Pan Eda napsal:"A tak mě napadá,když se podívám z dřevěného okna svého elegantního, funkcionalisticky střiženého, vzdušného sklo-panelového domu sídliště Rozlet v Ostravě, které vyprojektovali nejlepší architekti studia 5, Stavoprojekty mezi roky 62-66, že se mi docela nelíbí to nesmyslné a veškerou chuť a šmrc postrádající "revitalizování panelových domů". Malé - Brežněvovské - okýnka, nepotřebné vrstvy polystyrenu a skelné vaty. Nepraktické a "cirkusové" odstíny barev a totální porušení příjemného, nerušícího dělení výškových budov zmíněnými rovnoběžnými plochami vysklených meziokenních prostorů, obvykle kontrastním pruhem odshora nahoru, tam co je chodba.....
Mě se to nelíbí a marně se ptám, jsem sám? Vždyť víme že je panelák a panelák.
Z hlediska tepelných ztrát má smysl jedině funkční, tedy opravené, nebo nové okno. Vím to - viděl jsem na termovizi, přínos "zateplení" polystyrenem je zanedbatelný.
Aplikace oken do stávajících panelů je často, jak se tak dívám velice amaterské a vlastně kontraproduktivní - neutíká sice fugou rám-křídlo okna, ale brzy bude fugou polystyren nad oknem - panel.
Dalším kontra je to, že se většinou družstva zadlužují sice na malé, ale úroky na desítky let dopředu - "hezkost" nové fasádní barvy závisí zejména na čistotě emisí a obsahu popílků a prachů, což jak je jasné, v místě výstavby paneláku = ve městě obvykle nebývá nízké.
Rád bych věděl, jestli jsem sám, komu "revitalizace", zejména domů z 60-tých let, tak jak se dělá v dnešních dnech příliš nevoní.
A samozřejmě, řešení je mnoho a lepších!"
Johansen reaguje:
Jak je to tedy s těmi paneláky? Má smysl je chránit proti destrukčním přestavbám? Pokud ne, zbyde za dalších 20 let ještě něco z "bruselské" architektury? Už dnes u nás nenajdeme snad jediný dochovaný bruselský interiér. Budou se někdy pietně pořizovat repliky, jako se to děje s interiéry funkcionalistickými? V polském Krakově existuje barevný knižní průvodce po krakovské architektuře 60. let. Několik desítek staveb je v něm pečlivě popsáno, zdokumentováno a vyfoceno. Proč nevznikne nic podobného u nás, dokud je ještě co dokumentovat?
Na tomto blogu čas od času uveřejňuju fotky staveb, které považuju za podivuhodné. Většina z nich je ohrožena přestavbou, některé z nich už jsou nenávratně změněny či rovnou zbourány.
Prosím všechny čtenáře, aby se připojili a posílali mi fotografie zajímavých staveb z 60. let ze svého okolí.
Zároveň vyhlašuju soutěž o nejohavnější přestavbu. 
obytný dům v ostravě-porubě
Hlavní budova dětské nemocnice ve funkcionalistickém stylu svým výrazným sloupovím a předstupujícími balkóny zlehka připomíná jinou dětskou nemocnici - v Brně od Bedřicha Rozehnala z Roku 1952. Tato je však dílem trojice architektů: Leopold Hoferek - Dobroslav Kolář - Zdeněk Srovnal. Stavělo se v letech 1967 - 1977. 
