PF 2020

Krásné svátky a vydařený celý příští rok!

Holubí šeď

Drobný stolní dekorativní porcelán Jindřicha Marka patří k esenciálním složkám bruselského designu. Organické tvary a jemné pastelové tóny jsou typické pro jeho návrhy z přelomu 50. a 60. let. Dnes si prohlédneme dvě misky se síťovaným dekorem v barvě holubí šedi a dvouhrdlou vázičku stejného odstínu. Vše vyráběla duchcovská pobočka n. p. Karlovarský porcelán.

Haló haló!

Telefon Tesla T65S určitě znáte v mnoha barevných odstínech. Navrhl jej náš přední designér a průkopník ergonomie Zdeněk Kovář (1917–2004) a vyráběl se v závodě Stropkov národního podniku Tesla Liptovský Hrádok.

Datace návrhu tohoto přístroje se klade obvykle do roku 1963 (stejně jako telefon Tesla T65H zvaný rakev od Bohumila Míry), a jak napovídá typové číslo, zahájení výroby lze datovat letopočtem 1965. Jisté je, že se model vyráběl v řadě modifikací a vylepšení ještě v sedmdesátých letech a že se také vyvážel do okolních zemí socialistického tábora.

Kovářův návrh vychází z předválečné tvarové klasiky, jak ji známe v provedení černý-hnědý-bílý bakelit, přímo však navazuje na teslácké návrhy z konce padesátých let s modelovými čísly T57 a T58, pravděpodobně také podle projektu Zdeňka Kováře. Specialitkou je pak tvarová a funkční varianta určená pro domovní telefony, případně interní telefonní sítě. No nejsou rozkošné?

Chcete-li se dozvědět o tesláckých telefonech víc, odkazuji na web telefonium.cz.

Perličky normalizační filokartie

Okénkové obrázky na pohyblivém kolečku určitě nevymysleli až v 70. letech v Československu. Tenhle princip je znám minimálně od dob středověkých orlojů a hodinových strojků a možná ještě mnohem déle. Pohlednice s tímto primitivním, ale velmi atraktivním motivem se vydávaly už v 19. století, ne náhodou bývaly často právě s motivem orloje. 

Tahle konkrétní kolekce okénkových pohlednic z různých koutů ČSSR vyšla začátkem 70. let, o čemž svědčí razítka jejich odeslání, léta 1972, 1973 a 1974. Vydalo je nakladatelství Orbis v Praze a stály o dost víc než běžné pohlednice - celých 3,50 Kčs!

Zatoulala se mezi ně i jedna leporelová pohlednice z Teplic, také vydaná v Orbisu. Jak je uvedeno na zadní straně, princip leporelových okének byl československým chráněným vzorem č. 5571. 

Mozek z hlavy Pavla Hlavy

Tyhle vázy špičkového sklářského výtvarníka Pavla Hlavy (1924–2003) určitě dobře znáte. Jsou dokonce tak notoricky známé, že si jich člověk pamatující 70. a 80. léta vlastně přestane všímat. Někteří dokonce tvrdí, že jsou ošklivé. Taky se jim začalo ošklivě říkat: mozky. I poangličtěné označení brain vase už dávno překročilo náš malý český rybníček.

Jako výtvarník Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK) se Pavel Hlava v šedesátých letech věnoval návrhům skla pro široké spektrum skláren, věnoval se jak sklu běžnému, užitkovému a nápojovému, tak autorské skleněné plastice. Někde uprostřed mezi těmito póly byly jeho návrhy sériového dekorativního skla mj. pro národní podniky Karlovarské sklo a Borské sklo, vyznačující se často neotřelými výrobními postupy. Od roku 1964 pracuje s technologií foukání skla do drátěné formy. Právě touto technikou vznikla v roce 1968 také kolekce váz, mís a popelníků několika velikostí, o níž je dnes řeč. Vyráběla se v sklárnách v Novém Boru v řadě barevných variant a zřejmě i řadu let.

Ve srovnání s Hlavovými autorskými "bublinovými" díly, vzniklými ve stejné době a stejnou technikou vyfukování do drátěné formy, jsou tyhle velkosériové mozky vlastně slabým odvarem. Pořád však v sobě mají onen expresivní náboj, energii proudu žhavé skelné hmoty jakoby zastavené v čase. Jak se píše v umělcově nekrologu z roku 2003, sám Pavel Hlava tvrdíval, že výtvarné nápady jsou produktem mozku, nikoli očí. Možná se na ně zkusme dívat právě takhle: jako na výsledek velkého uměleckého a technologického experimentu, který se kdosi pokusil zpřístupnit širokým masám.