Pruhované vázy, keramika, návrh Slavoj Banset, Spojker n.p., závod Trnovany u Teplic (Dittmar Urbach), v 29 cm, 60. léta.
Reprofoto keramických výrobků dle návrhu Slavoje a Mileny Bansetových pochází z knihy J. Spurného Vasen und Blumen, Artia Praha 1963, foto Karel Neubert.
úterý 29. prosince 2009
pondělí 28. prosince 2009
Odznak ČS expozice
Odznak československé expozice na EXPO 58 v Bruselu, smaltovaná mosaz, návrh Karel Míšek st., 1957.
Podle katalogu k výstavě Bruselský sen byl znak ČS expozice podle návrhu Karla Míška st. použit poprvé právě na těchto odznacích, určených "k označení informátorů v expozicích československého pavilonu a jako dar vybraným návštěvníkům." cit. s. 171.
Podle katalogu k výstavě Bruselský sen byl znak ČS expozice podle návrhu Karla Míška st. použit poprvé právě na těchto odznacích, určených "k označení informátorů v expozicích československého pavilonu a jako dar vybraným návštěvníkům." cit. s. 171.
neděle 27. prosince 2009
Ikebana
sobota 26. prosince 2009
neděle 13. prosince 2009
Dívka s košíkem
Dívka s košíkem, bílý porcelán, ruční nadglazurní kresba, návrh Zbigniewa Śliwowska-Wawrzyniak, 1957, návrh pro porcelánku Krzysztof, Polsko, vyráběno ve velkém množství v porcelánkách Wawel a Ćmielów, výška 18 cm
Jedna z nejpopulárnějších polských figurek v bruselském stylu je obvykle mylně považována za návrh Lubomira Tomaszewského. Tvarově poněkud těžkopádná figurka byla vyráběna v množství barevných variací, základem však byl černý lineární dekor.
Za fotografii děkuji panu Kamilovi.
Jedna z nejpopulárnějších polských figurek v bruselském stylu je obvykle mylně považována za návrh Lubomira Tomaszewského. Tvarově poněkud těžkopádná figurka byla vyráběna v množství barevných variací, základem však byl černý lineární dekor.
Za fotografii děkuji panu Kamilovi.
úterý 8. prosince 2009
Výzkum vesmíru
Výzkum vesmíru, série poštovních známek z roku 1967, Československo, rotační ocelotisk kombinovaný s rastrovým hlubotiskem, návrh Jaroslav Lukavský, rytci L. Jirka, B. Housa, J. Herčík, J. Schmidt.
neděle 6. prosince 2009
Wrocławský Manhattan
Komplex šesti obytných věžových domů na Grunwaldském náměstí v polské Wrocławi navrhla v roce 1967 architektka Jadwiga Grabowska-Hawrylak. Návrh konzultovala s legendárním tvůrcem varšavského Supersamu, architektem Jerzym Hryniewieckým.
Šest patnáctipatrových domů s robotickými rysy je na úrovni parteru propojeno promenádou s pavilony pro obchod a služby. Ve své době měli obyvatelé tohoto minisídliště veškeré služby v dosahu 100 metrů.
Plastická fasáda z prefabrikovaných (dle původního návrhu sněhobílých) betonových dílců je hravou obdobou západoevropské či japonské brutalistní architektury. Vzniklé lodžie měly být uvnitř obloženy dřevem a vybaveny vestavěnými květináči na rostliny. Nakonec byly částečně obloženy cihelnými dlaždicemi.
Komplex vybudovaný v letech 1967-1975 byl původně určen pro dojíždějící akademické pracovníky wrocławských vysokých škol. Tomu byla uzpůsobena i velmi malá metráž jednotlivých bytů-apartmánů. Nakonec byly však byty rozšířeny pro potřeby dlouhodobého bydlení.
Historické fotografie wrocławského Manhattanu najdete ZDE.
Další wrocławské stavby z let 1945-1989 najdete ZDE.
Bohužel i těmto unikátním věžákům hrozí v nejbližší době zásadní devastace - zateplení fasád minerální vlnou...
Šest patnáctipatrových domů s robotickými rysy je na úrovni parteru propojeno promenádou s pavilony pro obchod a služby. Ve své době měli obyvatelé tohoto minisídliště veškeré služby v dosahu 100 metrů.
Plastická fasáda z prefabrikovaných (dle původního návrhu sněhobílých) betonových dílců je hravou obdobou západoevropské či japonské brutalistní architektury. Vzniklé lodžie měly být uvnitř obloženy dřevem a vybaveny vestavěnými květináči na rostliny. Nakonec byly částečně obloženy cihelnými dlaždicemi.
Komplex vybudovaný v letech 1967-1975 byl původně určen pro dojíždějící akademické pracovníky wrocławských vysokých škol. Tomu byla uzpůsobena i velmi malá metráž jednotlivých bytů-apartmánů. Nakonec byly však byty rozšířeny pro potřeby dlouhodobého bydlení.
Historické fotografie wrocławského Manhattanu najdete ZDE.
Další wrocławské stavby z let 1945-1989 najdete ZDE.
Bohužel i těmto unikátním věžákům hrozí v nejbližší době zásadní devastace - zateplení fasád minerální vlnou...
pondělí 23. listopadu 2009
Panáček Rýša
Panáček Rýša, lisovaná dutá pryž, výroba Gumotex Břeclav, od r. 1962, návrh Jana Kadlecová.
