Drobné dekorativní figurky opiček navrhovala
Jitka Forejtová kolem roku 1965. Prostřednictvím pražského obchodu
Nanoantik se mi před časem podařilo získat několik jejích autorských návrhů v patinované sádře a keramice, které
byly předlohami pro sériovou výrobu v duchcovské porcelánce. Figurky jsou skutečně komorních rozměrů, největší z nich má na výšku
pouhých deset centimetrů.
Máme tedy výjimečnou příležitost porovnat autorské návrhy s výslednými realizacemi v porcelánu. Jako první se představuje
pavián pláštíkový. Originál, signovaný
JF 65, je z patinované keramické červenice a jeho povrch je pokryt jemnými vrypy pro naznačení srsti a tělesných detailů. Porcelánová reprodukce je o něco menší a má hladký povrch, detaily končetin a obličeje jsou zvýrazněny sytějším barevným odstínem. Je signována razítkem
Royal Dux.
Další figurka je z patinované sádry. Je
silně stylizovaná, dynamická křivka je tu důležitější než věrné zpodobnění zvířete. Je signována čísly 875 (číslo modelu) a 1/66, což může označovat první kus z většího počtu, nebo spíše dataci návrhu do roku
1966. Zajímavá je tužkou vyznačená linie dělící figurku na dvě poloviny. Buď jí chtěla autorka zdůraznit křivku, nebo naznačila technický spoj dvou samostatně odlévaných částí.
Tvarově nejbližší předchozí figurce je porcelánový
kočkodan značený číslem modelu 848. Je však signovaný také tajemnými písmeny začínajícími na KÖNI..., s čímž si vůbec nevím rady. Pokud by byla návrhářkou také
Forejtová, o čemž jsem přesvědčen, pak by se snad mohlo jednat o signaturu modeléra, ale kdoví.
Poslední dvojicí je párek gibonů. Menší sádrový nese známky pečlivého ručního dopracování a má závěrečnou jemnou matnou patinu odstínu slonové kosti. Jeho porcelánový ekvivalent je o něco větší, signovaný razítkem Royal Dux a modelovým číslem 878. Bylo nutné jej slepovat ze čtyř samostatně odlévaných částí, což je viditelné pouhým okem v podobě horizontálních spojů.
