodní ptáky

vodní ptáci, bílý porcelán, šedomodrý fond, royal dux, návrh jiří černoch, 60. léta, výška 22,5 a 30 cm

Za některé detaily by se nemusel stydět ani Miloslav Stibor.

Slon s míčem ze sbírky pana Menyho

slon s míčem, bílý porcelán, značeno PŠK K. VARY

Podle značení jde o studentskou práci ze Střední průmyslové školy keramické v Karlových Varech. Takové porcelánové figurky většinou vznikají jen jako prototypy, v sériích několika kusů.

Děkuji panu Menymu za poskytnutí fotografií.

Modrý datel

datel, model č. 816, bílý porcelán, modrý, červený, žlutý a černý fond, royal dux, 60. léta, výška 20cm

Značky českého porcelánu

Pro velký zájem zde umisťuji odkaz na anglojazyčné stránky paní Ginni, oregonské sběratelky středoevropského porcelánu:

Factory marks I

Factory marks II

Factory marks III

Factory marks IV

Má zde mnoho fotografií značek českého porcelánu.

Nejkrásnější věta na této stránce je bezpochyby "Vítejte k Muj Sbírka Porcelán Ceský-Bohémský" !!!

Elka pana Křiklavy

Svůj nádherný kávový a moka servis Elka dnes představuje pan Křiklava.

kávový a moka servis elka, návrh jaroslav ježek, bílý porcelán, obtisk, zlacení, vyrobeno v porcelánce březová mezi lety 1960-1970.

Pošlete mi fotky svých oblíbených bruselských kousků!

Pražská sídliště 60. let I - Invalidovna

Experimentální sídliště Invalidovna v Praze-Karlíně je nejmenším z pražských sídlišť. Bylo navrženo roku 1959 Pražským projektovým ústavem pod vedením architekta Josefa Poláka. Rozkládá se na ploše bývalého vojenského cvičiště o rozloze asi 13 ha. Po dokončení mělo 1260 bytů a asi 4000 obyvatel.

Na návrhu a výstavbě sídliště spolupracovala řada významných architektů, výtvarníků, bytových návrhářů a designérů. Mělo experimentální charakter, jeho účelem bylo m.j. ověřovat nové teorie, postupy a poznatky o moderním bydlení v praxi.

Základní škola na Invalidovně (1962-1967) - nynější a původní stav. Architekt Josef Polák zde poprvé v tehdejším Československu užil pavilonové uspořádání učeben propojených kovovými přístřešky. Všechna okna měla výhled do zeleně. Na stavbu bylo také poprvé použito tehdejší novinky - prosklených závěsových obvodových panelů. Po povodni v roce 2001 byla škola zásadně přestavěna.

K sídlišti patřila také komplexní občanská vybavenost. Na snímku budovy bývalé pošty, střediska služeb a samoobsluhy, dnes supermarket Albert. Také zde byly budovy výrazně přestavěny (navýšení o patro), ale výtvarná díla a systém přístřešků byly (zatím) zachovány.

Při stavbě sídliště se nezapomnělo ani na dětská hřiště. Těm dominovaly tzv. funkční plastiky z betonu. Jejich autory jsou pravděpodobně sochaři Olbram Zoubek a Eva Kmentová.

Na sídlišti bylo použito jednotné panelové konstrukce o rozporu 6 m. Mnohé z obytných domů mají pásová okna nebo balkóny po celé délce bytu. Na snímku zcela vpravo je Hotelový dům z roku 1967, v současnosti zcela vybydlený.

Na interiérech tzv. experimentálních bytových jednotek se podíleli např. Ivan Nedoma, Jaroslav Horný, Oldřich Skalík, Eva Hrůzová nebo Emanuela Kittrichová. Na reprodukci obývací pokoj podle návrhu Evy Hrůzové, černé čalouněné laminátové křeslo od Miroslava Navrátila, návrh 1960.

Obývací pokoj dle návrhu Ivana Nedomy. Čalouněné laminátové křeslo navrhl Miroslav Navrátil v roce 1960.

Poslední významnou stavbou sídlištního souboru se stal Hotel Olympik architektů Josefa Poláka, Vojtěcha Šaldy, Milana Rejchla a Jana Zeleného z let 1967-1971. Architekti zvolili tehdy oblíbenou kombinaci vertikální věžové budovy s hotelovými pokoji a nízké horizontální budovy se společenskou funkcí. Na snímku horizontální budova obložená keramikou, okna jsou chráněna bílými lamelami. Plastika před budovou je dnes zcela ukryta mezi vzrostlými koniferami.

Obytné domy se střešními "křidélky" a Hotel Olympik.

Pelikán

pelikán, model č. 847, návrh jaroslav ježek, bílý porcelán, fialový fond, royal dux, před rokem 1963, výška 21,5 cm