Roboti

O komplexu šesti obytných věžových domů na Grunwaldském náměstí v polské Vratislavi, který navrhla v roce 1967 architektka Jadwiga Grabowska-Hawrylak, jsem tu už jednou dopodrobna psal. Protože se chystá jejich rekonstrukce, zajel jsem si je v létě ještě jednou - naposled - vyfotit, než změní svou brutalistní tvář.

Dříve mi tyhle "robotomorfní" věžáky asociovaly stavby japonského metabolismu. Tentokrát bylo horké léto a vlhko po bouři, a tak mi ze všeho nejvíc připomínaly Gaudího La Pedreru v Barceloně. A taky všechny ty kahnovské a corbusierovské stavby v tropických oblastech Asie, jejichž opršalý ušlechtilý beton je pokrytý mechem.

Člověk ani nemusí jezdit do Čandígarhu, ani do Dháky. Stačí si v horkém létě zajet do Vratislavi. Architektka Grabowska-Hawrylak usiluje o rozumnou rekonstrukci a modernizaci svého díla, se zachováním maxima z původního výrazu souboru. Kéž by to tak skutečně dopadlo. Návrhy rekonstrukce najdete zde.

Reklamy na Pragoneon

V časopise Architektura ČSR vycházely v letech 1972 a 1973 celostránkové reklamy největšího výrobce neonů, reklamních poutačů a informačních tabulí v Československu, pražského podniku Pragoneon.

Tento výrobce s celostátní působností (závody měl nejen v Praze, ale i v Brně, Gottwaldově, Bratislavě a Košicích) byl například výhradním dodavatelem světelného informačního systému pro pražské metro. Z jeho dílny pochází většina pražských neonových reklam, jak je známe z fotografií nočních ulic z 60. a 70. let.

Ergonomie z Charkova

O poválečném sovětském designu se většinou tvrdí, že je těžkopádný, bez smyslu pro ladný detail, ignorující principy ergonomie, předimenzovaný a vizuálně neatraktivní. Zkrátka, jak se říká na Moravě, hamatný.

Tolik stereotypy.

Pak se vám ale dostane do rukou elektrický holicí strojek Charkiv a zjistíte, že i v Sovětském svazu dokázali navrhovat a vyrábět působivý design. Ba co víc, uměli dbát i na kvalitu jeho balení, praktičnost a všestranné použití.

Proto u každého strojku najdete nejen prodejní obal, ale i plastové pouzdro s náhradními břity, zrcátkem a čisticím kartáčkem. Zástrčka má přepínání pro různá napětí (110, 127 a 220 V) a fotografie charkovského železničního nádraží na krabičce napovídá, že strojek je určen především na cesty.

Příjemný ergonomický tvar předčí i československé modely z téže doby, ať už jde o strojek Super Holit, nebo bateriový strojek 712, oba z podniku Ites Trhové Sviny.

Elektrický holicí strojek Charkiv, vyrobil Харьковский завод электроаппаратуры, Sovětský svaz, 1965.