Atrium československého pavilonu na
EXPO 58 v Bruselu oživovala fontána, nazývaná někdy "
Karlovarským vřídlem" nebo "
Fontánou čs. lázeňství".
Fontána od sochaře Jana Kavana (1906-1986) má jednoduchý miskový tvar ozdobený keramickými reliéfními plastikami s motivy vodní flóry a fauny.
V roce 1960 byla přenesena do Luhačovic před secesní Smetanův dům. Tryská však už podstatně méně...
Fontána byla zmíněna i ve zdůvodnění udělení zlaté medaile za architekturu pavilonu, která byla: "dobře vyvážená, racionální, každý kus na svém místě - nepřetížená, hlavně vnitřní nádvoří s kašnou." Vnitřní nádvoří - atrium mělo sloužit jako odpočinková, klidová zóna s lavičkami a vzrostlými stromy.
Tři divoženky stráží pramen...
... kolem kterého se prohánějí pravěké ryby, hvězdice a lecjaká mořská havěť.
Pochozí reliéfy mají připomínat zkameněliny pravěkých rostlin a živočichů. Varianta reliéfu s jeseterem byla vystavena také jako nástěnná platika uvnitř čs. pavilonu, v expozici porcelánu a keramiky.
Bruselská fontána v Luhačovicích je jedním z posledních dochovaných výtvarně-architektonických prvků československé expozice na EXPO 58 v Bruselu. Po padesáti letech je naštěstí stále v dobré kondici...
Historické fotografie a citace jsou z knihy Bruselský sen, která by neměla chybět ve vaší knihovničce!
vázička, ručně malovaná keramika, strehla keramik, 50. - 60. léta 