Jana Kadlecová (1944) je návrhářka hraček. Po celou svou profesní kariéru působila v Gumotexu Břeclav. V 60. letech se věnovala návrhům figurek z vyfukovaného a odlévaného PVC, které nezapřou inspiraci tvorbou známější kolegyně Libuše Niklové.
Jana Kadlecová (1944) je návrhářka hraček. Po celou svou profesní kariéru působila v Gumotexu Břeclav. V 60. letech se věnovala návrhům figurek z vyfukovaného a odlévaného PVC, které nezapřou inspiraci tvorbou známější kolegyně Libuše Niklové.
Starší pískací hračky z 50. a 60. let mají ještě kovový ventilek, který byl později nahrazen plastem.
neděle 22. listopadu 2009
Já sůl ty pepř
Slánka a pepřenka, lisované sklo, nerez ocel, OBAS Libochovice, návrh Vladislav Urban, před rokem 1970.
Tapeta, papír, východní Německo, 70. léta.
pátek 20. listopadu 2009
čtvrtek 19. listopadu 2009
Homemaker
Jídelní soubor Homemaker, bílá pórovina s potiskem, vyrobily Ridgway Potteries Ltd, Staffordshire, Velká Británie, návrh Enid Seeney 1957.První série servisu z let 1957-1965 jsou oblíbeným sběratelským artiklem a dosahují velmi vysokých cen. Informace o designérce Enid Seeney najdete ZDE.
Dotografie poskytl pan Kamil. Dziękuję!
Dotografie poskytl pan Kamil. Dziękuję!
úterý 10. listopadu 2009
Hotel Continental
Interhotel Continental v Brně na dobové pohlednici. Foto Jan Ságl.
Hotel v Brně-Veveří byl postaven v letech 1961-1964 podle návrhu architektů Zdeňka Řiháka, Aloise Semely a Vladimíra Kovaříka. Corbusierovský kolos na útlých nožkách měl být původně běžnou ubytovnou.
Ovšem nakonec se stal luxusním interhotelem pro zahraniční hosty Brněnských veletrhů. Na střeše trojcípého věžáku měl dokonce přistávat vrtulník.
Zahrádka u proskleného vestibulu skrývá vodní prvek se sochou sedící ženy. Původně byla navržena v japonském stylu.
Patnáctipodlažní, 51 metrů vysoká stavba stojí na železobetonových nožkách.
Desetimetrovou betonovou plastiku v parčíku před hotelem vytvořil Olbram Zoubek.
Stříška, nosné sloupky, plot z betonových tvárnic - zákony perspektivy zde rozšiřují poměrně úzký vchod z parkoviště do monumentálního měřítka.
Na místě hotelu stávala dělnická kolonie, v níž se narodil architekt Adolf Loos.
Vestibul hotelu stále patří mezi nejkrásnější bruselské interiéry u nás.
Materiály, struktury, rastry, pravé úhly...
Na každém patře bylo naplánováno 19 pokojů, devět z nich mělo lodžii s výhledem na Brno. A v posledním patře - terasa s vyhlídkovou kavárnou.
Restaurace byla řešena jako přízemní přílepek s okouzlující hránkovou střechou. V restauraci se dodnes zachovalo veškeré vybavení - od nábytku, přes svítidla a ubrusy, až po porcelán.
Prosklený vchod do restaurace.
Podzimní pohled na restaurační pavilon.
Informace o hotelu najdete také na Archiwebu.
Hotel v Brně-Veveří byl postaven v letech 1961-1964 podle návrhu architektů Zdeňka Řiháka, Aloise Semely a Vladimíra Kovaříka. Corbusierovský kolos na útlých nožkách měl být původně běžnou ubytovnou.
Ovšem nakonec se stal luxusním interhotelem pro zahraniční hosty Brněnských veletrhů. Na střeše trojcípého věžáku měl dokonce přistávat vrtulník.
Zahrádka u proskleného vestibulu skrývá vodní prvek se sochou sedící ženy. Původně byla navržena v japonském stylu.
Patnáctipodlažní, 51 metrů vysoká stavba stojí na železobetonových nožkách.
Desetimetrovou betonovou plastiku v parčíku před hotelem vytvořil Olbram Zoubek.
Stříška, nosné sloupky, plot z betonových tvárnic - zákony perspektivy zde rozšiřují poměrně úzký vchod z parkoviště do monumentálního měřítka.
Na místě hotelu stávala dělnická kolonie, v níž se narodil architekt Adolf Loos.
Vestibul hotelu stále patří mezi nejkrásnější bruselské interiéry u nás.
Materiály, struktury, rastry, pravé úhly...
Na každém patře bylo naplánováno 19 pokojů, devět z nich mělo lodžii s výhledem na Brno. A v posledním patře - terasa s vyhlídkovou kavárnou.
Restaurace byla řešena jako přízemní přílepek s okouzlující hránkovou střechou. V restauraci se dodnes zachovalo veškeré vybavení - od nábytku, přes svítidla a ubrusy, až po porcelán.
Prosklený vchod do restaurace.
Podzimní pohled na restaurační pavilon.
Informace o hotelu najdete také na Archiwebu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)